Pokud lidé bydlí na sídlištích nebo mají veřejně přístupné popelnice na směsný odpad, vyhozené vánoční stromky by měli položit volně vedle nich. Byť to tak na první pohled nevypadá, je to jeden ze způsobů, jak stromky ekologicky a jednoduše zlikvidovat. Další možností je odvézt je do sběrného dvora nebo obecní kompostárny. Češi si na tento způsob sběru už podle oslovených firem zvykli, problémem však je, že na stromcích často nechávají zbytky ozdob.
"Dbát na důsledné odstrojení je nutné. Znečištěné nebo nedostatečně odstrojené stromky totiž putují společně se směsným odpadem k energetickému využití nebo i na skládku," říká mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková. Zároveň upozorňuje, že by lidé měli stromky vyhazovat nejlépe den před odvozem komunálního odpadu. Aby se u popelnic nehromadily příliš dlouho.
V Ostravě firma OZO posbírané stromky zpracovává ve speciálním lisovacím vozidle už při svozu, pak je odváží do kompostárny, kde procházejí dalším drcením. "Během vegetační sezony je postupně přidáváme k trávě s kompostem. Tak to děláme už patnáct let. Je to ideální způsob, jak materiálově tento specifický druh odpadu využít," řekla Aktuálně.cz vedoucí útvaru propagace a ekologické výchovy OZO Ostrava Vladimíra Karasová.
V porovnání s jinými druhy komunálního odpadu je podle Karasové ale vánočních stromků málo, ročně v Ostravě činí zhruba 30 tun, zatímco zde firma ročně sveze kolem sta tisíce tun odpadu.
Také v Českých Budějovicích už odpadová firma vyhozené vánoční stromky sbírá anebo je mohou odnášet do sběrných dvorů sami občané. Stromky budou pak hromadně štěpkovány a vzniklý materiál se použije jako součást biomasy pro výrobu tepla. Štěpka, která se takto nedá využít, poslouží jako technologický materiál pro rekultivaci kalojemů, tedy nádrží na zadržování přebytečného kalu.
Majitelé rodinných domů si mohou stromky na zahradách zkompostovat sami anebo je mohou odvézt do sběrných dvorů. K tradičním zahrádkářským způsobům patří i sestříhání na chvoj, kterou se v zimě mohou přikrýt některé rostliny na zahradách.
Jako palivo pak končí zejména velké vánoční stromy z náměstí. Nikoliv však třiadvacetimetrový smrk ze Staroměstského náměstí v Praze, který pochází z Rynoltic v Libereckém kraji a rostl na zahradě tamního rodinného domu 61 let.
Na jeho větvích si pochutnají zvířata v pražské zoo. Kmen podle mluvčí společnosti Taiko Hany Tietze odkoupí soukromá truhlářská dílna z Moravy. Vyrobí z něj dva stoly. "Chceme vyrábět stoly s příběhem a to dřevo z tohoto stromu splňuje. Vyrobíme dva stoly na zakázku a polovinu prodejní ceny předáme na charitu, za druhou pak vysadíme nové stromy," říká jeden z autorů stolu Petr Vlk. Stoly chce nabídnout městu Praha nebo je příští rok v lednu veřejně vydražit. Dřevo nechají truhláři zhruba půl roku vyschnout, vyrábět začnou v létě.
V Praze budou Pražské služby stromky likvidovat celý leden a únor. Jejich mluvčí Radim Mana očekává, že jich firma sesbírá kolem 300 tisíc kusů.
Na háčky pozor, zoo bere raději jen neprodané stromky
Odnášet vánoční stromky do lesa se podle mluvčího Pražských služeb nedoporučuje, protože na větších mohou zůstat hliníkové háčky nebo zbytky ozdob, které divokou zvěř mohou ohrozit na životě.
Právě kvůli tomu použité stromky nepřijímají ani zoologické zahrady, odebírají pouze ty, které obchodníci před Vánocemi neprodali. Kupříkladu pražská zoo ještě stále od prodejců nevyužité stromky dostává, zatím jich má šest stovek. Přijmout jich může podle Heleny Petákové kvůli omezené kapacitě však jen necelých tisíc.
"Nejlepší jsou pro nás kavkazské jedle, dále jsme dostali borovičky a něco málo smrčků. Stromky dostávají k okusování hlavně kopytníci - bizoni, zubři, velbloudi, paovce nebo žirafy. Zabaví i slony, kteří si s nimi s oblibou pohazují a hrají," uvedla. Větve jehličnanů míří do voliér ptákům, kterým pak slouží jako přirozené úkryty.
