Maďarsko jako elektromobilová velmoc? Produkci auta na baterky chystá Mercedes i BMW

Elektrická vlajková loď Mercedesu-Benz, limuzína EQS.
Mercedes-Benz chystá ofenzivu nových elektromobilů.
Jako první přijede kompaktní model EQA.
Ten se bude vyrábět v Německu a Číně.
Následovat ho bude SUV EQB.
Foto: Mercedes-Benz AG
Jan Matoušek Jan Matoušek
18. 12. 2020 11:31
Mercedes-Benz sice prodal továrnu ve francouzském Hambachu, to ale neznamená, že by nějak redukoval své portfolio. Naopak pro příští dva roky připravil smršť elektrických novinek. A jednu z nich bude montovat také ve své maďarské továrně, přičemž právě Maďarsko bude důležité pro elektromobilitu i dalších německých prémiových značek.

Nabídka elektrických Mercedesů aktuálně čítá SUV EQC, které vzniká v Brémách a Pekingu, a minivan EQV, jehož domovem je španělská Vitoria. Dlouho ale tato dvojice v nabídce sama nezůstane. V lednu příštího roku oslaví premiéru kompaktní řada EQA, jejíž výroba v německém Rastattu už začala. Na stejné lince se přitom vyrábí také třeba spalovací a plug-in hybridní třída A.

Na EQA naváže také příští rok SUV EQB. To mělo podle dostupných informací vznikat ve francouzském Hambachu, kvůli snižování nákladů však tamní továrnu Němci prodali britskému Ineosu. Ten tam bude vyrábět spalovací SUV Grenadier, podle dohody nicméně bude pro Daimler montovat také aktuální generaci elektrického Smartu fortwo. A to až do konce jeho životního cyklu.

Místo Francie tak EQB našlo svůj domov v Maďarsku, konkrétně v Kecskemétu. Mercedes-Benz se tak stane první automobilkou, která bude v zemi montovat plně elektrický automobil. Němci aktuálně upravují tamní továrnu, přičemž do ní podle agentury Reuters investují přes sto milionů eur.

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó na své facebookové stránce uvedl, že celá investice má hodnotu 50 miliard forintů (to je zhruba 140 milionů eur), přičemž vláda poskytne podporu ve výši 15 miliard forintů (asi 42 milionů eur). To by mělo zabezpečit budoucnost asi 4400 zaměstnancům. Vedle elektrického SUV bude v továrně nadále vznikat řada CLA se spalovacím i plug-in hybridním pohonem, respektive také třída A do zásuvky.

"To znamená, že ať už se automobilový průmysl posune jakýmkoliv směrem, budoucnost továrny v Kecskemétu je zajištěná," dodal Szijjártó.

Jakkoliv totiž Maďarsko nemá vlastní značku aut, je pro něj automobilový průmysl, tvořící čtyři až šest procent HDP, extrémně důležitou součástí národní ekonomiky. Ta by přitom vinou koronavirové pandemie měla letos poklesnout o pět až šest procent.

V budoucnu by se ale mohlo právě Maďarsko stát důležitou součástí elektromobilové ofenzivy německé prémiové trojky. O plánech Mercedesu už byla řeč, BMW pokračuje se stavbou továrny v Debrecínu, kde se budou rovněž vyrábět elektrická auta. Ta, s kapacitou 150 tisíc aut ročně, měla původně začít vyrábět v roce 2023. Celosvětová pandemie ale stavbu zdržela, s produkcí se tedy začne až v roce 2024.

Třetí do party je Audi, které má továrnu v Györu a vyrábí tam mezi jinými třeba sportovní TT nebo SUV Q3 a Q3 Sportback. A ačkoliv tam zatím elektromobily neprodukuje, vznikají v Györu elektromotory pro SUV e-tron. Kromě toho je maďarský závod také druhým v portfoliu Audi, který je uhlíkově neutrální.

Zpátky ovšem k novinkám Mercedesu. Sluší se nejprve doplnit, že EQA i EQB budou vznikat od příštího roku také v Pekingu. A do portfolia elektromobilů k nim přibudou ještě dva další sedany. Jeden z nich je luxusní model EQS, jehož předobraz ukázali Němci loni ve Frankfurtu v podobě konceptu Vision EQS. Trojcípá hvězda slibuje dojezd až 700 km, produkci bude mít na starosti továrna v Sindelfingenu.

Ve druhé polovině roku se potom v Brémách, a následně i Pekingu, začne vyrábět menší sedan vyšší střední třídy EQE. V roce 2022 nabídku doplní ještě dvě SUV - EQE SUV a EQS SUV, jejichž produkci bude mít na starosti závod v americké Tuscaloose.

Celkem tak bude Mercedes-Benz v roce 2022 produkovat osm čistě elektrických modelů EQ. A to do toho nejsou započítány modely Smartu, které už ani jinak koupit nelze. Celé to pak i spolu s neustále se rozšiřující nabídkou plug-in hybridů vede k tomu, že kompletní portfolio má být do roku 2039 uhlíkově neutrální.

Tento cíl Mercedes v podobě plánu Ambition 2039 komunikoval už loni. Vedle toho je jeho součástí také více než poloviční podíl plug-in hybridů a elektromobilů na celkových prodejích značky do roku 2030. Od roku 2022 budou navíc závody trojcípé hvězdy uhlíkově neutrální.

"Máme v úmyslu být lídrem na poli elektrické mobility, zvláště se zaměřujeme na baterie," říká člen představenstva značky Markus Schäfer. Právě akumulátory nejen pro elektromobily, ale i hybridy a plug-in hybridy jsou další důležitou součástí elektrického plánu Mercedesu.

Aktuálně je vyrábí závody v německém Kamenci (na dvou linkách) a polském Jaworu, pro čínský trh v Pekingu. Ve spolupráci s partnerskou firmou pak akumulátory pro plug-in hybridy vznikají v Bangkoku, kde se budou dělat i baterie pro všechny elektrické modely.

Bateriových závodů ale v budoucnu rapidně přibude. Produkovat je budou i v německých městech Untertürkheim (tam hned na dvou linkách) a Sindelfingen, od roku 2022 je pro chystaná SUV bude dělat továrna v Tuscaloose.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Okamura bude obhajovat funkci předsedy opoziční SPD

Hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) si na sobotní celostátní konferenci zvolí své vedení na příští tři roky. S ohledem na koronavirovou epidemii se jednání bude konat on-line. Funkci předsedy bude obhajovat Tomio Okamura, který hnutí vede od jeho vzniku v roce 2015 a do předloňské konference bylo jeho jméno i v názvu uskupení.

Tříletý mandát ve vedení hnutí obhájil Okamura v polovině července 2018, kdy na volební konferenci v Praze získal 150 ze 152 hlasů, jeden delegát byl proti a Okamura nehlasoval. Funkci si tehdy udržel i místopředseda hnutí a šéf poslaneckého klubu Radim Fiala, kterému delegáti dali 149 hlasů. Členy končícího předsednictva jsou ještě poslanci Radovan Vích a Radek Rozvoral a bývalý poslanec Jaroslav Holík. Na sobotní konferenci bude 85 delegátů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy