Tři mladíci a jedna dívka - Miloš Nováček, Michal Řezáč, Šimon Ecler a Martina Vintiková -, kteří letos odmaturovali na pražské Českoslovanské akademii obchodní, přišli s nápadem na "chytrý" silniční patník, který pojmenovali Novus. Podle nich by mohl zabránit nehodám na silnicích.
"Kromě LED pásek, které ve tmě upozorňují na okraj silnice, je náš patník vybavený malým solárním panelem, větrnou elektrárnou a pohybovým senzorem. Když se k patníku blíží vozidlo, sepne se plašička zvířat a pomocí Bluetooth technologie dojde k rozsvícení dalších navazujících patníků v řadě," vysvětluje jeden z autorů patníku Novus Miloš Nováček.
"Díky vlastnímu zdroji energie funguje patník jako samostatná jednotka a
nepotřebuje napájení z elektrické sítě. Případná porucha jednoho nijak neovlivní funkčnost ostatních patníků," dodává za tým studentů.
S patníkem studenti vyhráli první místo v globálním programu pro mladé inovátory Solve for Tomorrow pro Česko a Slovensko.
Přitom k nápadu vymyslet a vyrobit patník došli oklikou, silniční bezpečnost nebylo téma, o kterém by uvažovali. Chtěli vyřešit problém s hromadícími se plasty ve škole a hledali způsob, jak je využít.
Nejdřív chtěli vyrábět tiskové struny pro 3D tiskárny, tedy takzvané eko-filamenty z recyklovaných PET láhví, zhotovili si na ně i vlastní řezák. Ale pak po jedné večerní jízdě autem přišla změna plánu.
"Řídil jsem a pořád jsem nadával, že nic nevidím, že u silnice chybí patníky nebo nejsou vidět. A zezadu se škodolibě ozvalo: 'Tak si rozsviť!' Já měl světla samozřejmě celou dobu zapnutá, ale najednou nás napadlo, co kdyby se rozsvítily také ty patníky?" vypráví Miloš Nováček.
Materiál na patníky už měli. Se zapojením elektrických součástek jim prý pomohli kamarádi a také si hledali informace na internetu. Sestrojit patník jim trvalo osm měsíců.
"Vše vyrábíme ručně, takže jediný problém je, že se nám doma povalují samé kabely, izolační pásky, konektory a nářadí. Komponentů je potřeba opravdu hodně, na trhu jsou ale dobře dostupné," dodává k procesu vzniku testovacího patníku devatenáctiletý absolvent ekonomického lycea.
Touha ho vyrábět sériově
Tři mladíci z týmu, už bez spolužačky, přiznávají, že je projekt nadchnul a uvažují, že by si založili start-up a rozjeli sériovou výrobu. Na patníku stále pracují, pokračují i v testech. Mohl by mít prý i GPS lokátor nebo třeba čidlo nárazu. Finální verze ještě není hotová.
"Domlouváme si spolupráci s vysokými školami a hledáme investora, jsme přece jen studenti. A máme v plánu se sejít se zástupci Besipu i dalších institucí," vysvětluje Nováček, který s kamarádem Šimonem Eclerem nastupuje po prázdninách do prvního ročníku VŠCHT, zatímco jejich třetí kolega Martin Řezáč dává přednost pražské VŠE.
V souvislosti s plány na sériovou výrobu také kalkulují s výrobními náklady. "Materiály na prototyp jsme nakupovali za maloobchodní ceny, takže to není úplně relevantní údaj. Nicméně podle našich aktuálních propočtů by patník Novus se všemi funkcemi, jako je plašička, solární nabíječka, Bluetooth, vyšel na zhruba tři až pět tisíc korun," vypočítávají. Současně by chtěli zachovat výrobu z recyklovaných plastů, aby produktu ponechali jeho environmentální rozměr.
Lidé by to kradli
Myšlenka na směrové sloupky kombinované například i s ultrazvukovými či optickými plašiči zvěře není podle ministerstva dopravy na pozemních komunikacích nijak nová. "Takové směrové sloupky jsou v praxi používány. Byť jsou podobná řešení v principu jistě přínosná, zkušenosti z praxe ukazují, že jejich životnost je poměrně krátká," vysvětluje tiskový mluvčí František Jemelka.
Vypočítává důvody, mezi něž patří nesprávná údržba, kdy při sečení trávy podél silnic dochází k častému poškození či zničení sloupků. Ke škodám přispívá i běžný provoz, kdy řidiči na směrové sloupky najedou a ulomí je.
Jako jedno z rizik instalace sloupků vybavených inteligentními technologiemi Jemelka uvádí i lidský faktor.
"Běžně se totiž u takto vybavených sloupků stává, že než dojde k jejich poškození provozem či údržbou, někdo je ukradne. Obnova takových sloupků je pak velmi nákladná. Čím jednodušší a odolnější na mechanické poškození směrový sloupek je, tím nižší jsou pak náklady na jeho instalaci i údržbu. V praxi to vidíme i u našich silnic, kde lze sledovat trend příklonu k co nejjednodušším řešením," dodává Jemelka a poukazuje na to, že klasický bílý směrový sloupek s trnem a odrazkou, který je nejrozšířenější, vyjde na pět set korun i s DPH.
Ministerstvo je pak toho názoru, že pro plašení zvěře jsou efektivnější jiná opatření, jako jsou prosté pachové kůly, ploty či jiné zábrany, na migračních trasách zvěře pak budování podchodů nebo nadchodů.
"Rozšíření 'inteligentních' směrových sloupků vybavených jakoukoliv elektronikou či bateriemi také nenahrává nutnost jejich ekologické likvidace. V jejich případě se totiž jedná o elektronický odpad, což zvyšuje náklady, a v případě jejich poškození či odmrštění mimo prostor silnice, například do lesa, pak i zvýšenou ekologickou zátěž pro životní prostředí," uzavírá za ministerstvo dopravy Jemelka.
