Němci v krizi podporují inovace, Česko montovny. Podceňují se nové obory, říká expert

Adéla Očenášková Adéla Očenášková
6. 11. 2020 6:30
Podle říjnové analýzy britské organizace pro průzkum trhu NimbleFins je Česko mezi prvními 10 zeměmi Evropy, kde panují nejlepší podmínky pro začínající podnikatele. Letos se dělí se Švédskem o deváté místo, loni bylo šesté. Podle některých expertů přesto vláda na start-upy během nynější krize zapomněla. Třeba v Německu pro ně stát vyčlenil záchranný balíček ve výši dvou miliard eur. Česko nic.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

Například podle českého podnikatele a investora, který se podílel na vybudování jedné z globálně nejúspěšnějších českých firem AVG, Karla Obluka je ekonomická pomoc od české vlády vhodná zejména pro zavedené firmy. 

"Ty spíš dosáhnou na formy podpory než ty, které se teprve rozjížděly, zejména protože tam byla různá omezení, firmy například již musely mít nějaký existující zisk nebo už zkrátka musely nějak fungovat," uvedl pro on-line deník Aktuálně.cz Obluk, jenž v současné době také pracuje v rámci investiční skupiny Evolution Equity Partners na založení nového fondu na investice do start-upů.

Podniky, které vznikly třeba teprve kolem druhé poloviny loňského roku, tak většinou měly problém na pomoc dosáhnout. Obluk na toto upozornil už v červnu, když se ve svém komentáři zamýšlel nad tím, proč jsou start-upy pro českou ekonomiku důležité. "V neposlední řadě přispívají k její různorodosti, což v Česku potřebujeme jako sůl. Problém zařazení naší země do 'kastlíku' montovna Evropy se opět ukázal v své nahotě - stačí, aby se dostal automobilový průmysl do problémů, a bijeme na poplach," napsal tehdy.

Také podle analytika BH Securities Štěpána Křečka podporují vládní záchranné programy hlavně odvětví staré ekonomiky, která do budoucna nevnímá jako příliš perspektivní. Naopak se podle něj moc nemyslí na obory nové, jež naopak považuje za klíčové pro rozvoj země.

"Vládní programy pomáhají především velkým firmám. Ty jsou schopny administrovat složitě nastavené procesy a mají dostatečnou historii, kterou se mohou při žádání o peníze prokázat. Naopak malé společnosti jsou odsunovány na okraj zájmu. To se do budoucna může ukázat jako zásadní problém," varuje Křeček.

Ministerstvo průmyslu a obchodu do vydání článku na dotazy, zda nezvažovalo balíček pomoci určený výlučně pro start-upy, nereagovalo. Mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Michaela Buchtová pak pro Aktuálně.cz uvedla: "Ministerstvo se primárně soustřeďuje na zaměstnance. Naším úkolem je udržení co největší zaměstnanosti a nerozlišujeme, zda se jedná o start-up, nebo zavedeného zaměstnavatele, daná podpora jde vždy na náhradu mezd zaměstnance."

Podle Jany Kohoutové ze státní agentury CzechInvest, jež je v gesci ministerstva průmyslu, zvládají startupy současnou situaci dobře. Kohotouvá se odkazuje na průzkum, který agentura provedla koncem první vlny pandemie a který ukázal mimo jiné na to, že 83 procent startupů vnímá aktuální situaci jako byznysovou příležitost.

Inspirace v zahraničí

Obluk dává za příklad třeba sousední Německo, kde podle něj dobře zafungovala i podpora pro rozjezd nových firem. Německá vláda již na jaře pomohla novým podnikatelům a mladým společnostem například balíčkem v hodnotě dvou miliard eur (přes 53 miliard korun), který sestává ze dvou pilířů a v němž se angažuje i Německá státní rozvojová banka (KfW).

V Rakousku zase zřídili třeba pomocný fond Covid Startup Hilfsfonds, v rámci kterého mohou firmy, jež vznikly za posledních pět let do poloviny letošního března, čerpat grant od Státní rozvojové banky (AWS). 

