"Na jedné prohlídce se mnou bylo nejméně sto dalších lidí. Jejich řada se táhla od bytu přes schodiště a vnitřní dvůr až ke vchodu do domu. Navíc další stále přicházeli," líčí jeden ze svých zážitků při hledání bytu v Berlíně student Aleph Niemeier. Podobnou zkušenost přitom rozhodně neučinil sám, obrovský nával zájemců je při prohlídkách bytů k pronájmu spíše pravidlem než výjimkou. Někdy jich přijdou i dvě stovky a někdy od nich makléři chtějí poplatek už jen za to, že si vůbec mohou byt prohlédnout.
"Je to absurdní, člověk tam stojí a vlastně ví, že z toho nic nebude, ale přesto nechce opustit naději, že by to přece jen mohlo vyjít," říká Aleph, který se do Berlína před pár měsíci přestěhoval z Mnichova. "Když už tam jste, tak alespoň odevzdáte svoje podklady," podotýká.
Když mluví o podkladech, má na mysli celou složku dokumentů, která má jednotlivým zájemcům zvýšit šance na získání pronájmu. "Složka, kterou jsem s sebou na konci nosil, byla přinejmenším tak tlustá, jako kdybych se ucházel o práci. Chtějí samozřejmě doklad o příjmu, nejméně z posledních tří měsíců, dále potvrzení o tom, že člověk nic nedluží, ideálně také potvrzení od předchozího pronajímatele, že dotyčný vždy včas hradil nájem," popisuje.
Protože osmadvacetiletý Aleph dosud bydlel u rodičů v bavorské metropoli, musel požádat svého otce, aby mu dal potvrzení, že vždy řádně platil nájem. "Později jsem přišel i na to, že si řada lidí přeje, aby člověk napsal uchazečský dopis, v němž se osobně představí, doplní to fotkou. Ten jsem pak taky do složky začal přidávat," říká.
Aby nepromeškal žádnou zajímavou nabídku, nechal si posílat zprávy o nově dostupných bytech do e-mailu a na ty zajímavé obratem odpovídal. "U řady bytů jsem se ani tak vůbec nedostal na prohlídku, řekli mi, že už se někdo našel," líčí. Na návštěvě různých nemovitostí byl nakonec během tří měsíců hledání asi 20krát.
Řada známých ho v té době - v níž, jak říká, narazil občas i na dobře organizované prohlídky - odrazovala od snahy najít si samostatný jednopokojový byt s tím, že je už tak dost těžké uspět při hledání jednotlivého pokoje ve sdíleném bytě. Aleph, který nechtěl bydlet na některém z okrajů Berlína, kde se i dnes dají najít lacinější byty, ale vytrval a nakonec se mu podařilo pronajmout si jednopokojový byt s kuchyní ve čtvrti Wedding, která leží severozápadně od centra města. Za 53 metrů čtverečních tam měsíčně platí 725 eur (téměř 19 tisíc korun).
"Na každý pád to bylo náročné hledání. Zároveň to ale bylo zajímavé, protože to jsou často skutečně absurdní situace," dodává.
