Policejní záznamy o nehodách ukazují dlouhodobě zhruba totéž. Ze srážek auta a jízdního kola jich kolem 45 procent zaviní cyklisté. Z cyklistů, kteří havarovali, jich čtvrtina byla pod vlivem alkoholu. A z těch, kteří na kole zahynou, jich dvě třetiny nemají přilbu.
Taková čísla jsou vděčným tématem pro média zaměřená na senzace, málokdy se však dostanou do širšího kontextu. Nejzajímavější z nich spočívá v tom, že obliba jízdních kol stoupá a ve velkých městech od roku 2019 cyklistů podstatně přibylo. Včetně Prahy, která je dopravně nejexponovanější.
Podle posledního zveřejněného dotazníkového průzkumu z roku 2021 počet Pražanů, kteří jezdí na kole alespoň jednou za týden, během dvou let stoupl z 16 na 24 procent. Velmi zjednodušeně přepočteno na počet obyvatel to znamená nárůst z dvou set tisíc na tři sta tisíc lidí.
Čítače cyklistů na vytížených pražských komunikacích ukazují průjezd přes tisíc kol denně. Nejen u rekreačních cest podél Vltavy, ale i v centru. I po odeznění covidu zůstává pohyb cyklistů na ulicích metropole i dalších českých měst daleko intenzivnější než dříve.
Přesto počet srážek automobilu s cyklisty v republikovém měřítku nevzrostl. V prvním pololetí roku 2023 šlo o 862 případů. Ve stejném období roku 2019 jich bylo 890.
Počet policejně vyšetřených srážek s automobily, za jejichž viníka byl určen cyklista, ve stejných obdobích zaznamenal symbolický pokles z 381 na 379. To znamená 44procentní podíl. Nejčastější příčinou je nevěnování pozornosti provozu. Až poté statistiky uvádějí nedání přednosti v jízdě.
Situací, kdy havaroval cyklista pod vlivem alkoholu, se v pololetí roku 2019 odehrálo 339, v letošním 321. Vzhledem k poklesu celkového počtu zaviněných nehod to znamená stále stejný podíl přes 29 procent.
Praha v soužití aut a cyklistů doplácí na hustý provoz. Ze sedmdesáti srážek vyšetřovaných v prvním pololetí jich cyklisté zavinili polovinu. Méně kolizí s auty v metropoli však zaviní cyklisté posilnění alkoholem. Zatímco v roce 2019 šlo o 13 procent případů, letos už jen šest procent.
Ještě zajímavější je, že počet srážek cyklistů s automobily zůstal od roku 2019 na stejné úrovni, přestože cyklistů výrazně přibylo. Zdá se, že infrastruktura - jakkoli místy budovaná chaoticky - a rostoucí vzájemný respekt přináší plody.
Nižší stavy podnapilých cyklistů už vyhrazenými pruhy a obousměrkami vysvětlit nejdou. Příčinou může být spíš to, že po městě toho najezdíme víc za povinnostmi než za rekreací. A možná je v Praze tolik hospod, že na cestu do nejbližší z nich není kolo potřeba.
Oprava
V článku bylo původně mylně uvedeno, že cyklisté zaviní kolem 65 procent nehod s automobily. Ve skutečnosti jde o podíl nehod, které cyklisté zaviní vůbec. Tedy včetně pádů z kola, nárazů do zaparkovaných vozidel nebo jiných pevných překážek, případně i srážek se zvěří.
Za chybu se omlouváme.