Velká Británie přispěchala na pomoc s nástrojem zvaným Future Fund. Start-upy mohou dosáhnout na pomoc ve výši 125 tisíc až 5 milionů liber (3,7 milionu až 148 milionů Kč) ve formě konvertibilních dluhopisů. Jednou z podmínek však je, že tyto podniky v posledních pěti letech získaly od soukromých investorů aspoň 250 tisíc liber (7,4 milionu Kč).

Podpora firem bojujících s covidem

Mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro pro Aktuálně.cz uvedl, že podporu zaměřenou přímo na start-upy sice vláda nevyhlásila, pro začínající společnosti jsou ale podle něj vhodné programy Technologie COVID-19, Czech Rise Up - Chytrá opatření proti COVID 19 a The Country for the Future.

To jsou však všechno programy, na dotace z nichž (popřípadě úhradu mzdových nákladů) mohou dosáhnout podniky, které se svým produktem nějak podílí na boji s koronavirem, například do praxe zavádí nové inovace, které mají s epidemií pomoci, nebo třeba vyrábí zdravotnické prostředky.

Může jít kupříkladu ale i o podporu turismu, který patří k jedněm z nejpostiženějších oborů. Jako příklad může sloužit start-up SmartGuide, který získal podporu z programu Czech Rise Up a jenž se zaměřuje na "bezpečné cestování v době pandemie".

Diro zmínil také pomoc v podobě Antiviru C, která se soustředila pouze na malé podniky do padesáti zaměstnanců. Takovým firmám stát odpustil sociální odvody za červen až srpen v případě, že nesníží mzdy a nepropustí více než desetinu lidí z počtu zaměstnanců k 31. březnu. Během podzimní druhé etapy uzávěry ekonomiky však vláda tento nástroj znovu nezavedla.

"Inspirovat se programy v zahraničí by vláda měla. V případě start-upů ale otázkou zůstává - vzhledem k okolnosti, že většina z nich do několika měsíců na trhu skončí, i když třeba měla masivní podporu investorů - jak takovou 'investici' či podporu z peněz daňových poplatníků ochránit," řekl také Diro.

Diro tak připomněl nízkou životnost řady start-upů v Česku. Například podle analýzy České spořitelny z loňského července existuje 75 procent všech start-upů méně než tři roky, nejčastějším důvodem podle průzkumu je, že nejsou na trhu potřeba. Tato analýza také ukázala, že se v Česku nachází kolem 2100 start-upů, z nichž 49 procent působí v oblasti technologií. 

Zároveň je ale Česko spolu se Švédskem podle letošního žebříčku organizace NimbleFins devátou nejlepší zemí pro začínající podnikatele. Organizace  NimbleFins hodnotí čtyři kategorie: stav ekonomiky, náklady na podnikání, podnikatelské klima a kvalitu pracovních sil.

Pořadí evropských zemích v roce 2020 podle toho, jaké v nich panují podmínky pro start-upy. Jednotlivé kategorie mohou nabývat hodnot od 1 do 31 (čím nižší číslo, tím lepší hodnocení).

Pořadí Země Stav ekonomiky Náklady na podnikání Podnikatelské klima Kvalita pracovních sil
1. Německo 3 14 2 5
2. Velká Británie 5 14 3 9
3. Švýcarsko 6 25 1 1
4. Nizozemsko 2 27 6 5
5. Irsko 1 17 10 14
6. Dánsko 7 29 8 3
7. Finsko 24 19 3 2
8. Norsko 7 31 7 4
9. Česko 7 6 7 21
9. Švédsko 19 20 5 7
11. Polsko 3 23 22
12. Estonsko 17 11 11 15
12. Rakousko 12 23 11 8
14. Lucembursko 12 23 9 13
15. Litva 23 4 19 17
16. Island 14 28 14 10
17. Maďarsko 10 3 27 29
18. Kypr 28 9 21 12
18. Belgie 16 30 13 11
20. Španělsko 19 17 16 20
21. Slovinsko 21 10 23 19
22. Bulharsko 22 1 26 25
23. Francie 18 26 15 16
24. Rumunsko 15 2 29 30
25. Lotyšsko 30 11 20 18
25. Malta 11 22 22 24
25. Portugalsko 25 13 18 23
28. Slovensko 25 8 28 25
29. Chorvatsko 29 7 31 30
30. Itálie 25 21 25 27
31. Řecko 31 16 30 27

