Foto: Shutterstock

Jak se k číslům přišlo

Statistika Inrixu vychází z doby, kterou lidé potřebují k tomu, aby dojeli do práce. Tedy z hlavních obytných oblastí do center, kde jsou soustředěny pracovní pozice. Porovnání rychlosti v době dopravní špičky a v době, kdy je doprava volná, pak přináší informace o čase ztraceném v kolonách. "Ve své podstatě je to časový rozdíl mezi jízdou do práce v době ranní špičky a cestou o půlnoci," zjednodušuje Bob Pishue z Inrixu.

Časová ztráta se následně přepočítala na ztrátu ekonomickou, kde se vycházelo z dat americké Federální správy dálnic. Pro statistiku za rok 2021 byla použita data za prvních deset měsíců, zbylé dva byly extrapolovány, aby se došlo k číslům za celý rok.

Žebříček však není sestaven čistě podle ztraceného času. V rámci tzv. Impact Ranku, který označuje celosvětové pořadí, se tato data ještě váží podle velikosti města. "Například v Chicagu ztratil každý řidič 104 hodin postáváním v kolonách, v New Yorku jen 102, kvůli své velikosti má ale New York horší zácpy a v žebříčku je o místo výše," popisuje Pishue.

Statistika Inrixu má jednu větší chybu: postrádá většinu velkých asijských měst v Číně, Indii nebo Japonsku. Podobnou statistiku vydává rovněž konkurenční TomTom, na jeho výsledky za rok 2020 se můžete podívat zde.