"Spojujeme naše silné stránky s cílem zaměřit se na potenciální klíčový segment trhu budoucnosti," prohlásil úřednicky Detlev von Platen z představenstva Porsche a dodal, že automobilka ze Stuttgartu hledá prostě další pole rozvoje a "třetí dimenzi" cestování se, jak sama popisuje, nebrání. Spíš naopak.
Porsche a Boeing podepsaly vzájemnou spolupráci, jejímž hlavním bodem je vytvoření týmu, který se bude zabývat budoucností městské letecké mobility. Do party přizvaly ještě firmu Aurora Flight Sciences, dceřinou společnost Boeingu, která se už třicet let specializuje na vývoj bezpilotních letounů. Pracovala pro NASA, v poslední době se pochlubila třeba dronem na baterky, kterého žene energie ze solárních panelů.
"Tato spolupráce staví na naší snaze vyvíjet nový bezpečný a efektivní způsob cestování a je příležitostí, jak zkoumat možnosti vývoje prémiového dopravního prostředku pro potřeby městské letecké mobility, a to ve spolupráci s přední automobilovou značkou," vrátil poklonu Němcům Steve Nordlund, šéf divize Boeing NeXt, která už podobném stroji spolu s Aurorou nějakou dobu sama pracuje.
Letos v lednu ho společnost vyzkoušela na letišti v Manassasu, ve Virginii. Let netrval ani minutu, ale Boeing událost označil za přelomovou. "Je to pro nás další ,poprvé´," dodal ještě americký výrobce letadel.
Jízda v oblacích
Přidělat automobilu křídla a dostat ho z asfaltu do oblak je trendy odnepaměti. Když letos americký list Los Angeles Times dával dohromady obrazovou historii vývoje létajících aut, začal rokem 1917. Třebaže už za průmyslové revoluce vznikaly nápady, jak dostat vůz s koly do vzduchu, vynález Glenna Curtisse z konce první světové války platí za předchůdce všech dnešních okřídlených automobilů. Sice nikdy neletěl, ale odlepit od země se dokázal a to na oslavy stačilo.
Vynálezci se pokusili o to samé v minulém století ještě několikrát, vůbec nejvíc se pro nápad na vzdušný vůz nadchl Molt Taylor z Portlandu. Vysloužilý letec amerických sil z druhé světové války si ve státě Washington založil firmu Aerocar. Jeho příběh vypráví třeba kniha Jakea Schultze Jízda v oblacích.
Létajících aut vyrobil Taylor jen šest, třeba portlandská rozhlasová stanice ho ale dokonce využila pro monitorování dopravy ve městě. A jak připomíná server AiportJournals.com, doprovodila to lakonickým sloganem, že situaci na silnicích zná přeci nejlíp ten, kdo po nich jezdí.
Kolmý start dává smysl
Technologické firmy na to jdou v současnosti jinak, zaklínadlem je pro ně zkratka UAM, tedy Urban Air Mobility, jakási městská letecká doprava. "Ten koncept je založený na tom, že chcete překlenout vzdálenost mezi autem a letadlem, což je typicky nějakých 200 až 700 kilometrů," vysvětluje Tomáš Haniš z katedry řídící techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT. To je prý vzdálenost, kterou člověk nerad jezdí autem, a pokud se rozhodne pro letadlo, stráví víc čas na letišti než ve vzduchu.
V budoucnosti by lidé takovou mezní porci kilometrů mohli zdolávat v osobních letadlech s kolmým startem, zjednodušeně řečeno velkých autonomních dronech. Tomáš Haniš totiž počítá s tím, že budou létat bez pilotů. "To dává jednoznačně smysl, snížíme tím potřebu letišť s dlouhými ranvejemi," souhlasí děkan Fakulty strojní ČVUT Michael Valášek.
Na jednom takovém projektu pracuje třeba český startup Zuri, podobný stroj dělá také německá firma Lilium. Historické představy o tom, že by člověk sedl do auta, jezdil po městě a v zácpě si rozmyslel, že chce letět, jsou už dnes podle Tomáše Haniše překonané: "Aby se s tím strojem dalo létat, musí být ohromně velký. A s něčím takovým nechcete do města."
Vzdušné kolony?
Tímto směrem se vydalo i Porsche. "Náš stroj nebude jezdit po silnici, bude umět jen létat," popisuje mluvčí Porsche Nadescha Vornehmová. Německá automobilka není sama, plány na létající stroj budoucnosti si už nechala patentovat třeba Toyota. Svým nápadem si je tak jistá, že vyvíjený prototyp hodlá příští rok použít pro zapálení olympijského ohně na hrách v Tokiu. Jihokorejský Hyundai zase pro vývoj svých "vzdušných taxi" před několika týdny zlanařil inženýra z organizace NASA.
Ovládnout nebe se chystalo také ingolstadtské Audi, pomoct mu měl francouzský výrobce dopravních letadel Airbus, jenže podle serveru Automotive News Europe německá automobilka ze spolupráce prozatím vycouvala a zvažuje, co dál.
Její plán byl ještě trochu jiný - chtěla vyvinout stroj, který by dokázal vyzvednout zákazníka doma a odvézt ho na heliport, kde by se auto spojilo s létajícím modulem. Plány na podobný stroj ale do koše nehází úplně, i Audi tuší, že něco takového může být v nadcházejících desetiletích potřeba.
"Na druhou stranu, vzdušný prostor je už teď hodně přetížený," podotýká děkan Valášek a přemítá, jestli jsou podobné myšlenky opravdu řešením dopravy budoucnosti. Zvlášť třeba ve vzdušném prostoru města. "Když vidím, co se dnes odehrává na silnici, a představím si, že se to bude dít ve vzduchu, tak mě to spíš skoro děsí."
