Mimořádná zpráva

Síť dobíjecích stanic nestačí. Audi přemýšlí, že bude stavět vlastní

Martin Přibyl Martin Přibyl
8. 2. 2021 15:11
Německá automobilka Audi zvažuje, že začne stavět vlastní městskou síť dobíjecích stanic pro elektromobily. "Nechceme, aby prodej našich elektromobilů brzdil nedostatek dobíječek," prohlásil šéf Audi Markus Duesmann v rozhovoru pro německý Handelsblatt.
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek. | Foto: OMV

Plány Evropské unie na snížení emisí CO2 z automobilové dopravy, které má zajistit především zvýšení prodejů elektrických aut, naráží na celou řadu problémů. Zatímco vyšší cenu aut do zásuvky v západní Evropě dokážou do velké míry zvrátit státní dotace na jejich pořízení, kdy například Německo přispívá až 6000 eur, tedy asi 155 000 korun, horší je situace s počtem dobíjecích stanic.

V prosinci loňského roku tak šéf BMW Oliver Zipse v rozhovoru pro magazín Augsburger Allgemeine Zeitung prohlásil, že pokud chce Německo splnit svůj plán, aby na jeho silnicích v roce 2030 jezdilo deset milionů elektrifikovaných aut, musí mít síť v provozu osm až jedenáct milionů dobíjecích stanic. "Abychom to zvládli, muselo by se ode dneška každý týden otevřít 15 000 soukromých a 1300 veřejných dobíjecích stanic. Od toho jsme velice daleko," řekl.

Výstavba sítě dobíječek má podle něj být dalším velkým celoevropským úkolem. Zipse přiznal, že se obává, že elektrickou ofenzivu automobilek by mohl právě nedostatek dobíjecích stanic zabrzdit. Je to jen logické: pokud nebudou mít zákazníci kde dobíjet (ne všichni mohou doma), nebudou kupovat elektromobily, automobilky nesplní své emisní cíle a budou platit pokuty.

BMW není jedinou automobilkou, která problémy s dobíjecí infrastrukturou přiznává. "Během několika let by u každého parkovacího stání měla být dobíjecí stanice. Od toho jsme bohužel ale velice vzdáleni," řekl v rozhovoru pro německý Handelsblatt šéf Audi Markus Duesmann.

BMW, Audi a další automobilky jsou zapojené do celoevropského konsorcia Ionity, které buduje síť vysokorychlostních stanic na stávajících benzinových stanicích na hlavních dálničních tazích (v Česku tyto stanice fungují dvě, v Berouně na D5 a v Nupakách na D1, a další dvě se staví, v Lovosicích na D8 a v Pávově na D1). Podle Duesmanna ale chybí podobný systém stanic ve městech.

"V Audi právě rozvažujeme možnost budovat podobnou prémiovou síť dobíjecích stanic ve městech," řekl Duesmann Handelsblattu. Ani on nechce, aby nedostatek stanic brzdil prodeje elektrických aut. Prémiový zákazník ostatně vyžaduje prémiové služby a možnost dobíjet k ním patří. Audi by si tak vzalo příklad z Tesly, která prakticky od začátku začala kromě prodeje aut budovat i síť vysokorychlostních dobíječek Supercharger. 

Do výstavby rychlých stanic o výkonu minimálně 150 kW by Audi mohlo investovat asi miliardu eur. Podle Automobilwoche by se na jejich výstavbě mohla podílet i sesterská společnost Porsche, která chce v roce 2030 prodávat 80 procent aut na elektřinu. Výstavbu by si Audi mohlo zajistit samo nebo ve spolupráci s nějakým velkým petrolejářským koncernem. Auto motor und sport mluví o Shellu nebo italském ENEL.

Podle Duesmanna by však pomohla i politická podpora. To proto, aby rozvoj sítě městských stanic dokázal držet rychlost s rostoucími prodeji elektrických Audi, v roce 2025 jich má být třetina, v roce 2030 dokonce již polovina. V případě vysokovýkonných stanic Ionity trvá administrativní příprava a výstavba stanice v Česku dva roky. Elektrárenské společnosti jako PRE zvládnou celou věc běžně za rok.

Ač se technicky náročnější superrychlé dobíjecí stanice jako Ionity mohou zdát při výstavbě už tak komplikované, právě síť dobíjecích stanic ve městě ve veřejném prostoru ukáže, jestli je jeden z klíčových pilířů úspěchu evropského elektromobilního plánu prakticky realizovatelný.

Instalace dobíječek naráží na politické a správní problémy na místních úřadech - vyhrazená parkovací stání u stojanů snižují již tak omezený počet parkovacích míst ve městě, stavitelé mohou častěji narazit na souběh dalších vedení, stavební úřady nejednotně vykládají stavební zákon a tak dále. "Obecně platí, že v Praze je dotčených účastníků řízení násobně více než v jiných lokalitách," popsal pro Hospodářské noviny situaci v metropoli Vojtěch Fried z PRE.

Elektrárenské společnosti proto přiznávají, že i to je jeden z důvodů, proč je pro ně snazší stavět dobíječky u nákupních center, kde velká část administrativy odpadá. To ale také znamená, že bez Duesmannem požadované politické podpory a vůle stanice nebudou vždy tam, kde je lidé potřebují, a veškeré elektrické plány skončí u pokut automobilkám. 

 

Právě se děje

před 51 minutami

Izraelská ochranka zastřelila na přechodu na Západním břehu ženu s nožem

Na přechodu na Západním břehu Jordánu byla v sobotu zastřelena mladá Palestinka, která zřejmě plánovala útok s nožem. Uvedla to agentura AP s odvoláním na prohlášení izraelské policie.

Podle policie 28letá žena dorazila na kontrolní stanoviště Kalandia severně od Jeruzaléma a s nožem v ruce se rozběhla ke strážcům. Ignorovala několik výzev k zastavení, ochranka ji proto zastřelila. Několik amatérských videí, která pořídili Palestinci na přechodu, ukazuje ženu ležící na zemi na izraelské straně přechodu. Podle izraelských médií byla žena údajně v minulosti už za útok nožem vězněna.

Zdroj: ČTK
Další zprávy