Zdá se, že i v automobilovém osvětlení se historie opakuje. Ještě ve dvacátých letech minulého století si motoristé svítili složitými, neskladnými a na obsluhu náročnými karbidovými lampami. Tehdejší auta - kromě elektromobilů - totiž neměla elektřiny nazbyt.
Vynález elektrického startéru a výkonnější baterie ale kartu obrátily. A poté co Osram v roce 1925 uvedl dvouvláknovou žárovku, bylo na dalších 65 let doslova jasno.
V šedesátých letech přidala na svítivosti halogenová atmosféra baňky, ale stále šlo o dva žhavené dráty. Až v roce 1991 BMW použilo v autě xenonové výbojky, které do té doby znal jen promítač z vašeho kina.
Xenonová technika však nikdy dostatečně nezlevnila a její velkou nevýhodou zůstala servisní náročnost. Při neodborné manipulaci může výbojka vybuchnout a rozmetat kolem sebe střepy. Proto výrobci trvají na tom, že na výměnu musíte k opraváři.
Základem nabídky v menších a rodinných autech až donedávna zůstaly halogenové žárovky, s nimiž se vracíme na začátek: vadí nám jejich spotřeba energie. Ne kvůli slabým bateriím, nýbrž z principu. Jestliže tři sta milionů evropských aut svítí 55 watty tam, kde by stačilo třiadvacet, je to poznat na spotřebovaných barelech ropy.
Proto přišla vhod postupující miniaturizace a zvyšování výkonu světelných diod. Každý světlomet se ovšem chová jinak, a tak musí být i sestava diod navržena pro každý model vozu individuálně. Tím spíš, že náhrada žárovky H4 musí zvládnout klopené i dálkové světlo.
Schválení diody jako náhrady žárovky měly správně zajistit automobilky jakožto držitelé schválení světlometu. Ale bránily se tomu. Udržet obě technologie oddělené jim umožňovalo prodávat diodové světlomety jako nadstandard s patřičným příplatkem.
Právníkům Osramu i Philipsu dalo jistou práci vykličkovat z evropských předpisů pomocí národního schválení v Německu, které posléze přejaly i české úřady. Tím zpřístupnily diodovou techniku i majitelům starších aut, ale čeští motoristé by měli jásat opatrně.
Schvalovací testy jsou náročné a stojí peníze. Obě firmy je tedy podstupují nejprve u těch typů, kterých prodají nejvíc doma v Německu. V seznamu schválených vozů pro Philips Ultinon LED i pro Osram Night Breaker LED zatím najdeme převážně auta vyráběná od roku 2010 a "starých českých držáků" mezi nimi moc není. Seznamy se však budou postupně rozšiřovat, například Osram už má připravenou Škodu Fabii II. a Roomster.
Jeden z mála vozů, na které mají schválení jak Osram, tak Philips, je Renault Kangoo z let 2007 až 2021. Jeden takový jsme si půjčili z autobazaru AAA Auto. Po jedenácti letech a 180 tisících kilometrů to byl ideální kandidát na zjištění, jestli diody pomůžou bezpečnosti starších aut.
Na to, že vůz nebyl vybavený denním svícením a žárovky trápil každý den, vypadala parabola velmi dobře. Vnější plastový kryt už byl ovšem mírně zašlý. Výměna žárovek za diodu je v tomto případě doslova hračka. Není tu třeba žádné další příslušenství a Kangoo má světlomety vzácně snadno přístupné.
Jasnější světlo diod by mohlo oslňovat protijedoucí, proto je třeba ihned po montáži nechat světlomety seřídit. Z toho důvodu Osram doporučuje svěřit opravně celou akci včetně montáže. Fakturou ze servisu také podmiňuje prodlouženou pětiletou záruku. Philips naopak chápe možnost vlastnoruční výměny jako prodejní argument.
