Joe Biden chce podpořit americké elektromobily. Za jeho vlády jich ale moc nepřijede

Martin Frei Martin Frei
13. 11. 2020 12:45
Příští prezident spojených států věří elektrickému pohonu. Na baterie přesedlá flotila státních služeb, trh mají rozhýbat podpory i další zpřísnění emisních limitů. Zároveň chce Biden podpořit domácí autoprůmysl a vytvořit v něm milion pracovních míst. Průnik těchto vizí se ale hledá těžko. Elektromobily během tří až čtyř let dorazí i bez prezidenta a jejich výroba moc pracovníků nepotřebuje.
Foto: Reuters

Když byl před čtyřmi lety zvolen Donald Trump, automobilky od něj očekávaly revizi extrémně přísných limitů skleníkových emisí vyhlášených Barackem Obamou. Šlo o ekvivalent pětilitrové spotřeby benzinu za každou značku včetně pick-upů do roku 2026.

Ve snaze jim vyhovět zašel Trump jako obvykle hodně daleko a způsobil spíš nejistotu. Příliš mírné cíle nemotivovaly další vývoj pokročilých technologií, do nichž se už většina automobilek stejně pustila. Jejich zástupci v červnu 2019 sami žádali Trumpa o kompromis a následné dohady spolu s pandemií nakonec vůbec neumožnily, aby byla revize schválena.

Joe Biden klade od začátku velký důraz na zelenou agendu a ve zpřísňování emisních limitů pro spalovací motory hodlá pokračovat. Kromě toho vyhlásil plán kompletní elektrifikace flotily státních služeb. To obnáší 640 000 aut civilních i vojenských agentur včetně 220 000 vozidel pošty. Přes 60 % z toho jsou pick-upy a dodávky.

V červenci pak přišel s návrhem šrotovného pro motoristy, kteří si koupí americký elektromobil. A zveřejnil ambiciózní odhad, že přechod na nové technologie přinese milion nových, dobře placených pracovních míst. Pohled na modelovou řadu, nejbližší plány domácích značek i výrobní logiku celé věci ale vrhají na jeho slova větší stín než případné dopady na státní pokladnu.

Američané v minulém čtvrtletí koupili 139 000 elektromobilů, z čehož drtivých 89 % připadá na Teslu. I když její prodeje dále porostou, její modelová řada ani cenová politika nemůže oslovit všechny.

Z tradičních domácích výrobců je nejdál General Motors. Pro americký trh má připraveno třináct elektrických modelů počínaje SUV a dvěma pick-upy GMC přes limuzínu a čtyři luxusní SUV se značkou Cadillac, dva kompaktní crossovery a dvě střední SUV Chevroletu a další dva crossovery s logem Buicku.

Cadillac Lyriq má dorazit začátkem roku 2023. Stát bude od 1,3 milionu korun.
Cadillac Lyriq má dorazit začátkem roku 2023. Stát bude od 1,3 milionu korun. | Foto: General Motors

První potíž je však v tom, že většina z nich měla nabíhat během let 2023 až 2024 a pandemický útlum všechny termíny posouvá zhruba o rok. Tedy do doby, kdy už bude Biden v úřadu končit.

A zadruhé jen čtyři z těchto třinácti aut míří na většinového zákazníka - baterie jsou na opravdu lidová auta stále drahé. Což mimochodem už tři roky ukazuje zoufale neúspěšný kompaktní hatchback Chevrolet Bolt. Proti Tesle pocitově o polovinu chudší, ve skutečnosti levnější jen o 15 procent.

Ford ještě letos uvede crossover Mustang Mach-E, příští rok by měl následovat elektrický Transit a v létě 2022 dlouho očekávaný pick-up Ford F-150 namířený proti Tesle Cybertruck. 

Nejmenší Fiat Chrysler se soustředí na plug-in hybridní pohon, který právě uvádí do tří modelů značky Jeep. Čistě elektrický pohon plánuje jen u maličkého Fiatu Centoventi. Neoficiální informace naznačují, že bez ohledu na regulatorní tlak výrobce nedokáže jiný elektromobil uvést dřív než v roce 2025.