Zdroj: NimbleFins

Video: Bude to hodně bolet, levná opatření už nebudou stačit. Selhala i česká věda, říká Steiner

K nejhoršímu scénáři nedojde, každá země má pud sebezáchovy, atmosféra ve společnosti se změní, říká ekonom Jakub Steiner z univerzity v Curychu. | Video: Martin Veselovský
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 49 minutami

Karlovarský kapitán Vondráček dostal třízápasový trest za účast v bitce

Hokejový útočník Tomáš Vondráček z Karlových Varů dostal od disciplinární komise extraligy třízápasový trest za účast v bitce v závěru pátečního utkání 7. kola ve Zlíně. Kapitán Energie se zapojil do šarvátky s obráncem Tomášem Žižkou poté, co na led skočil ze střídačky. Jednozápasový trest dostal litvínovský útočník Martin Havelka, který fauloval Davida Kašeho.

Vondráček se do bitky s Žižkou, kterou odstartoval kontakt zlínského kapitána s brankářem Karlových Varů Filipem Novotným, zapojil i přesto, že v momentě jejího začátku nebyl na ledě. Od rozhodčích Reného Hradila a Filipa Vrby za to dostal vedle pětiminutového trestu i osobní trest do konce utkání.

"V okamžiku zahájení šarvátky nebyl na ledové ploše, ale opustil hráčskou lavici a po příjezdu napadl protihráče zaměstnaného konfliktem s dalším soupeřem. V úderech do helmy a nechráněné části obličeje pokračoval i nadále, přičemž se agresivním způsobem zbavil čárového rozhodčího, který se snažil šarvátku přerušit a zabránit, aby se dostal do blízkosti protihráče," uvedl předseda disciplinární komise Viktor Ujčík v tiskové zprávě s tím, že Vondráčkovi zároveň udělil i pokutu ve výši deseti procent měsíčního platu.

Karlovarský útočník tak nuceně vynechá zápasy v Pardubicích, Třinci a Mladé Boleslavi. Trest v horní polovině možné sazby dostal Vondráček i proto, že v uplynulých dvou letech byl dvakrát trestaný.

Havelka dostal jednozápasový trest za faul na Kašeho v polovině druhé třetiny pátečního zápasu, za který jej ale rozhodčí Vladimír Pešina a Oldřich Hejduk nevyloučili. Disciplinární komise jej však na základě podnětu Sparty řešila.

"Zneužil situace, kdy byl protihráč po předchozím pokusu o zakončení ve snížené pozici a měl minimální šanci se střetu bránit, k tomu, aby cíleně změnil směr své jízdy a zasáhl ho. Před střetem nezvýšil rychlost, ruce držel u těla a před zákrokem se neodrazil, jednoznačně však zneužil protihráčovy situace a porušil zásadu, že je povinen postupovat tak, aby zásahem do hlavy nebo krku neohrozil zdraví protihráče," uvedl Ujčík. Havelka vynechá dnešní utkání 8. kola proti Plzni.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 2 hodinami

V Německu začaly parlamentní volby, Merkelová v nich nekandiduje

V Německu začaly parlamentní volby, ze kterých vzejde nový Spolkový sněm a nová spolková vláda, kterou po 16 letech již nepovede konzervativní kancléřka Angela Merkelová. Podle analytiků se souboj o kancléřský úřad zúžil na sociálního demokrata (SPD) Olafa Scholze a konzervativce (CDU/CSU) Armina Lascheta.

Volební místnosti se otevřely v 8:00 a zavřou se v 18:00. Hlasovat v 83milionovém Německu může 60,4 milionu lidí, kteří mají k dispozici na 60 000 volebních místností. Miliony lidí již předem hlas odevzdaly poštou. Očekává se, že podíl korespondenčních a prezenčních hlasů může být vyrovnaný. Důvodem je rostoucí obliba poštovního hlasování a také pandemie nemoci covid-19. Korespondenčně hlasovala i Merkelová, která po volbách odejde z politiky.

Zdroj: ČTK
Další zprávy