Auta z první Zemanovy éry. Tatra 700 a Octavia Long

Radek Pecák Radek Pecák
30. 1. 2013 13:19
Jako premiér jezdil Miloš Zeman vůbec posledním osobním vozem z automobilky Tatra
Foto: Aktuálně.cz

Nově zvolený prezident Miloš Zeman se zatím nevyjádřil, zda stejně jako ochranku vymění na Pražském hradě i vozový park. Zatímco odcházející Václav Klaus nejraději využívá auta značky Audi, jeho nástupce byl v době svého prvního působení ve vrcholných politických funkcích naopak příznivcem vozů z tuzemské produkce. Ostatně, superbem první generace jezdil i v den svého vítězství v přímé volbě.

Národní technické muzeum má ve svých sbírkách Zemanovu Tatru 700, vůz vyráběný v letech 1996 až 1998 v závodě Příbor kopřivnické automobilky. Je to také vůbec poslední osobní vůz s logem Tatra. Právě v ní Miloš Zeman v době, kdy stál v čele vlády, jezdil.

Technicky nešlo o žádný zázrak. Vycházela z Tatry 613, což je automobil vyvinutý již na konci 60. let. Karosérii původně vyvinutou designérským studiem Vignale upravil britský designér Geoff Wardle. Hlavně zaoblil původně hranaté tvary. Úprav směrem k luxusu doznal i interiér a modernizována byla i pohonná jednotka. Stejně jako Tatra 603 měla i Tatra 700  koncepci vzduchem chlazeného motoru uloženého nad zadní nápravou.

Prospekt Tatry 700.
Prospekt Tatry 700. | Foto: Aktuálně.cz

Přestože si Tatra od tohoto typu hodně slibovala, obchodní úspěch se nedostavil. Automobilka jich vyrobila jen něco přes šedesát kusů.

Státní instituce, které byly prakticky jedinými odběrateli Tatry 700, si pak navíc stěžovaly na příliš vysokou spotřebu. Z tohoto důvodu byly Tatry postupně nahrazovány jinými, převážně zahraničními automobily.

S vlastním popelníkem

Poslední Tatra 700 ještě v roce 2003 sloužila na ministerstvu pro místní rozvoj a pak ji Miloš Zeman společně s tehdejším ministrem Radko Martínkem předal řediteli Národního technického muzea. „Je to poslední premiérská tatrovka. Máme s ní společný osud, oba patříme do muzea," podotkl tehdy s  úsměvem expremiér. V tomto ohledu se však mýlil - místo v muzeu bude v příštích letech k vidění na Hradě.

Ve vybavení muzeální Tatry Miloš Zeman zanechal svoji stopu. Běžně montovaný popelník mu nevyhovoval, proto nechal do palubní desky zabudovat jiný.

Octavia Long v expozici Škoda muzea v Mladé Boleslavi.
Octavia Long v expozici Škoda muzea v Mladé Boleslavi. | Foto: Aktuálně.cz

Nastavená octavia

Jistý pokus zalíbit se tuzemským politikům učinila v roce 1998, tedy právě po skončení výroby Tatry 700, mladoboleslavská Škodovka. Protože ještě nemohla nabídnout superb (představil se až na jaře roku 2001 v Ženevě a do prodeje se dostal v prosinci), rozhodla se nastavit octavii.

Prodloužení rozvoru o osm centimetrů (vložený díl je poznat na středovém sloupku mezi předními a zadními bočními dveřmi) mělo zajistit především zvětšení prostoru na kolena cestujících vzadu. Právě tato oblast bývala v první generaci octavii nejvíce kritizována.

Všechny vozy byly v nejvyšší luxusní výbavě Laurin&Klement. Celkem vznikla série 200 kusů těchto automobilů.

Podívejte se: Vozy prezidentů ve sbírkách Národního technického muzea

 

 

Právě se děje

před 5 minutami

Německá armáda má prvního rabína za více než 100 let

V německé armádě bude po více než 100 letech sloužit vojenský rabín. Zsolt Balla, narozený v Maďarsku, byl do funkce uveden v synagoze v Lipsku. Podle agentury DPA v bundeswehru, který má na 180 000 příslušníků, působí zhruba 300 židů.

Německá vláda v roce 2019 schválila návrh Ústřední rady Židů v Německu na obnovení funkce náboženských poradců pro židy sloužící v ozbrojených silách. "Po desítky let to bylo nemyslitelné a stále to nelze brát jako samozřejmost," řekl šéf hlavní židovské organizace Josef Schuster. "Proto dnes máme všechny důvody být šťastní a vděční," dodal Schuster.

Za 1. světové války za Německo bojovalo mnoho židů a v jeho armádě vykonávaly pastorační službu desítky rabínů. Poté, co se v roce 1933 ujal moci Adolf Hitler, nacisté Židy vyloučili ze všech sfér veřejného života a později jich miliony vyvraždili.

Podle Schustera bude Balla zárukou, že židovští vojáci budou moci v armádě sloužit v souladu se svými náboženskými pravidly a že budou učit i nežidovské vojáky o židovských tradicích a svátcích, což má napomoci při odbourávání předsudků.

Dvaačtyřicetiletý rabín Balla, který byl vysvěcen v roce 2009, řekl, že pociťuje "neuvěřitelný vděk za to, že smí žít v zemi, která se vyrovnává se svou minulostí, ale také se rozhodla jít vpřed a aktivně měnit svět k lepšímu".

Židé tvoří v německé armádě malou menšinu. Zhruba polovina vojáků se hlásí ke křesťanství a muslimů je v bundeswehru přibližně 3000. Dosud v bundeswehru sloužili pouze katoličtí a luteránští kaplani a v plánu je zavedení náboženského poradenství i pro muslimy.

před 1 hodinou

Benátky pokutují neuctivé turisty, Češi se ve městě proháněli na kole

Italské Benátky se potýkají s neotesanými turisty, kteří porušují takzvané "urbánní dekorum", tedy pravidla slušného chování v historickém městě. 

Francouzský turista si vysloužil pokutu ve výši 150 eur (zhruba 3835 korun) za to, že na hlavním benátském kanále provozoval takzvaný paddleboarding, tedy jízdu na prkně vestoje s pádlem. Uvedla to dnes místní policie, která se zaměřuje i na dodržování pravidel slušného chování ve městě na laguně a provedla zátah proti "neuctivým" návštěvníkům. Ti se do starobylých Benátek opět vrací ve větším množství po posledním proticovidovém lockdownu.

Policie zmínila i další příklady pokleslého chování turistů, včetně případu dvou Čechů, kteří dostali pokutu ve výši 100 eur každý. Jeden z nich se projížděl po náměstíčku Campiello Selvatico na kole, druhý se proháněl před historickým palácem Palazzo Cavalli na elektrickém skútru.

Dvě Němky podle policie musely zaplatit pokutu v úhrnné výši 250 eur za to, že se slunily v bikinách u kostela San Stae, což policie označila za další příklad "degradace" města. Tři turisté z Bangladéše pak dostali každý pokutu 50 eur za to, že po historickém mostě Ponte della Costituzione hrkali s cestovními kufry na kolečkách.

Další zprávy