"Nevím, co se té slečně v protisměru honilo hlavou. Když padla zelená, odbočila doleva a zkřížila mi cestu, i když jsem měl přednost," popisuje Michal Šebera okamžik, který ho stál dobrých dvacet tisíc korun. Jeho šestnáctiletá a opečovávaná Octavia měla podle pojišťovny tak nízkou cenu, že nabouraný levý předek a vystřelený airbag znamenal totální odpis.
Na účet mu přišlo 55 000 Kč, za které si auto ve stejném stavu nekoupí. "Ukazoval jsem jim inzeráty, kde se auta stejného věku a kilometrů prodávala o patnáct i dvacet tisíc dráž. Nezájem. Vyšší hodnotu vozu bych musel prokázat znaleckým posudkem. Jen ten by stál šest tisíc a nikde není psáno, že by se jím řídili," vysvětluje Michal nad dopisem z pojišťovny.
Podobné situace se u nás odehrávají denně. Průměrné stáří osobních aut v Česku přesahuje patnáct let a tomu odpovídají jejich ceny. Do nich se nepromítá jen věk, ale i manipulace s tachometry, které se staly nepsaným standardem. Kdo prodává s tachometrem poctivým, musí se přizpůsobit a prodá za méně. Čím starší vozidlo, tím víc se tržní cena může vzdálit skutečné hodnotě.
Neřešitelná smůla českého motoristy je, že když auto kupuje, musí se s takto zmanipulovanou cenou smířit. Zatímco když má platit pojišťovna, prosadí odborné hledisko. Najímá si experty a znalce, kteří sestavují oceňovací tabulky pro vozidla všech značek a stáří na trhu.
Nahlédnout vás do nich nenechá, nejsou přece zadarmo. Z příkladu Michalovy Octavie si ale můžeme dopočítat, že znalecká cena patnáctiletého vozu může být i o čtvrtinu níž než srovnatelné nabídky na trhu. Že jste si koupili auto pětileté a celou dekádu se o ně vzorně staráte, pojišťovna nebere v úvahu. Přinejmenším ne vždy.
"Doložení pravidelných servisních prohlídek z autorizovaných servisů je určitě vítáno. Co se týká např. doložení standardních servisních úkonů jako výměna oleje apod. - ty hodnotu vozidla nenavýší, jedná se o běžnou údržbu vozidla," potvrzuje Jan Marek za Generali Českou pojišťovnu.
"Likvidátor kromě jiného přihlédne k zachovalosti vozidla, ke způsobu jeho údržby, k předchozím škodám, způsobu parkování a podobně," slibuje Kateřina Ikráthová z Allianz.
Jenže pojišťovnu viníka si nevyberete a likvidátor Michalovy havárie nepřihlížel k ničemu. "Poslali mi dvouřádkový dopis, že věc posoudili jako totální škodu, faktura za opravu nebude proplacena a náhradní auto mi poskytnou jen na pět dní," směje se rezignovaně.
Totální škoda znamená, že by předpokládaná cena opravy z originálních dílů přesáhla 80 % tabulkové hodnoty vozu. Opravu pojišťovna považuje za neekonomickou a cenu vozidla vám pošle na účet.
Vrak si můžete ponechat a třeba i s doplatkem opravit ve vlastní režii. Jenže lítání po servisech a ověřování, kolik co správně stojí, není hobby pro každého. "Mě živí počítače, autům nerozumím, zrovna měním práci a mám úplně jiné starosti. Jak se o mě pojišťovna postarala, to by zvládl i Pat a Mat," uzavírá Michal.
Teoreticky existuje ještě druhá možnost: uzavřít havarijní pojistku, z ní uplatnit škodu a povinné ručení viníka použít jen pro zaplacení spoluúčasti. Vaše pojišťovna pak úhradu uplatňuje u pojišťovny viníka sama, takže nepřijdete o bonus a nejspíš se dočkáte trochu vstřícnějšího chování.
Zejména se vyhnete manýrům některých pojišťovacích dravců, kteří poškozeným snižují náhrady o amortizaci s argumentem, že nové díly staré vozidlo neadekvátně zhodnocují. Závazný výrok Ústavního soudu tuto praxi zakázal už v roce 2007, ale kampak v Čechách s takovým cárem papíru.
Havarijní pojistka však má dvě úskalí. Za prvé ne všechny pojišťovny vám ji nabídnou na vozidla starší patnácti let. A za druhé po nehodě stejně dostanete odškodnění na základě tabulek čili - právnicky řečeno - na základě obecné hodnoty.
A to přesto, že podle zákona si můžete zvolit pojistnou částku zcela libovolnou. Vzhledem k zachovalosti a nízkému stavu kilometrů lze vozidlo pojistit třeba i o dvojnásob dráž, než říkají tabulky. Jenže z toho vůbec neplyne, že vám bude taková částka po nehodě přiznána. Jak píšeme o odstavec výš, při odškodnění se vychází z tabulek. Pojistná částka stanovuje pouze maximum, jež odškodnění nesmí překročit.
Nejlevněji vás před chybami cizích pojišťoven ochrání pojištění právní ochrany, které lze sjednat jak samostatně, tak k povinnému ručení. Případně pojištění nezaviněné nehody, což znamená, že i takovou škodu budete řešit se svojí pojišťovnou, nikoli s pojišťovnou viníka.
Ovšem před tím, že za své nezaviněně poškozené auto dostanete málo peněz, vás neochrání nikdo. Patnáctileté kočáry jsou v účetní logice pojišťoven bezcenné.
