Dva exmanažeři Fordu odsouzeni za mučení, jeden je původně z Československa

ČTK ČTK
12. 12. 2018 16:34
Soud v Argentině odsoudil dva bývalé manažery místního závodu americké automobilky Ford Motor za podíl na únosech a mučení 24 dělníků a odborářů za vojenské diktatury na přelomu 70. a 80. let.
Foto: Aktuálně.cz

Jedním z odsouzených je Pedro Müller (86), který se narodil v bývalém Československu a který v úterý dostal desetiletý trest vězení. Informoval o tom dnes španělský deník El País. Vzhledem k vysokému věku si oba odsouzení odpykají trest v domácím vězení.

Podle deníku El País i serveru BBC Mundo jde o první soudní proces, v němž byli v Argentině odsouzeni bývalí manažeři nadnárodní firmy za zločiny proti lidskosti z let vojenského režimu (1976-1983).

Po téměř ročním procesu soud uznal vinnými Héctora Sibillu (91), který dostal 12 let vězení, a Müllera. Obviněni byli také další manažeři firmy Ford Motor Argentina, ti ale před skončením procesu zemřeli.

Podle verdiktu soudu se Sibilla a Müller aktivně podíleli na programu tehdejší diktatury zpacifikovat odbory velkých podniků v Argentině, a to tím, že vytipovali nejodbojnější odboráře, které pak tajná služba unesla a mučila. Výslechy se konaly přímo v areálu továrny Ford ve městě General Pacheco, které je součástí aglomerace Buenos Aires.

"Přijel jsem do země v prosinci 1949 a za měsíc jsem našel práci jako automechanik, díky tomu jsem si financoval svá studia. Vždy jsem měl na mysli, že má práce musí být apolitická. Mám čisté svědomí," řekl před soudem Müller, který stejně jako Sibilla odmítl, že by se dopustil zločinů proti lidskosti.

Ve stejném procesu byl v úterý odsouzen i bývalý divizní generál Santiago Riveros (95), šéf tajných detenčních zařízení na severu argentinské metropole za vojenské diktatury. Dostal 15 let vězení.

"Unesli nás z továrny a převezli do tajného zadržovacího centra zřízeného ve sportovním areálu továrny," popsal serveru BBC Mundo jeden z tehdejších odborářů Fordu Pedro Troiani. "Tam nám dali přes hlavu kuklu a pak nás mlátili a předstírali, že nás střílí. Některým dávali elektrošoky," popsal mučení Troiani. "Posléze nás převezli na místní komisařství a odtamtud do vězení, kde nás dál mučili," dodal.

Většina z unesených dělníků byla propuštěna po dvou letech a jako zázrakem všichni přežili. Na 30.000 Argentinců za diktatury ale "zmizelo", někteří byli po mučení tajnou službou svrženi z letounů do moře.

V roce 1976, kdy vojenský převrat svrhl v Argentině prezidentku Isabelu Perónovou, pracovalo v továrně Ford Motor Argentina 5000 dělníků a na 2500 administrativních pracovníků. Asi stovka z nich byli zástupci odborů.

Podle zprávy argentinského ministerstva spravedlnosti z roku 2016 byli vyšetřováni kvůli spolupráci s vojenským režimem v zemi a kvůli podílům na zločinům proti lidskosti i manažeři firem Mercedes Benz a Fiat, uvedl server BBC Mundo. K soudu se ale dostala jen kauza šéfů firmy Ford.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Tuniský prezident po středečním incidentu odvolal šéfa státní televize

Tuniský prezident Kaís Saíd ve středu odvolal z funkce ředitele státní televize a na jeho místo jmenoval dočasného zástupce, uvedla s odvoláním na prohlášení prezidentské kanceláře agentura Reuters. Odvolání ve středu odpoledne předcházel incident, kdy byl zástupkyni syndikátu novinářů SNTJ a lidskoprávnímu aktivistovi odepřen vstup do budovy televize, přestože byli pozvání jako hosté televizního pořadu. Do vysílání se nakonec později dostali.

Tunisko čelí nejhorší politické krizi za posledních deset let poté, co prezident Kaís Saíd v neděli odvolal premiéra Hišáma Mašíšího a pozastavil na 30 dní fungování parlamentu. V pondělí hlava státu odvolala další členy kabinetu a vyhlásila striktní nová opatření. Podle části tuniských stran, včetně největší An-Nahdy, je Saídovo počínání v rozporu s ústavou. V pondělí úřady bez vysvětlení a bez opory v zákonech uzavřely tuniskou pobočku katarské televize Al-Džazíra.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

USA uvalily sankce na osm syrských věznic a jejich představitele

Americké ministerstvo financí dnes oznámilo, že uvalilo sankce na osm syrských věznic, které provozuje tajná služba syrského prezidenta Bašára Asada. Na sankčním seznamu se ocitlo také pět činitelů v jejich vedení. V zařízeních se podle ministerstva porušují lidská práva, informovala agentura Reuters.

Ministerstvo dále uvedlo, že uvalilo sankce na syrskou ozbrojenou skupinu Ahrar al-Šarkíja a dva její lídry. Organizace působí na severu země a podle Washingtonu je zodpovědná za útlak civilního obyvatelstva, zejména syrských Kurdů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy