Nikdo asi nikdy nespočítá, kolik celkem Fordy Tranzit převezly europalet či krabic s různým zbožím. Jiné věci ale spočítat jdou, Například to, že v roce 45. výročí své existence bude v Česku prodán 45 000. vůz Ford Tranzit. Půjde o další důležitý milník v úspěšné historii Transitu.
Transit byl od začátku zamýšlen jako panevropský produkt - měl nahradit dva různé užitkové modely, prodávané tehdy ve Velké Británii a Německu.
Již před rokem 1965 nabízel Ford v Evropě dodávkové automobily. Existovaly dvě různé, navzájem zcela nezávislé modelové řady - dodávky Thames ve Velké Británii a FK v Německu.
Tyto řady byly uvedeny do prodeje během první poloviny padesátých let. Německá řada FK se začala prodávat v roce 1953, britská Thames o rok později. V letech 1953 až 1965 bylo vyrobeno více než 250 000 vozů řady FK. Německý FK nakonec dal i jméno Tranziu, když byl v roce 1960 přejmenován na Ford Taunus Transit.
Design byl hotov v roce 1963
Ford se tedy rozhodl nahradit tyto dva „rodičovské" modely jiným, od základu nově vyvinutým typem dodávky. Začátkem roku 1963 měli plánovači hotový design exteriéru, Zadání plánovacího týmu požadovalo užitkový automobil, který by pokrýval oblast užitečného zatížení 610-1780 kg a byl robustní, pohodlný, hospodárný a jednoduchý na obsluhu i údržbu.
Vůbec první Transit opustil montážní linku závodu Langley v britském hrabství Berkshire 9. srpna 1965. Pyšnil se mnoha inovacemi od tištěného spoje přístrojového panelu přes (na přání dodávaný) zámek řízení nebo boční dveře až po přípravu pro uchycení bezpečnostního pásu. Brzy poté následovaly další inovace jako halogenové světlomety, bezdušové pneumatiky nebo odlehčená listová pera.
Původní model byl poháněn zážehovými motory 1,7 l (54 kW) a 2,0 l (63 kW). První diesel byl Perkins 4/99 o výkonu 32 kW.
V říjnu 1965, kdy byl uveden na trh ve Velké Británii, stál nejlevnější Transit - model s krátkým rozvorem, zážehovým motorem a nosností 610 kg - pouhých 542 liber. Nejdražším modelem té doby byl patnáctimístný Custom bus za 997 liber, k nimž bylo zapotřebí připočíst ještě 159 liber daně z nákupu.
Další důležitá data v historii Fordu Tranzit:
1971
Vzhled Transitu byl modernizován zavedením masky chladiče, která více připomínala osobní automobil. Na velikonoční pondělí se v Brands Hatch představil první Transit „Supervan", postavený na platformě závodního speciálu Ford GT40 a poháněný vidlicovým osmiválcem o objemu 5,0 l. Vůz dokázal vyvinout rychlost až 240 km/h.
1972
Londýnská metropolitní policie vrhla stín na dobré jméno Transitu, když ho nazvala „nejhledanější dodávkou v Británii". Mluvčí Scotland Yardu vysvětloval: „Fordy Transit se používají při pětadevadesáti procentech bankovních přepadení. Díky své dynamice a prostoru pro lup o hmotnosti až 1,75 tuny se Transit ukazuje být perfektním únikovým vozidlem..."
1975
Nový Transit byl okamžitě rozpoznatelný díky svému „černému vzhledu". Maska chladiče, nárazníky, rám čelního okna i vnější zpětná zrcátka byla nalakována černou barvou.
1976
Přichází nový model Transit 190, který posouvá řadu Transit do hmotnostní kategorie 3,5 t. V rámci tohoto programu byly kotoučové přední brzdy nasazeny jako sériová výbava všech verzí a těžkotonážní model 190 dostal dokonce chlazené přední kotouče, kterými se žádný jiný užitkový automobil střední třídy nemohl tehdy pochlubit. V tomto roce byl také vyroben milióntý tranzit.
1978
S novým modelem přišla v březnu 1978 první zásadní změna vnějšího vzhledu řady Transit. Dosavadní hranatá kapota byla uhlazena a prodloužena, aby poskytla adekvátní prostor jak pro zážehové, tak pro stále žádanější vznětové motory.
