Kdy se výrobní cena elektroauta srovná se spalovacím modelem? Prý ani za deset let

Martin Přibyl Martin Přibyl
31. 8. 2020 6:01
Rychlý přechod k elektroautům bude podle analytiků z německé pobočky společnosti PricewaterhouseCoopers (PwC) i v dohledné době výrazně zvyšovat náklady automobilek. Navýšené výrobní náklady nemohou zcela nechat na zákaznících, a tak se budou muset spokojit s nižšími maržemi.
Kompletace baterie pro Audi e-tron, ilustrační foto.
Kompletace baterie pro Audi e-tron, ilustrační foto. | Foto: Audi

Podle PwC přitom výroba elektromobilu s dojezdem 300 kilometrů stojí o 4500 eur, tedy asi 120 000 korun více než v případě srovnatelného vozu se spalovacím motorem.

Výrazně levnější nejsou ani plug-in hybridy, které sice mají menší baterii, ale stále musí mít pod kapotou zážehový nebo vznětový agregát. V případě auta o výkonu 100 kW je v jejich případě rozdíl 3600 eur, tedy necelých 95 000 korun. Mimochodem vodíkové auto je dnes výrobně dražší o 35 000 eur, tedy asi o 920 000 korun.

Aby se ale automobilky vyhnuly pokutám za přílišné emise CO2, musí podobně elektrifikované modely v roce 2030 tvořit podle PwC 35 až 45 procent prodejů. Zákazníci však pochopitelně nebudou ochotni zaplatit cenu plně navýšenou o výrobní náklady, a tak musí automobilky v dohledné době počítat s nižšími maržemi.

Potenciální majitele aut do zásuvky mohou sice lákat nižší provozní náklady, podle závěrů studie jsou ale celkově po započtení pořizovací ceny nižší zatím jen u elektromobilů s dojezdem 150 kilometrů. U o poznání praktičtějších aut, která na jedno nabití zvládnou 300 kilometrů, by ke srovnání celkových nákladů pro zákazníka mělo přijít v roce 2024, a to bez státních pobídek. U aut s dojezdem okolo 600 kilometrů pak chvíle "nákladové parity" není v dohledu.

PwC počítá i s dalším poklesem cen baterií, které jsou pro náklady na výrobu elektroauta klíčové. Dnes podle analytiků vyjde jedna kilowatthodina kapacity na 90 eur (2370 korun), za deset let by měla klesnout na 68 eur (1790 korun). Kromě velkosériové výroby pomůže i to, že automobilky by se tou dobou mohly obejít bez drahého kobaltu, svou roli by mělo sehrát rozsáhlejší použití křemíku, levnější separátory a další nové technologie.

"Vyšší výrobní náklady a ceny potřebných surovin zatím výrazně snižují automobilkám v případě elektromobilů marže. Proto je nezbytné, aby výrazně investovaly do technického vývoje, ten nepřinese jen vyšší výkon, ale také potřebné vyšší prodejní marže a zisky," říká Jörn Neuhausen z německého PwC.

Elon Musk tak nedávno na konferenci s investory hovořil o nové generaci baterií, která by měla nabídnout výrazně vyšší energetickou hustotu než současné články. Jeden kilogram baterie by měl pojmout 400 Wh, v současné době přitom akumulátor Tesly Model 3 zvládne asi 260 Wh na kilogram. Taková baterie by mohla být v sériové výrobě za tři až čtyři roky. Více informací chce zveřejnit 22. září.

Navzdory technickému pokroku a nižším cenám baterií ale podle PwC ani za deset let nedojde k tomu, aby byla výroba elektrického auta levnější než toho se spalovacím motorem. Rozdíl ale klesne na 1500 eur, tedy necelých 40 000 korun. Plug-in hybrid bude tou dobou výrobně dražší, měl by stát o 2500 eur (66 000 korun) více, vodíkové auto by mělo automobilku vyjít o 3000 eur (79 000 korun) dráž.

 

Právě se děje

před 11 minutami

Česko příští týden navštíví nový slovenský premiér Eduard Heger

Českou republiku příští týden navštíví nový slovenský premiér Eduard Heger. Setká se mimo jiné s prezidentem Milošem Zemanem. Schůzka je podle mluvčího Jiřího Ovčáčka plánována na čtvrtek v lánském zámku.

Heger se stal předsedou slovenské vlády na začátku dubna. Ve funkci nahradil premiéra Igora Matoviče, který podal po téměř měsíc trvající vládní krizi demisi. Do funkce ho, stejně jako další členy vlády, jmenovala prezidentka Zuzana Čaputová 1. dubna.

V nové slovenské vládě pokračují téměř všichni dřívější ministři. U moci zůstala koalice čtyř stran, která vznikla po loňských parlamentních volbách.

Matovič rezignoval na funkci ministerského předsedy po roce a necelých dvou týdnech v úřadu, a to v zájmu řešení krize v koalici, během které jeho odchod z čela kabinetu požadovaly dvě menší vládní strany. V nové vládě bude Matovič ministrem financí.

Čtyřiačtyřicetiletý Heger je členem předsednictva Matovičova protikorupčního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO), které loni v únoru 2020 přesvědčivě vyhrálo parlamentní volby. OLaNO i v Hegerově vládě obsadilo polovinu ze 16 křesel.

Zdroj: ČTK
před 18 minutami

Předsedové ODS, KDU-ČSL a TOP 09 podepsali koaliční smlouvu uskupení Spolu. Chtějí silnou, vzdělanou a na Západ patřící republiku

Zdroj: ČTK
Další zprávy