Proruský aktivista Ladislav Vrabel dostal tento týden trest za šíření poplašné zprávy. Loni v listopadu veřejně tvrdil, že Fialova vláda chystá jaderný útok na Rusko. Režim Vladimira Putina loni v únoru začal válku proti Ukrajině. Soudce z Obvodního soudu pro Prahu 1 Lukáš Svrček vyměřil Vrabelovi čtyři měsíce podmíněně s odkladem na rok a půl.
Vrabel dokázal loni v září svolat na Václavské náměstí první velkou demonstraci proti vládě. Řečníci protestovali proti stávajícímu demokratickému zřízení. Volali po vystoupení Česka z NATO, z Evropské unie a vyjadřovali sympatie k Rusku. Později přitom přijal parlament usnesení, že Rusko je teroristický stát.
Ministerstvo vnitra tento týden dokončilo výroční zprávu o extremismu a předsudečném násilí za rok 2022. Studii na základě poznatků od tajných služeb, policie a žalobců zpracoval odbor bezpečnostní politiky. Experti resortu upozornili, že současná rozjitřená atmosféra v části společnosti lidem typu Vrabel nahrává.
Izolovaná část společnosti
"Tato skupina se stále více izoluje od zbytku společnosti. Její členové nacházejí styčné plochy s extremistickými a xenofobními subjekty a stávají se příjemci i šiřiteli obsahů kvazi-mediálních platforem. Krátkodobý úspěch protestního uskupení kolem Ladislava Vrabela dokazuje, že je poměrně jednoduché ji prostřednictvím sociálních sítí mobilizovat," stojí ve zprávě.
Úředníci resortu ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) popisují, že jde o různorodou skupinu lidí podléhajících konspiračním teoriím. Nejčastěji je šíří weby s otevřeně prokremelskou propagandou. Vrabel byl první z radikálních aktivistů, kdo dokázal energii zmíněné části společnosti uchopit a dostat ji ve velkém do ulic.
"Tito lidé nedůvěřují státu, principům, na kterých je založen, stejně jako vládě, její domácí i zahraniční politice. Mají pocit, že za stávající situace a stávajícího společenského uspořádání jejich hlas není a nebude vyslyšen. Jejich hodnotovou prioritou je vlastenectví a volají po tom, že je třeba fungování státu principiálně změnit," píše resort.
"Strany, které lidem nabízí strach"
Podle ministerstva vnitra zmíněná skupina obyvatel, byť vnitřně různorodá, vykrystalizovala v době největších vln koronavirové epidemie. Zpochybňovali samotnou existenci nemoci, případně zlehčovali její dopady a vládní restrikce proti šíření infekce považovali za nepřijatelný zásah státu do jejich svobody.
Odborník na extremismus z Univerzity Karlovy Jan Charvát však upozorňuje, že hlubokou nedůvěru ve stát prožívají někteří lidé už od 90. let. Posledních 15 let různých krizí, jako byla ekonomická deprese kolem roku 2009, vpád Ruska na východ Ukrajiny v roce 2014 nebo o rok později migrační napětí kvůli válce v Sýrii, frustraci těchto lidí jen umocnily.
"Při každém takovém otřesu jsme ztratili další část lidí, která přestala státu důvěřovat. Zároveň se postupně zformovaly politické strany, které si uvědomily, že mohou takové lidi oslovit. A dělají všechno proto, aby zůstali izolovaní. Jejich taktika spočívá v tom, že jim dále nabízí strach, který už mají," řekl politolog.
Přestože uvedená skupina občanů nemusí podle Charváta trpět skutečnou chudobou, někdy jde o lidi i z vyšší střední třídy, bojí se o své socioekonomické postavení, mají strach ze společenských změn a prožívají někdy těžko definovaný pocit nespravedlnosti. A vlády včetně té Fialovy neumí s naladěním této části společnosti pracovat.
SPD jako bezkonkurenční těleso
Podle ministerstva vnitra je naopak politickou stranou, která nejúčelněji zachází se strachem obyvatel, Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury. Popisuje ji jako xenofobně populistický projekt, jenž v průběhu let postupně pružně využíval strach z údajné islamizace a "covidové totality". Dnes hájí režim Vladimira Putina.
"Takovým vývojem prošlo i bezkonkurenční těleso na této scéně - Svoboda a přímá demokracie. Hnutí si svou dominantní pozici úzkostlivě střežilo. V podstatě jako jediný 'vlastenecký' subjekt uspělo v komunálních volbách. Jako jediné prostřednictvím poslaneckých hlasů dokázalo nominovat do voleb svého prezidentského kandidáta Jaroslava Baštu," píše vnitro.
Extremisté a radikálové v Česku roku 2022
Ministerstvo vnitra ve zprávě i zhodnotilo působení "klasických" radikálních a extremistických skupin. Aktuálně.cz z analýzy přináší shrnutí poznatků:
- Tradiční pravicoví extremisté, mnohdy už aktivisté staršího věku, se scházeli převážně na privátních akcích. Nejevili většinou ani zájem o veřejné akce pořádané jinými subjekty.
- Domobraneckou scénu tvořilo několik nesourodých skupin. Dříve vzniklé subjekty ztratily na významu. Domobranci v reakci na válku na Ukrajině vesměs vyjadřovali podporu oficiální ruské politice. Za rizikový lze označit trend ozbrojování palnými zbraněmi.
- V anarchistickém hnutí probíhaly polemiky o tom, zda je legitimní podpořit ukrajinský stát, či dokonce podporovat jeho válečné úsilí. V tuzemské komunitě nakonec převážil názor, že by anarchisté Ukrajinu podporovat měli.
Loni bylo několik představitelů SPD za své extremistické výroky potrestáno. Zastupitel z Bruntálu Daniel Makay dostal peněžitý trest za to, že po zahájení ruské okupace Ukrajiny veřejně chválil Putina. "Použil bych vodíkové bomby menší tonáže pro vyčištění strategických území," napsal na Facebooku. A zvolil by ještě tvrdší zásah, pokud budou "ukrofašisti klást odpor".
Bývalí poslanci SPD Miloslav Rozner a Lubomír Volný pak od soudu odešli s podmíněnými tresty. Rozner veřejně zpochybňoval existenci koncentračního tábora v Letech u Písku, kam byli internováni a kde umírali Romové. Volný zase šířil poplašnou zprávu, že pokud stát nedovolí prodej ivermektinu, pasty pro koně, jako léku proti covidu-19, budou umírat lidé.
Manipulace proti ukrajinským uprchlíkům
Vnitro v souvislosti s šířením nenávisti poukazuje na dezinformační weby, které se po ruském útoku na Ukrajinu začaly soustředit na podporu prokremelské propagandy. Jejím smyslem je narušit jednotu západního demokratického společenství. V tomto ohledu také živí odpor vůči Ukrajincům, jichž do Česka kvůli ruské agresi uteklo více než 400 tisíc.
"Byly využívány podobné manipulační techniky jako dříve u muslimských imigrantů. Ukrajinci utíkající před válkou byli líčeni jako nevděční, zhýčkaní lidé, kteří do České republiky přicházejí pouze za výhodami. Objevovala se i tvrzení, že v jejich řadách jsou mafiáni, Afričané, muslimové, teroristé z řad Islámského státu," stojí ve zprávě.
Podle oficiálních statistik za loňský rok evidovala policie 149 trestných činů s nenávistným podtextem, obvinila kvůli nim 73 lidí. Už jako obžalovaní z deliktů rasové, národnostní či jiné nenávistné povahy předstoupilo před soud 102 lidí. U 61 lidí pak padly odsuzující rozsudky.
