Země bývalého východního bloku dopadly podle Prokopa systematicky nejhůře hned z několika důvodů. "Jedním z nich je, že děti odcházejí relativně pozdě od rodičů. V Česku v 27 letech, v některých zemích východního bloku třeba až v 31 letech. Podobné to je ve středomořských zemích. Ale ve Skandinávii se to pohybuje kolem 18 let, někde i 21 let," popisuje Prokop, zakladatel výzkumné organizace PAQ Research.

"A toto potom vytváří podmínky mezigeneračního šíření koronaviru a není tak jednoduché ochránit starší generaci," dodává sociolog, který je také členem Národní ekonomické rady vlády (NERV).

Další důvod spatřuje v tom, že v Česku i v některých dalších zemích východní Evropy pracuje velké procento lidí v průmyslu a v profesích, které nelze převést na home office. "Tím pádem máme mnohem větší riziko šíření viru na pracovištích," komentuje Prokop.

Podle sociologa udělala vláda Andreje Babiše řadu chyb při zvládání epidemie. Za ty například považuje nezavedení levných opatření nebo velkou preferenci průmyslu a jeho neuzavření. "Na druhou stranu si myslím, že není pravda, že bychom na tom byli výrazně líp, kdyby byl u moci někdo jiný," míní Prokop.

"Ale to neznamená, že by vláda nebyla zodpovědná za velkou část úmrtí a ekonomických škod. Podle mě šetřili na špatných místech - na nemocenské, PCR testech nebo sekvenování," dodává.

Na základě údajů mezinárodního serveru Statista má z celého světa nejvíce úmrtí na covid-19 na milion obyvatel Maďarsko. V zemi na nemoc zemřelo přes 2,8 tisíce lidí na jeden milion. Hned v závěsu je Česko s více než 2,7 tisíce úmrtí. V první desítce zemí celého světa je poté také Slovensko nebo Bulharsko, v nichž počet mrtvých na milion obyvatel přesáhl dva tisíce.

Podívejte se na video z pořadu Život v pandemii v úvodu článku, kde sociolog popisuje další možné důvody nezvládnutí pandemie v zemích bývalého východního bloku.