Bidenovy plány mezitím zpestří defilé vozů dovážených ze zahraničí. Po dvou modelech Volkswagenu i Audi, třech od BMW. Pět elektromobilů Mercedesu, další od Hyundai, Nissanu, Toyoty i Subaru. Jen pár z nich se bude vyrábět v USA, zatímco zmiňovaný Ford Mach-E se dováží z Mexika.

Trochu slibněji to vypadá s pick-upy, i když slibovanými termíny zamíchala pandemie. V polovině roku 2022 tak vedle Tesly Cybertruck dorazí i elektrický Ford F-150, GMC Hummer a také první model start-upu Rivian, s nímž spolupracuje General Motors.

Velkou otázkou ovšem zůstává jejich přijetí na trhu. Stále totiž platí, že čím těžší náklad a čím delší vzdálenost, tím méně výhod má bateriový pohon. Cybertruck bude asi o třetinu dražší než základní benzinový Ford F-150 a zatím nikdo nevyzkoušel, jestli opravdu ujede na jedno nabití 400 km i s přívěsem vezoucím dva plnokrevníky na Kentucky Derby.

Pick-upy s kapacitou baterií kolem 200 kWh také prověří nabíjecí síť. Tesla má s jejím budováním značný náskok, její uživatelé přesto o svátcích nebo nákupních horečkách čekají třeba pátí v řadě. A Cybertruck spotřebuje energie za tři nejmenší Tesly. Konkurenční veřejná síť Electrify America má zatím přípojek sedmkrát méně.

Legislativním tlakem může Bidenova administrativa významně ovlivnit vývoj v delším čase. Během jeho čtyřletého mandátu se ale trh neobrátí naruby. Zbrklé tlačení na pilu může přinést stejný efekt jako v Evropě: prodávání elektromobilů se ztrátou zaplatí zákazníci ostatních aut. A i kdyby v rámci šrotovného bylo co nakupovat, otevřená podpora domácích výrobků rychle narazí na pravidla volného trhu. A příliš nepomůže narušeným obchodním vztahům s Evropou.

Především však mávání americkým praporem nemůže zakrýt technologickou převahu asijských zemí ve vývoji i výrobě lithiových článků. Partnerem Tesly je Panasonic, General Motors staví podobný závod s korejskou firmou LG Chem. Její krajané ze Samsungu a SK Innovation budou v USA vyrábět lithiové články i pro Volkswagen. Žádná z technologií tedy není čistě americká a s podílem na know-how plyne do Asie i část zisků.

A jak to bude s milionem pracovních míst? Právě budovaná lithiová továrna General Motors zaměstná 1100 lidí. Korejská SK Innovation a Samsung dohromady asi tři tisíce a řádově vyšší nejsou ani počty u dodavatelů součástek. Do budoucna tato čísla samozřejmě porostou, s postupující elektrifikací však bude ubývat podstatně více míst v tradičních strojírenských oborech navázaných na spalovací motory. Ty dnes v Americe živí kolem 200 000 lidí.

Výsledkem všeho výše zmíněného tedy je, že Bidenovy sliby jsou nejen řádově mimo elementární matematiku, ale i v přímém rozporu s trendem, který prosazuje. Prvořadou starostí politika na jeho místě by měla být budoucnost lidi, kteří o práci v tradičních oborech přijdou. Chlácholení, že se americký autoprůmysl vrátí do starých kolejí, bychom spíš čekali od Donalda Trumpa.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 42 minutami

Merkelová podpořila na mítinku svého stranického kolegu Lascheta, varovala před levicovou vládou

Německá dosluhující kancléřka Angela Merkelová na mítinku ve Stralsundu osobně podpořila svého stranického kolegu z konzervativní unie CDU/CSU Armina Lascheta, který se chce po nedělních parlamentních volbách postavit do čela Německa. Ústředním tématem setkání s voliči, při kterém vydatně pršelo, bylo varování před levicovým obratem Německa, který by mohl nastat v případě vítězství sociálnědemokratického kandidáta Olafa Scholze.

