Bazar, inzerát nebo e-shop. Víte, kde máte nejvíc jistoty při koupi ojetého auta?

Martin Frei Martin Frei
13. 5. 2021 6:02
Pořízení vozu z druhé ruky s sebou vždy nese rizika skrytých závad, zatajených havárií a manipulací s tachometrem. Ani zkušený motorista většinou nemá šanci před koupí vše důkladně prověřit, takže opravdové maléry často vycházejí najevo až dodatečně. Řešení reklamací se liší podle toho, kde jste auto koupili, a ze zákona je nejvýhodnější tam, kde to asi nečekáte – při koupi na internetu.
Foto: Shutterstock

Prodej soukromých vozidel se řídí takzvaným novým občanským zákoníkem, tedy správně zákonem č. 89/2012 Sb. Kupujícím skýtá důležitou oporu v několika důležitých bodech. Za prvé v § 2095 a následujících stanoví, že věc je vadná, nemá-li deklarované nebo obecně očekávatelné vlastnosti.

Při závažném porušení smlouvy tak vzniká zákonný nárok na adekvátní slevu nebo odstoupení od smlouvy. Například když servisní databáze značkové opravny dokáže vyšší stav kilometrů nebo když klempíř objeví na nosných částech karoserie opravu po velké havárii auta, které jste koupili jako nebourané. Pozor, i to je třeba výslovně zapsat do smlouvy.

Za druhé zákon v § 2100 říká, že právo kupujícího z vadného plnění zakládá i vada, která se projeví později. Prodávající tedy odpovídá i za skryté poruchy. I ty můžete reklamovat, uděláte-li to bez zbytečného odkladu.

Výjimkou jsou závady, na které vás prodávající předem výslovně upozorní, a dále spotřební díly jako třecí elementy brzd a spojky nebo 12voltová baterie. Za skrytou vadu se také nepovažuje běžné opotřebení. V čem je rozdíl? Když má auto všechny tlumiče pérování na 70 % účinnosti, jde o adekvátní opotřebení. Pokud ale jeden z tlumičů netěsní a propouští olej, jde o poruchu.

Obecně platí, že kupující je oprávněn uplatnit vadu po dobu 24 měsíců od převzetí, u zboží použitého je povoleno tuto lhůtu smluvně zkrátit na jeden rok. Důležitý rozdíl ale plyne z toho, kde auto kupujete. U zboží z obchodu - tedy od firmy, u níž jde o předmět podnikání - platí ustanovení § 2161: projeví-li se vada do šesti měsíců od koupě, má se za to, že věc byla vadná již při převzetí.

Autobazaru tedy nemusíme původ vady prokazovat, naopak bazar by musel prokázat nám, že při předání vozidlo porouchané nebylo. Koupíme-li však auto na inzerát od soukromé osoby, musíme skrytou závadu dokazovat sami, a to znaleckým posudkem.

Tento rozdíl vypadá na první pohled nelogicky, snadno ho ale pochopíme, když si stoupneme na druhou stranu obchodu a budeme chtít svoje vlastní auto prodat. Laický uživatel typu středoškolského kantora biologie může těžko kupujícího varovat před závadou filtru pevných částic, když často sám neví, že takový filtr v autě má. Na bazar se kladou přísnější měřítka, protože se předpokládá odborná znalost.

I při koupi u profesionálů vás však čekají dvě důležitá "ale". Za prvé si auto nesmíte sami nechat opravit. To je záležitost prodávajícího, který má na vyřízení reklamace lhůtu 30 dní - a kromě toho vám nemusí detailně prozrazovat, jak závadu odstranil. Může například použít náhradní díly podřadné kvality, jaké byste si sami namontovat nenechali.

Především však prodávající nemusí každou reklamaci uznat. Slušný bazar se s vámi asi nebude hádat o závady zcela zjevné jako přehřívání motoru, výpadky elektroinstalace nebo zatékání do kufru. Už proto, že by riskoval nemilou pozornost České obchodní inspekce.

Dnešní složitá auta ale přinášejí situace mnohem barvitější. Typickou bolestí ojetého dieselu je třeba výrazně zanesený, ale ještě ne zcela znehodnocený filtr pevných částic. Vyžaduje častější regenerace, což je proces, kdy motor běží v nevýhodném režimu a má sklony si ředit olej naftou. Čím častěji to musí dělat, tím hůř pro životnost motoru.

Jenže na četnost regenerací neexistuje žádné pravidlo, a pokud filtr nestihnete v půlroční lhůtě úplně "dodělat", bazar vám ho na vlastní náklady nevymění. U většiny evropských značek přitom stojí kolem 40 000 Kč, u asijských i přes 100 000 Kč.

Podobnou libůstkou je vysoká spotřeba oleje, tedy vnitřní a těžko odstranitelná vada motoru. Na její zjištění musíte ujet alespoň dva tisíce kilometrů, k čemuž před koupí není šance. Jenže i když ji odhalíte týden po koupi, narazíte na problém. Vychytralé automobilky dnes už pro nová auta předepisují tak benevolentní normy, které tolerují spotřebu až litr oleje na 1000 kilometrů, což je technicky vzato sebevražda. I hodně ojetý vůz takovou normu splní s prstem v nose, takže co byste chtěli od bazaru?

V takových případech přijde k dobru výhoda koupě auta po internetu - můžete ho bez udání důvodu vrátit. O konkrétních závadách nemusí padnout ani slovo, nešermuje se drahými znaleckými posudky, nečeká se na uplynutí žádné lhůty. Prostě vyměníte auto za peníze a je to. Jelikož v tu chvíli taháte za delší konec, může nakonec i prodejce řešit reklamaci a opravu vstřícněji.

Ani koupě na internetových tržištích není procházka sociálními jistotami. Za prvé trvá delší dobu, protože e-shop je v podstatě zprostředkovatel, jemuž musíte za vůz nejdříve zaplatit, a pak čekáte, než ho doveze z ciziny a přihlásí u českých úřadů. Za druhé vám při vrácení vyplatí zpět cenu auta, ale už ne cenu dopravy, která může dělat i deset tisíc.

A za třetí můžete vozidlo vrátit jen ve lhůtě nezbytně nutné pro vyzkoušení. Takže po všem čekání musíte ihned zahájit kolečko po opravnách, nechat vyzkoušet úplně všechno a být připraveni, že po vrácení budete zase pár týdnů bez auta.

To je ovšem pro většinu z nás menší zlo než obíhat soudní znalce, čekat na vyřízení reklamace, hrozit bazaru soudem, který se může táhnout roky, a nakonec stejně platit ze svého 200 000 korun za neopravitelný motor, který vyhovoval normě.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Další zprávy