Řada šoférů se mylně domnívá, že v cizině se liší jen povolené rychlosti, a často ani o nich nemají tušení. Situace je ale krapet složitější. V každé zemi zasedá iniciativní parlament, který přichází s vlastními nápady, jak silniční dopravu svazovat. Sjednotit pravidla v rámci Evropy se nedaří, například Češi chtějí mít nulovou toleranci k alkoholu, Britové zase chtějí jezdit i z hospody autem.

Pravidla nestojí jen na chování na silnici, ale i na tom, co má auto splňovat a co má být v povinné výbavě. Snadno se zapomene na rezervní kolo nebo sadu na opravu prasklé pneumatiky a nářadí potřebné k výměně. Stejně tak je třeba zkontrolovat lékárničku a její obsah a dobré je, aby celá posádka věděla, kde ji mají hledat. Měla by být dobře přístupná i při plném zavazadelníku. Není nutné řešit, jaké obsahy lékárničky si vymysleli poslanci jednotlivých zemí, za to v cizině pokutu pravděpodobně nedostanete. Důležité ale je ji mít.

Další povinnou výbavou je reflexní vesta. Například Rakousko, Maďarsko či Slovinsko i řada dalších zemí požadují, aby měl vestu každý, kdo vystupuje z odstaveného vozidla, a v autě byla okamžitě po ruce. Doporučujeme se tohoto předpisu držet a případně pár vest dokoupit. Nákladnější položkou bude hasicí přístroj, který vyžadují třeba v Bulharsku. Povinnou položkou je i v Polsku, ale pouze pro majitele aut tam registrovaných, cizinci ho mít nemusí.

Ve všech zemích Evropy je také nutné mít děti ve vhodných sedačkách. Je třeba zkontrolovat, zda jsou vhodně velké a pro děti dostatečně pohodlné, zvláště pokud se očekává, že děti část cesty prospí. Existují i půjčovny, které kvalitnější sedačky zapůjčí.

V Evropě se liší pravidla pro to, jak mohou děti cestovat na sedadle spolujezdce. V Česku je to možné, pokud jsou ve vhodné sedačce. V řadě zemí ale tato praxe možná není. Jde například o Rumunsko, Lucembursko, Francii. V Chorvatsku může být vpředu jen dítě do dvou let, a to ve vajíčku proti směru jízdy - samozřejmě s vypnutým airbagem.

Související

Speciál: Autem na dovolenou - ušetřete, vyhněte se zácpám a zbytečným pokutám

Při cestě je dobré se držet základních pravidel - jezdit vpravo (či vlevo tam, kde se tak jezdí), dodržovat bezpečnou vzdálenost a používat blinkry, a to i při vyhýbání se překážce. Vhodná je i opatrnost při objíždění autobusů zastavujících či stojících v zastávce. V řadě zemí znamená jejich rychlé objetí výraznou pokutu.

Rychlost na dálnicích v Rakousku může být omezena kvůli hluku či emisím. Na části dálniční sítě platí toto omezení každou noc. Jinde je používáno jen sporadicky. Stále více rakouských měst - včetně i poměrně velkého Grazu - přechází na Tempo30, tedy maximální rychlost 30 kilometrů v hodině ve většině ulic kromě hlavních průtahů. Padesátka už je tam výrazné překročení rychlosti.

V Rakousku stejně jako v Chorvatsku platí nulová tolerance k alkoholu u začínajících řidičů, tedy těch, kteří jezdí méně než dva roky. V Chorvatsku dokonce pro nové řidiče a ty, kterým je méně než 24 let, platí snížené rychlostní limity mimo obec o 10 km/h a omezení maximálního možného výkonu vozu na 75 kilowattů. Podle dřívějšího vyjádření chorvatské policie by se to mělo týkat pouze držitelů chorvatských řidičských průkazů, postup se ale mohl změnit.

Slovinsko je zemí, která pokutuje za jízdu na oranžové světlo na semaforech. To, co v Česku znamená ještě rychle jeď, tam znamená jasné stůj. Pokud si v Chorvatsku plánujete půjčit skútr, je dobré počítat s tím, že děti do dvanácti let na něm převážet nejde.

Ve Francii je povinný alkoholtester ve vozidle. Problém je to ale v momentě, kdy řidič překročil povolenou hranici alkoholu a nemohl si to ověřit. Stačí nepít. Mladí řidiči ve Francii také mají stejně jako v Chorvatsku snížené rychlostní limity, ty pak za deště platí pro všechny.

V Dánsku je povinné použít výstražná světla k varování řidičů před kolonou či jinou překážkou. V Estonsku je potřeba vozidlo zaparkované v kopci zajistit klínem. Ve Španělsku musí mít lidé s brýlemi i náhradní. V Německu je pro centra desítek měst nutné si v předstihu obstarat zelenou nálepku za čelní sklo. Jednodušší ovšem je auto nechat na hranici zóny a zbytek dojet například metrem, v centrech se totiž prodraží i parkování.