"Nevíte, kde by mi v Praze opravili klimatizaci?" ptala se nedávno účastnice jednoho prakticky orientovaného diskusního fóra, které není zaměřené na motorismus. Na první ironickou odpověď, že v Praze je snad servisů dost, měla jednoduchý argument: "Ve značkové opravně už jsem byla třikrát a další rok klimatizace zase nechladí." Typická oběť nepoctivosti servisů, které vybírají peníze za odložení problému na jindy.
Klimatizace funguje stejně jako lednička. Koluje v ní chladivo s velmi nízkým bodem varu. Na jedné straně systému se po stlačení odpařuje, tudíž pohlcuje teplo a tím chladí okolí. Na druhé straně se sráží a teplo vydává. K tomu slouží kondenzátor, který má lednička na zadní straně a auto za čelní maskou společně s chladičem.
To vše spojují trubky a hadice, jejichž spoje se vibracemi a otřesy za jízdy uvolňují. Hliníkové trubky rozežírá sůl, kondenzátor v přídi ostřelují kamínky. Při dnešní kvalitě součástek je běžné, že systém po čtyřech letech ztrácí těsnost a chladivo začíná unikat.
Profesionální servis v tu chvíli udělá první důležitý krok: veškeré chladivo z okruhu odsaje, aby zjistil, kolik ho chybí. Teprve pak je na zvážení, jestli jde o drobný únik, který by ještě jednu sezonu s doplněním chladiva vydržel, nebo je nutný větší zákrok. Mnoho dílen to ve skutečnosti nedělá. Spoléhá na samočinné plničky, které jen dorovnají tlak a pomůžou celý problém na nějakou dobu zamaskovat.
U čtyř- nebo pětiletého vozu to může napoprvé stačit. Jakmile však klimatizace přestane pořádně chladit už další jaro, je namístě důkladnější péče. Stejně jako u čerstvě pořízené ojetiny staršího data. Přinejmenším proto, že každý rok platit několik set korun za doplnění drahého chladiva je pro opravnu výhodnější než pro vás.
Jednoduché dofukování však může mít daleko horší následky. V chladicím plynu je totiž rozptýlený speciální olej potřebný k mazání kompresoru. Netěsnostmi unikají obě látky spolu, takže jemný mechanismus se postupně víc a víc dře nasucho. Než úplně zkolabuje, zahltí celý systém jemnými pilinami, které je velmi pracné dostat pryč.
Opačně platí skoro totéž. Olej může netěsnostmi ubývat pomaleji než plyn a v takovém případě by se ho mělo doplňovat méně. Pokud dílna opakovaně doplňuje strojově nastavený poměr, oleje relativně přibývá, až se jím kompresor jednoho dne zahltí a zničí.
Má už vaše auto takových dofukovacích procedur za sebou víc? Nebo jste ho právě koupili a jeho historii do detailu neznáte? Pak je čas na důkladnější prevenci. Tedy odsátí chladiva, natlakování systému těkavým plynem a použití ručních detektorů, které pomohou přesně určit místa úniku.
Už tato základní znalost vám usnadní výběr správného servisu. Zeptejte se, jakou metodu tam používají pro detekci úniků. Chtějte také přesně vědět, kolik chladiva v systému po odsátí bylo. Opravně, jíž by takové otázky připadaly příliš všetečné, se rovnou vyhněte.
Stejně je tomu u čištění rozvodu vzduchu do kabiny. Poté co se vzduch v tepelném výměníku prudce ochladí, vysráží se z něj voda. Vlhkost a prach, který se v něm zachytává, je ideálním podhoubím pro tvorbu plísní.
Různé dezinfekční spreje, které si můžete sami koupit v kutilských obchodech, nemají velký účinek. Dobrá opravna čistí systém ozónem. Má na něj přenosný generátor, který nechá ve vašem autě běžet aspoň hodinu.
