Opel v tichosti končí s pětiletou zárukou zdarma, zákazník za ni musí zaplatit. Víme podrobnosti

Eva Srpová Eva Srpová
28. 2. 2018 14:45
Až donedávna automobilka Opel garantovala nad rámec povinné dvouleté záruky ještě další tři roky na motor, převodovku a rozvodovku. Letos v únoru s pětiletou zárukou zdarma končí, zákazník si za ni musí připlatit, pokud o ni má zájem.
U Opelu přestali garantovat šestiletou záruku. Prý ale na rozdíl o jiných konkurentů letos příliš nezdražili, což má zrušení záruky kompenzovat.
U Opelu přestali garantovat šestiletou záruku. Prý ale na rozdíl o jiných konkurentů letos příliš nezdražili, což má zrušení záruky kompenzovat. | Foto: Opel

Před pár lety automobilky přišly se zajímavým způsobem, jak nalákat nové zákazníky. Nabídly prodlouženou záruku zdarma nad rámec dvouleté povinné ze zákona.

Už na konci devadesátých let to byly japonské značky, které garantovaly tříletou záruku. Pak ale v roce 2007 přišla korejská Kia s pětiletou a ještě o další dva roky navíc (tedy 7 let) garantovala záruku na hnací ústrojí. Brzy nato přispěchali další výrobci a nabízeli různé verze záruk. Například Hyundai s pětiletou zárukou bez omezení kilometrového nájezdu, Renault přišel s třemi lety záruční lhůty.

Jedním z dalších výrobců, kteří takto vyšli zákazníkům vstříc, byl v roce 2009 Opel. Ten garantoval šestiletou záruku zdarma vztahující se na motor, převodovku a rozvodovku. Záruku na další komponenty si mohli zákazníci uhradit (později byla krácena na pět let).

Jenže právě Opel se letos v únoru v tichosti rozhodl tuto záruku zdarma, kterou nazýval Basic, zrušit. Respektive zrušit pro osobní automobily, pro užitkové vozy, tedy modely Combo, Vivaro a Movano je k dispozici i nadále.

Proč to udělal? "Zatímco většina výrobců se rozhodla v lednu a únoru svá auta zdražit v očekávání, že trh se už nasytil a letošní prodeje nebudou tak rekordní, Opel se rozhodl nezdražovat, ale jít touto cestou," řekl Aktuálně.cz Martin Hejral, PR manažer českého zastoupení automobilky Opel.

Že výrobci zdražili, je pravdou, detailní přehled o zdražení a slevách jsme publikovali v nedávném článku zde.

Martin Hejral ale dodává, že Opel nabízí program placených prodloužených záruk a navíc nesebral příležitost dealerům, pokud chtějí tuto záruku nabízet i nadále a tím své potenciální klienty přesvědčit ke koupi auta. Ovšem v takovém případě by záruku platil dealer.

Program placených prodloužených záruk je velmi obsáhlý. Tyto komplexní záruky de facto prodlužují "plnou" zákonnou dvouletou záruku o 1, 2 či 3 roky a funguje to tak, že klient si přímo předvolí, o jakou konfiguraci záruky má zájem.

Nevýhodou takového řešení samozřejmě může být, že klient se rozhodne si například nepřiplatit za větší rozsah záruky a zrovna se mu rozbije ten komponent, na který se záruka nebude vztahovat.

O to víc pak zamrzí, že za nadstandardní záruku, která ale nepokrývala stoprocentně všechno, platil. Nebo si například připlatí za tříletou záruku a k poruše dojde ve čtvrtém roce.

Pro některé se ale možnosti konfigurace mohou zdát výhodné. Klient si volí nejen rozsah záruky, ale také platnost a počet najetých kilometrů, a to až do hranice 200 000 km.

Vedle toho si může předplatit i předepsané garanční prohlídky, případně k nim ještě přidat spotřební materiál (např. lišty stěračů, brzdové obložení). Anebo si připlatit jen za záruku Basis, kterou dříve Opel nabízel zadarmo.

Například pro model Astra tato Basis záruka na pět let spolu s asistenčními službami a ročním nájezdem 30 000 km vyjde na zhruba 4200 korun. Kompletní pětiletá záruka by se stejným ročním nájezdem vyšla na 15 400 Kč, a kdyby klient chtěl k výše zmíněnému ještě zaplatit prohlídky předem, vyšlo by ho to na více než 59 000 Kč.

Pětiletá kompletní záruka spolu s asistencí, prohlídkami, nájezdem 30 000 km ročně a také výměnou opotřebených dílů pak u Astry stojí více než sto tisíc korun.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Účastníci berlínské konference se dohodli na dodržování embarga v Libyi

Účastníci konference o Libyi se v neděli dohodli na dodržování stávajícího zbrojního embarga a jeho lepší kontrole. Zavázali se také, že ukončí vojenskou podporu znesvářených stran. Na tiskové konferenci po skončení konference to uvedli generální tajemník OSN António Guterres německá kancléřka Angela Merkelová, která schůzku na nejvyšší úrovni svolala.

"Nemůžu dostatečně zdůraznit, že neexistuje žádné vojenské řešení konfliktu v Libyi, na tom se shodli všichni účastníci konference," řekl Guterres. "A dnes se také všichni účastníci této konference zavázali do tohoto ozbrojeného konfliktu nebo vnitřních záležitostí Libye nezasahovat," poznamenal.

"Můžu potvrdit, že všichni jsou zajedno, že chceme respektovat zbrojní embargo, a že bude také více kontrolováno než v minulosti," uvedla zase Merkelová, podle níž je důležité, aby závěry konference nyní potvrdila také Rada bezpečnosti OSN.

Berlínského jednání se zúčastnili mimo jiné ruský prezident Vladimir Putin, francouzský prezident Emmanuel Macron nebo americký ministr zahraničí Mike Pompeo.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Johnson mluvil s Putinem, Rusko označil za bezpečnostní hrozbu

Mezi Británií a Ruskem nedojde k normalizaci vztahů, dokud Moskva neskoncuje se svým "destabilizujícím jednáním" a dokud bude znamenat bezpečnostní hrozbu. Podle mluvčí britského premiéra to v neděli Boris Johnson řekl ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi na okraj summitu o Libyi v Berlíně.

"Dal mu jasně najevo, že britské stanovisko k Salisbury se nezmění," uvedla podle agentury Reuters mluvčí Downing Street. V anglickém Salisbury byli v březnu 2018 otráveni bývalý ruský dvojitý agent Sergej Skripal a jeho dcera Julija. Londýn z útoku na Skripalovy obvinil Rusko, Moskva vinu popírá.

Zdroj: ČTK
Další zprávy