Když předloni mladoboleslavská Škodovka kvapně opustila ruský trh, zanechala po sobě miliony motoristů, kteří postrádali její skvělý poměr mezi prostorem, cenou a kvalitou. Bývalí dealeři se však v situaci rychle zorientovali a prostřednictvím státní agentury Krasnaja zvezda, která v dobách míru dovážela pro nejvyšší státní představitele opancéřované Mercedesy s upraveným znakem na kapotě, narychlo v Číně objednali 10 tisíc aut "v designu Škoda".
Jen co se vlaky s čínskými škodovkami objevily v první ruské železniční zastávce, začaly se po sociálních sítích šířit fotografie, co že to je za krásné elektrické sporťáky. Patrně jediný, kdo z nich nebyl nadšený, byl šéf Krasnoj zvezdy Maxim Turbičev. Ten se totiž až doteď domníval, že z Číny doputuje náhrada za model Rapid, který byl v Rusku zdaleka nejpopulárnější.
"Naši čínští partneři mi sdělili, že rapid je v překladu rychlý, takže máme přesně to, co jsme si objednali," zoufá si Turbičev. Problém je podle něj hlavně v tom, že čínská Soda Rapid je bateriový vůz. "V Moskvě si falešnou škodovku nikdo nekoupí. Taky proč, když můžou mít originální bavoráky a mercedesy? A mimo Moskvu zase nemáme žádné nabíječky, prostě hrůza."
Maxim Turbičev však zachoval chladnou hlavu a obrátil se pro radu do Kremlu. "Pan Putin vymyslel zajímavé řešení, že bychom Sody přestavěli na spalovací, protože motorů 1.2 HTP máme v Kaluze ještě plné sklady. Naši technici se ihned pustili do práce, ukázalo se však, že auto je příliš pomalé. Nakonec nás ještě napadlo odstranit z podvozku trakční baterii, ale ani to moc nepomohlo," vzpomíná Turbičev.
Zatímco hrozilo, že neprodejné Sody zreznou na odstavné koleji nádraží Peredělkino, přišla Krasnaja zvezda ještě s dalším řešením. "Samozřejmě že jsme hledali možnosti vozy přeprodat dál. Rychlonabíječky ale mají převážně v nepřátelských zemích NATO."
Nakonec podle Turbičeva zvítězil v agentuře názor, že z těchto zemí připadá v úvahu pouze Maďarsko a Slovensko. "Maďaři nás rovnou odmítli, ledaže by Sody dokázaly jezdit na ruský plyn. A Slováci se zase bojí, jak by na čínské sodovky prohánějící se po ulicích hlavního města zareagovalo vedení továrny Volkswagenu v Bratislavě," vypočítává Turbičev. "Ale dohoda se Slováky vypadá nadějně, jsou to realisté razící politiku více azimutů," pochvaluje si.
Ať už hotové vozy z nešťastného projektu Soda Rapid dopadnou jakkoliv, jedno je jisté už teď: "Prezident mě prostřednictvím svého tiskového tajemníka ujistil, že mi nic nehrozí," uzavírá Maxim Turbičev.
(Poznámka redakce: Obsah článku se vztahuje k unikátnímu kalendářnímu datu. Jakákoli podobnost se skutečnými osobami či institucemi je čistě náhodná.)