Vágní sliby, ale i nadějná řešení. Co říkají ekonomové na program vznikající vlády

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
14. 11. 2021 12:03
Program koaliční vlády mimo jiné slibuje zlepšit stav veřejných financí, snížit některé daně, podpořit podnikatele, upravit sociální politiku státu a vrhnout se na důchodovou reformu. Zeptali jsme se ekonomů, zda jsou obecné plány vznikající vlády v oblasti financí realizovatelné a co na ně říkají.
Na hlavním silničním tahu mezi Bělotínem a Novým Jičínem začala 10. června stavba první etapy nového úseku dálnice D48, vznikne rekonstrukcí silnice I/48.
Na hlavním silničním tahu mezi Bělotínem a Novým Jičínem začala 10. června stavba první etapy nového úseku dálnice D48, vznikne rekonstrukcí silnice I/48. | Foto: ČTK

Daňová brzda a investice

Koalice zvažuje zavedení takzvané daňové brzdy. Daně by se v tom případě nemohly zvyšovat nad určitou mez. "Jakmile jí složená daňová kvóta dosáhne, zvyšování daní bude automaticky vyloučené," píše koalice. 

Podle hlavního ekonoma Trinity bank Lukáše Kovandy jde sice o rozumný cíl, ovšem vágně formulovaný. "Daňová brzda je v principu obdobou brzdy dluhové, což je legislativa, která vládě znemožňuje navyšovat veřejné výdaje po dosažení stanované úrovně veřejného zadlužení k HDP. Problémem dluhové brzy je to, že nemá podobu ústavního zákona, takže celkem snadno lze hranici dluhové brzdy posunout nahoru. Obdobným neduhem by zřejmě trpěla také legislativa týkající se navrhované daňové brzdy," míní Kovanda. 

  • Navíc upozorňuje na to, že vznikající vláda zatím ani nestanovila její konkrétní číselné vyjádření. "Bez něho ovšem postrádá podstatnou část své smysluplnosti," dodává ekonom. 

Také podle Ivany Vaňousové, daňové poradkyně společnosti Kodap, se jeví daňová brzda jako velmi konzervativní návrh. "Otázka financování nákladů státu je ale i otázkou pohotového řešení mimořádných situací. Navíc pokud to nebude mít povahu ústavního pravidla, každá příští vláda jej velmi snadno změní. Zní to tedy jako pouhá líbivá proklamace," říká Vaňousová. 

Kapitálové výdaje 10 procent
V programu stojí také prohlášení, že kapitálové výdaje státu budou tvořit alespoň 10 procent z celkových výdajů státního rozpočtu. Jedná se o investice do silnice, železnic, budov a další infrastruktury.

  • Podle ekonoma Jáče jde o rozumný záměr držet podíl investičních výdajů na celkových rozpočtových výdajích alespoň na úrovni 10 procent. Podle ekonoma Pavla Peterky má tento bod zřejmě vyslat zprávu o ochotě nové koalice rozumně investovat do infrastruktury státu. "V roce 2021 činily kapitálové výdaje 9,9 procenta. Jen tak mimochodem," dodává expert. 
 

Právě se děje

Další zprávy