Pětitunka, čtyřkolka, samosvor. Ford Transit míří do terénu i mezi těžké váhy

Pětitunka, čtyřkolka, samosvor. Ford Transit míří do terénu i mezi těžké váhy
Verze L4 s délkou 6,7 metru se dodává i jako sedmnáctimístný minibus.
Transit 4x4 má podstatně zvýšenou světlost.
Transit 4x4 má podstatně zvýšenou světlost.
Pohon 4x4 je odvozený od variant s podélně uloženým motorem. Odbočka s předním diferenciálem je vedená pod převodovkou.
Foto: Ford Motor Company
Martin Frei Martin Frei
12. 11. 2020 6:02
V užitkových vozech houstne konkurence, a kdo chce uspět, musí nabídnout nejširší paletu dovedností. Ford završuje velký model Transit prodlouženou pětitunovou variantou i pohonem všech kol, menší typ Custom vybavil do terénu samosvorným diferenciálem. K oběma vozům pak nabízí stylově drsnou výbavu Custom s černou maskou ve stylu zuřivých pick-upů Raptor.

Ford Transit máme většinou spojený s městskými rozvážkami a kurýry spěchajícími v levém pruhu dálnice. Výrobce ovšem nabízí i verze s pohonem všech kol, které mohou být pro náročné podmínky vybaveny i zkrácenými převody do terénu.

Tuto méně obvyklou specifikaci nám Ford poskytl na nedávné prezentaci užitkových vozů u Mnichova. Transit si s překvapivou lehkostí razil cestu lesní cestou a díky vyšší světlé výšce si nic nedělal ani z hlubších výmolů. V místech s horší trakcí přišel vhod terénní režim, který předejde samočinnou elektroniku a mezinápravovou spojku sevře napevno.

Transit v tomto provedení se ukazuje jako velmi šikovný pomocník třeba pro firmy zajišťující údržbu energetiky nebo zemní práce. Zpátky na asfaltu ovšem vychází najevo odvrácená strana zkrácených převodů. Motor ženou do vysokých otáček, takže příznivá akustika panuje v kabině jen zhruba do osmdesátky. Pomohl by automat s více stupni, ten ale Transit 4×4 nenabízí.

Proti standardnímu přednímu pohonu sedí Transit 4x4 zřetelně výš.
Proti standardnímu přednímu pohonu sedí Transit 4x4 zřetelně výš. | Foto: Ford Motor Company

Skutečným klíčem ke kompromisnímu chování je ovšem motor s objemem pouhých dvou litrů, což je řešení, k jehož nasazení Ford i ostatní značky dohnaly limity CO2 vyhlášené Evropskou unií i pro užitkové a nákladní vozy. V minulosti Transit i pick-up Ranger používaly pružnější a všestrannější pětiválec 3,2 litru.

Přesedlání na motor 2.0 EcoBlue stálo také za pauzou, po níž se teď vrací do nabídky nejtěžší verze Transitu s délkou 6,7 metru, celkovou hmotností pět tun a patnáctikubíkovou skříní. Osobní provedení je pak dostupné jako minibus kategorie M2 pro 17 cestujících. Po doplnění těchto specialit se šíře variant opět vyrovná nejbližší konkurenci - Mercedesu Sprinter a Volkswagenu Crafter.

Varianta Trail přišla o modrý ovál na přídi.
Varianta Trail přišla o modrý ovál na přídi. | Foto: Ford Motor Company

Menší Ford Custom zástavbu pohonu 4×4 neumožňuje. Zástupci automobilky se ale v Bavorsku pochlubili řešením, které za zhoršených podmínek dostane víc z předního pohonu. Je jím samosvorný diferenciál Quaife, jenž dokáže přenést maximum síly na jedno z předních kol, pakliže se druhé dostane do potíží. Výhodou je čistě mechanické řešení bez nároků na elektronické řízení.

Pro zákazníky, kteří chtějí dodávce dodat drsnější vzhled, připravil Ford zvláštní výbavu Trail s černými koly a čelní maskou, z níž zcela zmizel tradiční modrý ovál. Možná nejsme sami, komu by tato emblematická vizitka na vzhledu vozu chyběla. Proto vítáme, že pohon všech kol v Transitu i samosvorný diferenciál pro Custom lze objednat i ve standardních výbavách Trend, Titanium a Active.

 

Právě se děje

Další zprávy