Autor fotografie: Aktuálně.cz

Nepřehlédněte:

• Grafika: SČÍTÁNÍ VOLEB ONLINE - podívejte se zde
• První výsledky voleb: JAK JSOU PRVNÍ ODHADY, JAK PROBÍHÁ SČÍTÁNÍ - analýzu čtěte zde
• Jak číst výsledky voleb: KOMENTÁŘE ONLINE - čtěte zde
• Situaci sledujeme online: CO SE DĚJE NA ŠTÁBECH POLITICKÝCH STRAN? - čtěte zde
• Co píší jinde: SLEDUJEME ONLINE KONKURENCI I ZAHRANIČÍ - čtěte zde

Česko - Dvaašedesát procent oprávněných voličů České republiky o posledním květnovém víkendu roku 2010 ukončilo jednu éru tuzemské politiky.

Někdejší premiér a hlavní volební favorit Jiří Paroubek už v červnu nebude předsedou ČSSD. Někdejší premiér Miloš Zeman, který přispěl k neúspěchu sociálních demokratů, avšak sám nedokázal svou novou stranu SPO dovést do sněmovny, jako lídr končí.

Dvě vládní strany přišly nejen o své předsedy, ale rovnou vypadly i ze sněmovní politiky. Ondřej Liška vzal propad Strany zelených na sebe, stejně jako Cyril Svoboda - jeho lidovci mizí z českých (československých) poslaneckých lavic po neuvěřitelných 90 letech kontinuální účasti.

Okamžitá rezignace čtyř významných předsedů ukazuje sílu, s jakou na politickou scénu dopadla "touha po změně", od neklidné roku 1998 bublající českou společností.

Petr Nečas je tak paradoxně nejpravděpodobnějším premiérem, i když rovněž jeho ODS utržila historickou lekci.

Za to, že v politice přežil, může vděčit nebývale silnému nástupu dvou donedávna neexistujících stran TOP 09 a Věci Veřejné.

Třetina z hlasů, odevzdaných o posledním květnovém víkendu, totiž přišla "novým", nebo chcete-li mimoparlamentním stranám.

Pokud budeme do této skupiny počítat i Zemanovu SPO a Suverenitu Jany Bobošíkové, braly tyto partaje v součtu 1 milion 861 tisíc z celkově odevzdaných 5 milionů 230 tisíc (pro srovnání: vítězná ČSSD dostala 1 milion 150 tisíc, ODS 1 milion 57 tisíc)

ODS zachránilo nakonec to, že obě nejúspěšnější "nové" strany jsou jejímu programu blíž, než sociální demokracii.

Téměř dva miliony obyvatel České republiky každopádně daly najevo, že éru polistopadových politických matadorů formátu Miloše Zemana, Ivana Langera, Cyrila Svobody, Martina Bursíka nebo Jiřího Paroubka považují za uzavřenou.

Svou důvěru voliči vložili z velké části do rukou "nových, nepopsaných tváří" (případ Věcí Veřejných), avšak také paradoxně do rukou doyenů parlamentních kuloárů zosobněných Miroslavem Kalouskem nebo Vlastou Parkanovou (lídři TOP 09).

Po dvaceti letech oslabil - i když sami neztratili zdaleka tolik - i politický vliv komunistů. Na přelomu tisíciletí si jejich poslanci zvykli být jazýčkem na vahách, to se nyní změnilo, protože největším neviditelným spojencem KSČM bylo desetiletí patových situací a nestabilních vlád.

Éra ne vždy stabilních koaličních kabinetů stavěných na základech ODS a jejích pohrobků (ODA, US-DEU), křesťanských demokratů (KDU-ČSL) nebo na obrozené platformě sociální demokracie (ať už v podobě jednobarevné, nebo koaliční vlády ČSSD) je po mnoha letech fakticky neměnného stavu definitivně minulostí.

Situaci, kdy vládní koalice disponuje pohodlnou sněmovní většinou, zažili obyvatelé Čech a Moravy naposledy v roce 1992 (Klausova pravicová koalice disponovala 105 mandáty).

Se 118 mandáty, které v součtu dává spojenectví ODS - TOP 09 - VV jsou volby roku 2010 unikum.

Druhou unikátní zkušenost, a sice že jim budou vládnout dvě zcela nové strany s málo známými faktickými činy, učiní Češi vůbec poprvné od pádu komunismu v roce 1989.