Našli jsme 33 luxusních aut od běžných výrobců. Kdo se snaží konkurovat Audi, BMW a Mercedesu?

Renault Avantime byl francouzský pokus o nezvyklého luxusního křížence MPV a kupé. Úspěchem neskončil.
Limuzíny Citroënu mají tradici už od Fantomasova DS. Doposud posledním velkým Citroënem v Evropě byla C6, produkovaná mezi lety 2005 a 2012. Auto dostalo extravagantní design, moderní technologie na palubě i šestiválce - na benzin i naftu. Zákazníci ale za podobné peníze volili spíše BMW nebo Audi. Druhá generace vozu se nabízí jen v Číně, navíc jde o přeznačený Dongfeng.
V roce 2009 Citroën oživil označení DS, pod nímž začal nabízet luxusněji pojaté automobilky. Nejprve malý hatchback a kabriolet DS3, později také kompakt DS4 a hatchback DS5. Z počátku se jednalo jen o další modely Citroën, před pár lety ale dvojitý šíp vytvořil samostatnou automobilku DS.
Fiat Croma měl v roce 2005 navázat na veleúspěšného předchůdce a pomoci posunout italskou automobilku směrem vzhůru. Místo úspěchu se dostavilo poměrně výrazné fiasko, nová Croma s karoserií hatchback u zákazníků neuspěla a skončila v roce 2010.
Před nějakým časem oživil Ford označení Vignale, patřící kdysi slavné karosárně. Dnes se pod ním ukrývá luxusní výbava jinak běžných modelů modrého oválu. Zatím ji nabízí Fiesta, Mondeo, C-Max, S-Max, Kuga a Edge. Letos přibude také nový Focus.
Foto: Renault
Jan Matoušek Jan Matoušek
31. 1. 2018 7:26
Prémiové automobilky jako Audi, BMW, Lexus nebo Mercedes-Benz dosahují každoročně stále vyšších prodejů. A to navzdory ceně vozů, která mnohdy není nízká, spíše naopak. Snahu narušit pozice těchto výrobců, především ve vyšší střední třídě a segmentu luxusních limuzín, měly a mají mnohé mainstreamové automobilky. Vedle dostupných malých aut či kompaktů tak nabízejí velké limuzíny za větší peníze. Prodejní úspěch takových modelů ale není zaručen. V následující galerii najdete řadu pokusů běžných automobilek o narušení pozice prémiového segmentu.
 

Právě se děje

před 1 hodinou

O zlato je nejmenší zájem za posledních jedenáct let, pandemie téměř zastavila prodej šperků

Celosvětová poptávka po zlatě ve třetím čtvrtletí klesla o 19 procent na 892,3 tuny, což je nejméně za 11 let. Centrální banky přitom poprvé za deset let zlato prodávaly, uvedla ve čtvrtek Světová rada pro zlato (WGC).

Kvůli koronavirové pandemii se téměř zastavil prodej šperků, který je obvykle největším zdrojem poptávky po zlatu. Poptávka šperkařského sektoru se tak meziročně snížila o 29 procent. Ve třetím čtvrtletí se ale trh začal mírně zotavovat, včetně poptávky v Číně a v Indii, které patří mezi největší spotřebitele kovu. Proti předchozímu čtvrtletí tak poptávka mírně vzrostla. Pokles poptávky od šperkařů kompenzovali také investoři, kteří nakupovali zlato považované za bezpečné úložiště hodnoty.

Zdroj: ČTK
Další zprávy