Pro porovnání jsme použili také zcela nové halogenové žárovky. Zvolili jsme Philips Vision +30, značkový výrobek nižší řady. Číslo 30 udává světlo o 30 procent jasnější než u žárovek standardních. Philips i další výrobci dále nabízejí žárovky jasnější až o 100, 150 i 200 procent. U diod se uvádí 230 procent.
Už "třicetiprocentní" žárovka Philipsu nás mile překvapila jasně bílým a silným světlem. Proti původním a unaveným francouzským žárovkám přinesla výrazné zlepšení. Jasně bílé světlo vidíte i na snímcích ve fotogalerii.
Diody jsou ovšem zřetelně dál. Světlo je soustředěnější, kontrasty zřetelnější a kontury ozářené plochy jasněji ohraničené. Ještě výraznější je rozdíl v dálkovém režimu, kde se vzdáleností světla "ubývá" pomaleji.
Potvrdilo to i jednoduché orientační měření pomocí luxmetru, který měří intenzitu světla v konkrétním bodě. Nejenže jsme diodám naměřili hodnoty vyšší až o 39 procent než u žárovek, ale s rostoucí vzdáleností rostl i jejich náskok. Podobnosti uvádíme v tabulce.
To vše diody zvládnou při zhruba polovičním odběru energie: místo 55 wattů odebírají jen sedmadvacet.
Nakonec se od diod očekává podstatné prodloužení životnosti. Zatímco u halogenové žárovky Vision +30 uvádí Philips 550 hodin, u LED H4 Ultinon Pro6000 rovné tři tisíce hodin. Zaregistrovat se můžete k prodloužené tříleté záruce. Osram uvádí pro Night Breaker LED H4 životnost 2500 hodin, záruku nabízí pětiletou.
Naměřená intenzita světla s jednotlivými sestavami
| POTKÁVACÍ | Halogenová žárovka | LED H4 Osram | LED H4 Philips |
| 10 m | 174 lx | 213 lx (+22 %) | 218 lx (+25 %) |
| 20 m | 57 lx | 77 lx (+35 %) | 79 lx (+ 39 %) |
| DÁLKOVÁ | |||
| 10 m | 360 lx | 413 lx (+15 %) | 423 lx (+18 %) |
| 20 m | 155 lx | 198 lx (+ 28 %) | 205 lx (+32 %) |
Napadlo vás to také?
- Proč je rozdíl u potkávacích světel větší než u dálkových?
Cílem potkávacích světel je soustředit světlo do ohraničeného obrysu, aby neoslňovalo protijedoucí. To dokážou diody účinnějinež žárovky. Dálkové světlo je rozptýlené do většího prostoru, což žárovky umí dobře. - Proč se rozdíly pohybují kolem 30 procent, když výrobci slibují 230?
Protože jde o odlišné a nelineárně související veličiny. Námi naměřená hodnota je intenzita světla v konkrétním bodě. Jednotkou je lux (lx), tedy lumen na metr čtverečný. Výrobce mluví o jasu. Tu vyjadřuje barva světla měřená v Kelvinech. Klasické žárovky vyzařují nažloutlé světlo kolem 3000 Kelvinů, testované diody 5800. Navíc nejde o 230 procent vůči konkrétní halogenové žárovce, ale minimálnímu požadavku normy.
Poslední, přesto nejvýznamnější otázkou zůstává cena. Ve velkých e-shopech dostanete oba testované výrobky v sadě za ceny kolem tří a půl tisíce korun. To je pětadvacetinásobek 140 korun za kvalitní halogenové žárovky, zatímco životnost je delší pětkrát.
Diodová technika je úměrně své kvalitě stále drahá. Majitelé dvacetiletých aut, která by zlepšení světelného výkonu potřebovala nejvíc, za ni podobné ceny zaplatí jen těžko. V nejbližší době půjde spíše o volbu perfekcionistů a milovníků výrazného stylu.
Přesto je dobře, že je dodavatelé nabízejí i do vozů s jednodušší optikou světlometů. Některé z nich, jako Renault Kangoo, se prodávaly až do loňska.
