Říká se, že lidé s brýlemi vypadají chytře. Před deseti či patnácti lety totéž platilo o autech, když se místo velkých reflektorů objevily za krycím sklem drobné čočky. Působilo to moderně a sofistikovaně, designérům to otevřelo nebývalou svobodu v tvarování přídě a co víc - auta svítila jako nikdy předtím.
Projektorová technika znamenala pro automobilové svícení totéž, co přechod z gramofonu na cédéčko. Základem je drobná parabola na zadní straně, která světlo soustředí do úzkého kuželu. Vpředu je čočka, z níž se paprsky rozběhnou do větší šířky, a těsně před ní clona, která ohraničuje výšku, abyste neoslňovali protijedoucí. Když neoslňujete, můžete použít výkonnější zdroj. Nejlépe xenonovou výbojku, známou jasně bílým, lehce namodralým světlem. A ejhle, černá tma před autem se náhle mění v azurové poledne.
Jak už to bohužel s moderní technikou chodí, idyla trvá jen na prvních pár let. V malé parabole uzavřené drobnou čočkou se nesoustředí jen světlo, ale také teplo. Přestože jsou výbojky účinnější než žárovky s vláknem, odpadního tepla mají pořád dost. A světlomet už zepředu nechladí velká skleněná plocha jako u Favoritu, ale maličká čočka schovaná za dalším plastovým krytem.
Kvalitní výrobky to vydrží, u běžných rodinných aut se však šetří každá koruna, a tak se do světlometů dostávají komponenty, které po několika letech vysokými teplotami degradují. Čočka šedne a světlo propouští stále hůř a hlavně z paraboly se opálí odrazná vrstva. Když se po deseti letech svezete některými "xenonovými" auty, která jako nová sklízela chválu za světlo jako ve dne, s překvapením zjistíte, že jsou na tom hůř, než jejich chudší konkurenti se žárovkami.
Riskantní je, že na postupné ubývání světla si uživatel zvyká. "Majitelé některých aut k nám přijíždějí s polovinou původního světelného výkonu. Jízda s nimi je vyloženě nebezpečná," popisuje Tomáš Caknakis, spoluzakladatel firmy SviťLíp. Z jeho zkušeností jsou některá dnešní auta po 150 000 km zralá na kompletní výměnu světlometů.
Jenže kde vzít xenon a nekrást? Potřebujete dva světlomety, přitom i na Octavii stojí jeden patnáct tisíc, na Toyotu Avensis pětadvacet a na některé modely Hyundaie i čtyřicet. To je naprosto mimo možnosti typického majitele šestileté ojetiny. V internetových obchodech najdete originální výrobky dodavatelů jako Hella jen o málo levněji a zdaleka ne na všechny značky, nebo světla neznámého původu, jejichž třetinová cena neslibuje srovnatelnou kvalitu. Není divu, že se Češi jako obvykle chopili nářadí a pustili se do toho sami.
První možností je renovace původních částí. Odborné dílny dokážou oficiálně nerozebiratelný komplet otevřít, čočku vyčistit, odrazovou vrstvu obrousit a znovu pokovit. Výsledky ale závisí na kvalitě provedení, pro niž neexistuje objektivní žebříček, přitom renovace u nás nabízí téměř nekonečná řada firem. Jak se mohli mnozí přesvědčit, ani cena přes 10 000 Kč není zárukou dobrého výkonu a trvanlivosti. Jemnou optiku je snadné zdeformovat, výkon neodpovídá novému dílu a pokovená vrstva nemusí vydržet dlouho. Než se touto cestou vydáte, prověřte si pověst úpravce na diskusních fórech. Zjistíte například, že majitelé Toyot registrovaní v českém Avensis klubu jezdí většinou pro renovace až do slovenského Bardejova.
O Toyotě Avensis z let 2009 až 2018 není řeč náhodou. Ukazuje totiž, že pověst japonské značky není zárukou odolnosti úplně ve všem. "Tento vůz je typický pacient a příznačná ukázka šetření na špatném místě," souhlasí Tomáš Caknakis a poukazuje na kuriózní okolnost, že modely sesterské značky Lexus používají naopak jedny z nejodolnějších optických komponent vůbec. Bohužel podobných případů je na trhu víc. Projevy stárnutí najdeme i na prémiových značkách jako BMW a Mercedes-Benz. Ne že by snad používaly díly špatné kvality. Světla ale neudrží krok s mechanikou dimenzovanou na půl milionu kilometrů.
Druhý přístup, jak automobilu vrátit zrak, volí firma SviťLíp, a to právě na základě vypozorovaného rozdílu mezi Toyotou a Lexusem. Její technici dokážou do původního světlometu namontovat nejen nové, ale i kvalitnější a modernější vnitřnosti. Část know-how je v použití jakostních komponent od prvotních dodavatelů, část v jejich zabudování do staršího světlometu. Tak se do osmiletého auta dostane třeba předloňská technologie s vyšším světelným tokem. Důležitý rozdíl proti obvyklým renovacím je, že zde technici nesahají dovnitř jemné optiky, ale řeší pouze zástavbu celého projektoru do původního světlometu. Nemůže tak dojít ke změně ohniskové vzdálenosti ani dalším deformacím, které by výsledek zhatily.
Ceny těchto operací se pohybují zhruba mezi třinácti a osmnácti tisíci korunami za obě strany. V poměru se čtyřiceti nebo i šedesáti tisíci za dva originály u některých značek to je láce, nad kterou by čeští motoristé měli zpozornět. S vypálenými světlomety později uvidíte srnku, která vám skáče do cesty, i děti na kraji silnice, které si zapomněly vzít reflexní pásky. Při povinných technických kontrolách se světelný tok neměří a na rozdíl od velkých parabol, jejichž povrchová oxidace je dobře viditelná okem, nelze degradaci projektorových světlometů snadno poznat. Novou známku tak na STK dostávají i auta ve zcela nevyhovujícím stavu.
Kdo jezdí opravdu málo a neklade na světla vysoké nároky, udělá lépe, když už při výběru vozu zvolí řešení s obyčejnými parabolami. Nesvítí tak dobře jako nové, ale aspoň se s léty nepropadnou do takové bídy. Pozor ovšem na to, že v posledních deseti letech se projektory s čočkami leckdy objevily i u halogenových světlometů - například na Škodě Roomster nebo Hyundai i30, u maličké Toyoty Aygo to byla dokonce jediná možnost. Takové řešení spojuje nevýhody obojího: ani jako nové nesvítí dobře a ve stáří podlehne výrazné degradaci.
A jak si s čočkami všimnout, že problém plíživě dospěl do kritické fáze? "Když proti vám jede auto, které svítí výrazně lépe, nepoměr světelných toků vás instinktivně přinutí přivřít zorničky. Před svým vlastním vozem pak nevidíte skoro žádné světlo, jako byste jeli do tmy," popisuje typický příznak Tomáš Caknakis. Pokud naopak jede lépe svítící auto za vámi, ozařuje plochu kolem vás, zatímco váš vůz jako by ji zastiňoval.
