Praha - Každé sedmé auto z těch, která každý den projíždějí Prahou, neplní podmínky pro získání emisní plakety, kterou chce hlavní město zavést od roku 2016.
Ukazuje to průzkum online deníku Aktuálně.cz. Redaktoři ve všední dny pozorovali auta pohybující se na dvou místech v Praze. Jak úsek ulice Újezd poblíž křižovatky s ulicí Vítězná, tak i lokalita v ulici Průběžná ve Strašnicích patří do chystané nízkoemisní zóny v hlavním městě.
Ta má začít fungovat za necelých sedmnáct měsíců a bude do ní patřit území, které je zhruba ohraničené na severu Holešovicemi, na jihu Braníkem, na západě Malou Stranou a Smíchovem a na východě Strašnicemi.
Právo na získání nálepky, a tedy na vjezd dovnitř zóny, budou mít pouze vozy plnící minimálně emisní normu Euro 3. To jsou v zásadě auta s benzinovým motorem vyrobená po roce 1993 a dieselové vozy s datem výroby 2001 a mladším.
V centru jezdí drahá auta, ve Strašnicích i rarity
Redakční průzkum ukázal, že z 425 vozů, které v pondělí 4. srpna mezi jedenáctou a dvanáctou hodinou dopoledne projely ve směru od Malostranského náměstí po Újezdě, by s velkou mírou pravděpodobnosti žlutou nálepku (právě ta je vyhrazena pro vozy splňující normu Euro 3) nezískalo 50 automobilů. U dalších zhruba deseti si redaktor zodpovědný za rubriku "auto" v deníku Aktuálně.cz nebyl jist.
Nejvíce aut, která touto lokalitou projížděla, byly velké moderní limuzíny, případně velká SUV v bezvadném technickém stavu. Ta by určitě neměla problém nálepku v hodnotě 80 korun získat.
V koloně aut se ovšem vyskytlo i sedm felicií, šest octavií první generace, projely tři Volkswageny Bora s turbodiesely 1,9 TDI, stejný počet Volkswagenů Passat druhé generace z osmdesátých let minulého století a dokonce i jedna Škoda Favorit.
Pozorování potvrdilo i fakt, že na rozdíl od venkovských silnic se v Praze téměř vůbec nedá spatřit pohybující se Škoda 105 či 120, případně jiný automobil vyráběný v dobách socialismu.
Častější byla přítomnost aut se stářím přes deset let na druhém zkoumaném místě ve Strašnicích, kde by na nálepku nedosáhl každý sedmý projíždějící vůz. Zaměřili jsme se na vozy, které směřovaly ke křižovatce ulice Průběžná s ulicí v Olšinách. Za hodinu od osmi do devíti ráno v úterý 5. srpna jsme napočítali průjezd 563 vozidel. Nárok na nálepku by podle našeho odborného odhadu nemělo 81 aut, což je více než 14 procent. Zhruba u deseti dalších aut jsme si nebyli jisti.
Suverénně nejčastějším vozem, který neplní normu Euro 3, byla v daný čas a na daném místě octavia první generace s motorem 1,9 TDi. V daný čas jich projelo osmnáct, felicií bylo deset a Volkswagenů Passat z osmdesátých až devadesátých let jsme viděli pět. Spatřili jsme i vozy, které už jsou na našich silnicích poměrně raritní. Například Daewoo Nexia či Renault 5, staré exempláře značek Volvo a Mercedes-Benz. To vše na běžných, nikoli veteránských registračních značkách.
Zóny zasáhnou i Pražany
Právě registrační značky byly druhou oblastí, které jsme si při průzkumu všímali. Většina aut (zhruba osmdesát procent) měla pražskou registrační značku.
To ovšem neznamená, že celé této většiny se emisní zóny týkat nebudou. Platí, že pokud lidé bydlí ve vymezené emisní zóně, budou mít na vjezd právo, ať jejich auto emisní normu plní, či nikoli.
Na druhou stranu ale v zóně, se kterou počítá návrh schválený Radou hlavního města Prahy (ještě ho musí schválit zastupitelé), má podle dat z pražského magistrátu trvalé bydliště jen zhruba 50 tisíc lidí. Zákaz vjezdu starých aut se tedy bude týkat i drtivé většiny Pražanů.
Lepší než nedělat nic?
Experti se v hodnocení účinnosti emisních zón rozcházejí. "Jsem pro zavádění emisních zón. Jenže tato opatření by mohla dobře zafungovat pouze v oblastech, kde je hodně znečištěné ovzduší a současně zastaralý vozový park, tedy například na Ostravsku. V Praze jsou auta naopak nejmladší v ČR, tudíž to vlastně nic moc nepřinese," říká ředitel Sdružení automobilového průmyslu Antonín Šípek.
"Na druhou stranu, jsem rád, že se alespoň něco v tomto smyslu začíná dít. Právě zřízení emisních zón je totiž jedno z řady opatření, která už léta experti doporučují ministerstvu průmyslu," dodává.
Podle odborníka na dopravu z ČVUT Petra Moose bude zavedení zón pro město přínosem. "Velmi dobře se uplatňuje v evropských městech s hustou aglomerací, kde může dojít ke snížení emisí až o deset a více procent," tvrdí Moos.
Propočet, kolik aut po zavedení zóny v roce 2016 z pražských ulic zmizí, hlavní město k dispozici nemá. "Naše očekávání na dopady v rámci snížení množství emisí v centrální části města je v řádu pěti až šesti procent. Kolik to ale bude přesně, to se uvidí," řekl pouze agentuře ČTK náměstek primátora Jiří Nouza (TOP 09).