1982
Když britské jednotky přistály v Port Stanley na Falklandských ostrovech, mezi prvními se vylodily dva civilní vozy Ford Transit v úpravě pojízdného stánku s občerstvením. Po mnoha týdnech v podpalubí řada vojenských vozidel odmítla nastartovat, zatímco Transity dokázaly opustit loď bez nejmenších problémů.
1985
Další výrobní milník - 25. července 1985 byl vyroben dvoumiliontý Ford Transit. Čtrnáct let po prvním Supervanu přichází Ford Supervan II. I ten byl založen na závodním speciálu pro Le Mans, tentokrát C100, a poháněl ho motor DFY Cosworth V8. Na závodní trati Silverstone dosáhl Supervan II rychlosti 280 km/h.
1986
V lednu 1986, tedy více než 20 let po původním modelu, byl světu představen zcela nový Transit. Nová příď s aerodynamickým tvarem mu zaručovala součinitel čelního odporu 0,37, menší než u mnoha osobních automobilů té doby. Ačkoliv nákladový prostor narostl o 11 až 13,5 procenta (dle konkrétního modelu), koeficient CdA klesl o 11 procent, což znamenalo snížení spotřeby paliva až o osm procent.
1991
Transit přichází s novou konstrukcí karoserie, která nejenže zefektivnila výrobní proces, ale také pomohla vozu projít bariérovým testem čelního nárazu v rychlosti 48 km/h.
1994
Patnáctého září vyrobil Ford již třímiliontý Transit. V témže měsíci byl uveden další nový model. Ve výbavě, ať sériové či na přání, se objevují prvky jako centrální zamykání, obvodový alarm či dvojité zamykání.
1995
Supervan II byl proměněn v Supervan III s karoserií odpovídající soudobému Transitu, pod níž se ukrýval motor 3,5 l Grand Prix. Tento vůz přežil do dnešních dnů, byť s pozdějším čtyřiadvacetiventilovým motorem Cosworth 2,9 l, jako součást sbírky Ford Heritage Collection umístěné v britském Dagenhamu.
1997
Transit se začíná vyrábět v montážním závodu Ford ve vietnamském městě Hai Dong.
2000
V roce pětatřicátých narozenin Transitu přichází na svět další zcela nový model. Vyrábí se v montážním závodě společnosti Ford v belgickém Genku a světové veřejnosti se poprvé ukáže na veletrhu RAI 2000 v Amsterodamu. Je to poprvé, kdy užitkový vůz této třídy dává na jedné platformě možnost výběru mezi pohonem předních a zadních kol. Padá další produkční meta - Transitů byly vyrobeny již čtyři miliony.
2001
Odborná porota motoristických novinářů ze dvaceti evropských zemí udělila novému Transitu titul „International Van of the Year 2001" (Mezinárodní dodávka roku 2001).
2002Vedle těžkotonážního Jumba se v Amsterodamu představil také Transit Connect, nový člen rodiny Transit.
2004
Výroba Fordu Transit se přemisťuje z belgického Genku do moderní továrny Ford Otosan v tureckém Kocaeli.
2005
Ford Transit Connect vítězí v prestižním Arktickém testu dodávek, pořádaném tradičně v Laponsku.
2006
Na trh vstupuje současná generace Transitu. Výčet změn oproti předchozímu modelu je opravdu rozsáhlý. Například je pro mnoho různých verzí Transitu nabízen elektronický stabilizační program (ESP)..
2007
K novinkám uvedeným v roce 2006 se přidává inteligentní pohon všech kol. Transit si tak připisuje další prvenství, když jako jediný vůz ve svém segmentu nabízí na jedné platformě možnost výběru mezi pohonem předních, zadních nebo všech čtyř kol.
2009
Představením verze Transit ECOnetic naplňuje Ford svůj závazek směřovat k udržitelné mobilitě. Econetic je založen na modelu Transit FT280 s krátkým rozvorem a motorem Duratorq TDCi 2,2 l o výkonu 85 kW. Jeho kombinovaná spotřeba činí pouhých 7,2 l/100 km, což odpovídá průměrným emisím CO2 na úrovni 189 g/km.
2010
Krátce před srpnovými oslavami 45. výročí, přesněji 30. dubna, Ford Transit pokořil hranici šesti milionů vyrobených vozů.