"Budeme se muset vrátit k řádným financím," prohlásila Merkelová s tím, že Německo má nyní nadměrné výdaje kvůli následkům pandemie nemoci covid-19. Masivní podpora k udržení pracovních míst vedla k velkému zadlužení. Pokud by volby vyhrál Scholz a do vlády pozval vedle Zelených také postkomunistickou Levici, rozpočtové hospodaření by podle kancléřky do pořádku nedal.

Laschet před koalicí sociálních demokratů, Zelených a Levice varuje opakovaně, podle něho by to znamenalo politické zemětřesení. Před politickým obratem země doleva varoval i Michael Sack, konkurent sociálnědemokratické premiérky Meklenburska-Předního Pomořanska Manuely Schwesigové. V této spolkové zemi se v neděli vedle parlamentních voleb konají i zemské volby, do kterých konzervativce vede Sack.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

České fotbalistky deklasovaly doma v kvalifikaci MS Kypr

České fotbalistky deklasovaly ve druhém kvalifikačním utkání o postup na mistrovství světa v roce 2023 na domácím hřišti Kypr 8:0 a dostaly se se čtyřmi body do čela neúplné tabulky skupiny C. Andrea Stašková s Lucií Martínkovou daly v Liberci dvě branky, po jedné přidaly Kamila Dubcová, Tereza Krejčiříková, Klára Cvrčková a jeden gól byl vlastní.

Osmigólovým vítězstvím vyrovnaly svěřenkyně trenéra Karla Rady výhru nad Ázerbájdžánem z kvalifikace MS ze srpna 2010. Jejich rekordním triumfem je vítězství 12:0 nad Litvou z roku 1997.

Ve druhém duelu skupiny C se dnes od 20:45 představí favorizované Nizozemky na hřišti Islandu.

České reprezentantky chtěly v Liberci navázat na úspěšný úvod kvalifikace, kdy v prvním zápase remizovaly na hřišti obhájkyň stříbra a úřadujících evropských šampionek z Nizozemska 1:1. Proti kyperskému outsiderovi se dostaly do vedení už v 9. minutě, kdy povedenou týmovou akci zakončila Stašková.

O tři minuty později se podařilo Češkám náskok zvýšit poté, co si centr Szewieczkové srazila do vlastní brány Charalambusová. Radův výběr dál udával tempo hry a v úvodní půlhodině se prosadila i důrazně dorážející Dubcová. Do přestávky se trefila po přihrávce Staškové tvrdou střelou také Krejčiříková.

Také ve druhé části Češky dominovaly a po dvou přesných hlavičkách Martínkové a další trefě Staškové se dostaly do vedení o sedm gólů. Konečný stav zpečetila ve třetí minutě nastaveného času střídající Cvrčková. Dvacetiletá útočnice dosáhla premiérové branky při prvním startu v národním dresu.

Na mistrovství světa, které budou v roce 2023 společně hostit Austrálie a Nový Zéland, z Evropy přímo postoupí devět vítězů kvalifikačních skupin, celky z druhých míst čeká baráž. Radovy svěřenkyně usilují o premiérovou účast na velkém turnaji.

Utkání skupiny C kvalifikace mistrovství světa 2023 fotbalistek v Liberci:

ČR - Kypr 8:0 (4:0)

Branky: 9. a 63. Stašková, 56. a 65. Martínková, 12. vlastní Charalambusová, 26. Dubcová, 42. Krejčiříková, 90.+3 Cvrčková.

Sestava ČR: Votíková - Šlajsová (71. Ringelová), Bertholdová, Necidová, Bartoňová (57. Mrázová) - Krejčíříková (58. Bužková), Cahynová, Dubcová - Stašková, Martínková (71. Cvrčková), Szewieczková (57. Chlastáková). Trenér: Rada.

Zdroj: ČTK
Další zprávy