Norsko už není největším trhem pro auta do zásuvky v Evropě. Prodej roste i jinde

Martin Přibyl Martin Přibyl
17. 7. 2019 10:51
Skandinávská země přišla v prvním pololetí letošního roku o status největšího trhu s elektromobily a hybridy do zásuvky v Evropě. Podle studie německého Centra pro management v automotive (CAM) sice stále vede v přepočtu na hlavu a podílu na trhu, v absolutním objemu Norsko ale překonalo Německo.
Plug-in hybridní Škoda Superb iV.
Plug-in hybridní Škoda Superb iV. | Foto: Škoda Auto

CAM vydalo svoji zprávu mapující výsledky trhu s čistými elektromobily a hybridy do zásuvky. "K elektrickému průlomu ještě nedošlo, ten očekáváme v roce 2020, prodeje elektrických aut ale již dnes dokážou vzdorovat klesající tendenci celého trhu," říká Stefan Bratzel, který je za celou zprávu zodpovědný.

Absolutní prodeje elektromobilů na největších celosvětových trzích.
Absolutní prodeje elektromobilů na největších celosvětových trzích. | Foto: CAM

V Norsku tak všechny typy aut do zásuvky (elektromobily i plug-in hybridy) drží více než poloviční podíl na trhu. Na elektřinu tam je schopných jet 56 procent z nových aut (v první polovině roku 2018 jen 47 procent), přičemž v prvním čtvrtletí dokonce zaznamenala rekordních 61 procent.

Prodeje elektromobilů, tržní podíl na největších trzích.
Prodeje elektromobilů, tržní podíl na největších trzích. | Foto: CAM

Co se týče podílu na trhu, Norsko si drží jasné celosvětové prvenství. V celkovém objemu prodejů ale svoje pozice začíná pomalu vyklízet. Zájem o elektromobily roste i na jiných, výrazně větších trzích.

Nejvíce elektroaut se prodá v Číně, za první pololetí to bylo 628 tisíc, o celých 52 procent více než v roce 2018. Čínský trh s novými auty navíc za prvních šest měsíců zaznamenal 12procentní pokles, vozy do zásuvky tak již dnes tvoří více než pět procent celkových prodejů.

Pětinový nárůst prodejů vykazuje i USA, kde 149 tisíc plug-in hybridů a elektromobilů tvoří necelá dvě procenta trhu.

Největším "elektrickým" trhem v Evropě je nově Německo. Za první půlrok se tam prodalo 48 tisíc elektroaut, o čtyři tisíce více než v Norsku. U našich západních sousedů ale zabírají jen 2,6 procenta celého trhu.

Výrazně větší podíl mají elektroauta v Nizozemsku, kde se jich prodalo více než dvakrát tolik než za stejné období v loňském roce. Dohromady mají téměř devítiprocentní podíl. Pozitivní výsledek zaznamenala z velkých trhů i Francie. Jedinou výjimkou je tak Velká Británie, kde podle CAM prodeje aut do zásuvky klesají kvůli obavám z brexitu.

V Česku se za první půlrok prodalo 455 vozidel do zásuvky, což představuje jen 0,35procentní podíl a pětiprocentní nárůst.

Ve všech zemích se nicméně dá vysledovat odliv zákazníků od plug-in hybridů. "Růst určují čisté elektromobily," komentuje závěr studie Stefan Bratzel. Například v Německu vzrostly prodeje čistých elektroaut o 80 procent, plug-in hybridy naopak 0,9 procenta ztratily. CAM upozorňuje také na to, že se tam stabilizoval podíl dieselů (vzrostl o zanedbatelných 0,9 procenta), benzinovým autům naopak klesá (spadl z 63,1 na 59,4 procenta).

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Účastníci berlínské konference se dohodli na dodržování embarga v Libyi

Účastníci konference o Libyi se v neděli dohodli na dodržování stávajícího zbrojního embarga a jeho lepší kontrole. Zavázali se také, že ukončí vojenskou podporu znesvářených stran. Na tiskové konferenci po skončení konference to uvedli generální tajemník OSN António Guterres německá kancléřka Angela Merkelová, která schůzku na nejvyšší úrovni svolala.

"Nemůžu dostatečně zdůraznit, že neexistuje žádné vojenské řešení konfliktu v Libyi, na tom se shodli všichni účastníci konference," řekl Guterres. "A dnes se také všichni účastníci této konference zavázali do tohoto ozbrojeného konfliktu nebo vnitřních záležitostí Libye nezasahovat," poznamenal.

"Můžu potvrdit, že všichni jsou zajedno, že chceme respektovat zbrojní embargo, a že bude také více kontrolováno než v minulosti," uvedla zase Merkelová, podle níž je důležité, aby závěry konference nyní potvrdila také Rada bezpečnosti OSN.

Berlínského jednání se zúčastnili mimo jiné ruský prezident Vladimir Putin, francouzský prezident Emmanuel Macron nebo americký ministr zahraničí Mike Pompeo.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Johnson mluvil s Putinem, Rusko označil za bezpečnostní hrozbu

Mezi Británií a Ruskem nedojde k normalizaci vztahů, dokud Moskva neskoncuje se svým "destabilizujícím jednáním" a dokud bude znamenat bezpečnostní hrozbu. Podle mluvčí britského premiéra to v neděli Boris Johnson řekl ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi na okraj summitu o Libyi v Berlíně.

"Dal mu jasně najevo, že britské stanovisko k Salisbury se nezmění," uvedla podle agentury Reuters mluvčí Downing Street. V anglickém Salisbury byli v březnu 2018 otráveni bývalý ruský dvojitý agent Sergej Skripal a jeho dcera Julija. Londýn z útoku na Skripalovy obvinil Rusko, Moskva vinu popírá.

Zdroj: ČTK
Další zprávy