Ve dne v noci tu sedí čtveřice dispečerů a sledují dopravní situaci na všech silnicích a dálnicích, které protínají Českou republiku. Jsme v Ostravě, v Národním Dopravním Informačním a Řídícím centru, které spadá pod Ředitelství silnic a dálnic České republiky.
"Tohle centrum funguje přes dva roky, otevřeno bylo v září roku 2008," vysvětluje Jaroslav Zvára, koordinátor projektu Jednotného systému dopravních informací pro Českou republiku.
Do centra se sbíhají od příslušných úřadů informace o jednotlivých plánovaných i mimořádných uzavírkách na komunikacích, ale hlavně tu sledují aktuální dění. "My se o nějaké nehodě dozvíme prakticky okamžitě, jakmile ji účastník nebo nějaký svědek nahlásí operačnímu důstojníkovi hasičů, policie, případně zdravotnické záchranné služby. Přesnou informaci máme ovšem teprve tehdy, když stav na místě nehody ověří pověřený policista či hasič," vysvětluje Zvára. A to samozřejmě obvykle trvá dalších zhruba deset minut.
Vždy někdo uvázne
Proto podle něho budou nikdy nelze dospět ke stavu, že by se o nějaké nehodě, která například zaviní uzavření celého jízdního pásu na dálnici, dozvěděli všichni včas a nikdo neuvázl například mezi místem nehody a nejbližším předcházejícím sjezdem. "Snažíme se ale samozřejmě, aby takových řidičů bylo co nejméně," dodává Zvára.
Pokud se taková situace stane, odesílá příslušný dispečer ihned zprávu na webové stránky dopravniinfo.cz, dále sdělovacím prostředkům a pokud se to stane na dálnici, která je vybavena informačními tabulemi, odesílá na ni příslušný výstražný text. "Nápis se rozsvítí prakticky ihned, čehož byl redaktor Aktuálně.cz osobně svědkem během návštěvy řídícího centra. U některých tabulí je totiž současně kamera, která přenáší obraz na jednu z desítek obrazovek, které jsou na čelní stěně sálu rozmístěny, a proto jsme to mohli osobně zkontrolovat. V tomto případě naštěstí šlo jen o cvičný nápis Test.
Dále se zpráva o události posílá prostřednictvím sítě RDS-TMC do navigací, na displejích se však objeví zhruba až po deseti až patnácti minutách, což je doba než se v nich informace zaktualizují. V rádiích pak je obvyklá doba mezi jednotlivými dopravními hlášeními půl hodiny.
Na tabulích budou kampaně
Dispečer zodpovídající za dálnice, má na jedné ze čtyř počítačových obrazovek, které jsou umístěny na jeho pracovišti, stále zobrazenu linii dálnice s informačními tabulemi a texty, které na nich svítí.
"Mimochodem, od prvního února jsme již přestali na informační tabule psát obecné texty typu Dodržujte bezpečnou vzdálenost či povolenou rychlost. Pokud se na dálnici neuděje žádná nehoda, není tam žádné omezení ani práce, jsou tabule černé," vysvětluje Zvára. Podle něho je ale pravděpodobné, že v budoucnosti se na dálnicích podobné nápisy zase objeví. "Bude to ale v rámci jakési jednotné bezpečnostní kampaně, kdy budeme řidiče třeba týden nabádat, aby jezdili se zapnutými bezpečnostními pásy a podobně," říká Zvára.
Naopak se na některých tabulích, například těch, které jsou na dálnici D-2 z Brna na slovenské hranice, začaly objevovat dojezdové časy k jednotlivým cílům.
Osazení tabulemi je podle Zváry v tuto chvíli dokončeno na celém úseku dálniční sítě, která spojuje Německo přes Plzeň, Prahu a Brno se Slovenskem, na dalších dálnicích se ještě tabule budou budovat.
Z jedné kamery na druhou obvykle vidět není
Dispečeři mohou také sledovat intenzitu dopravy, meteorologickou situaci a případné mimořádné události na dálnici prostřednictvím obrazu z některé z více než dvou set kamer. Část z nich posílá do Ostravy pouze statické snímky, část přenáší plynoucí obraz. "Kamerami můžeme otáčet, můžeme obraz i zvětšovat," dodává Zvára. Podle něho není problém, že kamery nezabírají kompletní dálnici, tedy takzvaně z kamery na kameru. "Jsou rozmístěny v místech, kde předpokládáme výskyt nehod. Z kamery na kameru je podle něho vidět jen na novém úseku Pražského okruhu, který se ale řídí z vlastního řídícího centra, a kde je také zatím na jediném místě v ČR instalován systém liniového řízení dopravy.
Další, mobilní kamery, se podle Zváry automaticky instalují v místech zúžení, staveb a podobně.
K vyhodnocování situace na komunikací pak ostravští dispečeři využívají i hlášení z meteostanic, od dipečerů silničářů, ze sčitačů dopravy, které jsou umístěny na mýtných branách a třeba také z řídících center tunelů.
"V tuto chvíli si myslíme, že máme systém sběru dat podchycený zhruba z osmdesáti procent a stále pracujeme na vylepšení. Bohužel je nám ale jasné, že ke stu procentům se nelze dopracovat nikdy," uzavírá Zvára.
