Praha - V předvolebních debatách Miloš Zeman označil prezidentské veto za poslední zoufalý akt, před nímž dává přednost preventivním akcím. Za čtyři roky ve funkci však vetoval šest zákonů, které mu zákonodárci poslali k podpisu. Až na jednu výjimku poslanci Zemanovy připomínky nepřijali a prezidentova veta přehlasovali.
"Prezidentské veto je poslední zoufalý akt, kterému má předcházet úsilí prezidenta o to, aby svoje případné připomínky k nějakým zákonům prosadil při jednání ve vládě a v parlamentě. A teprve tehdy, když to nedokáže, může uvažovat o vetu. Já bych dával přednost preventivním akcím, než abych vetoval zákony přijaté parlamentem," řekl Miloš Zeman před prezidentskými volbami pro ČT.
Je pravda, že předchozí prezidenti byli v tomto směru velmi aktivní: Václav Havel mezi lety 1992 a 2002 poslancům vrátil čtyřiadvacet zákonů, Václav Klaus za deset let vetoval 57 zákonů. Miloš Zeman tuto svou pravomoc využívá střídměji, zcela se jí ale také nevzdal, když za čtyři roky využil veto v šesti případech, sedmý už avizoval.
Poprvé prezident veto použil necelé dva měsíce po nástupu funkce, tehdy ale musel hasit chybu zákonodárců. Vrátil novelu zákona o odpadech, kterou poslanci poslali do Senátu v nesprávném znění. Legislativní odbor sněmovny totiž omylem předal horní komoře zamítnutý pozměňovací návrh poslance Františka Sivery (ODS), podle nějž se měla prodloužit lhůta likvidace fotovoltaických elektráren o půl roku. Senátoři to nevědomky odsouhlasili, přestože zákon v této podobě sněmovnou schválen nebyl. Zeman si tohoto všiml a svým vetem umožnil poslancům chybu napravit. Šlo o jediné nepřehlasované prezidentovo veto.
"Zde se jednalo o legislativní rozpor, proto toto veto považuji za jediné oprávněné od prezidenta Miloše Zemana," domnívá se politolog Univerzity Palackého v Olomouci Pavel Šaradín. "Veto je mimořádným prostředkem, který by se neměl týkat stránky obsahové, ale jednoznačně by mělo jít o nějaké drobnosti legislativního rázu. Bohužel česká tradice jde i po obsahové stránce, což vidíme na dalších vetech," dodává Šaradín.
V říjnu 2014 odmítl podepsat hned dva zákony. Zákon o statní službě, který podle Zemana vyvolal zásadní ústavněprávní pochybnosti, navíc navrhl Ústavnímu soudu ke zrušení. Ten však vyškrtl pouze jedinou větu a návrh zamítl. Druhým byl zákon o dětských skupinách, protože podle Miloše Zemana ohrožoval zachování lesních školek, které by nedokázaly splnit hygienické podmínky. Sněmovna jeho veto přehlasovala, ale zároveň přislíbila, že situaci lesních školek vyřeší novelou. Tu schválila o rok později.
S novelou školského zákona Zeman nesouhlasil kvůli vymezení obvodů spádových mateřských školek a také s místy pro dvouleté děti. Postavil se tak za Svaz měst a obcí, který s tímto zákonem nesouhlasil. Sněmovna však jeho veto opět přehlasovala.
Podobně dopadlo i Zemanovo veto zákona o dani z přidané hodnoty. V dopisu předsedovi sněmovny Janu Hamáčkovi tehdy prezident argumentoval snížením příjmů státního rozpočtu až o půl miliardy korun, pokud poslanci zákon znovu schválí a časopisům a novinám sníží daň z 15 procent na deset. Poslanci na jeho argumenty nedali a veto přehlasovali. Zákonem se snažili podpořit prodej novin a časopisů, naopak prezident se netají svým negativním postojem k médiím.
Staré strany se bojí ANO, tvrdí Hrad
Naposledy prezident blokoval přijetí zákona o střetu zájmů a takzvaný lex Babiš označil za protiústavní. Poté, co poslanci jeho veto přehlasovali, podal Zeman stížnost k Ústavnímu soudu. "Zcela evidentně se spojily 'staré' politické strany levicové i pravicové, které mají obavu z volebního výsledku ANO," komentoval přehlasování veta prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.
Toto poslední veto rozvířilo nové spekulace o údajném spojenectví Miloše Zemana s vicepremiérem Andrejem Babišem, kterého se zákon v první řadě týká.
"Zákon se dotýká svobody a tady je asi jedině možný výrok Ústavního soudu. Ve svobodné společnosti bychom měli předpokládat, že existují nějaká pravidla, a kdybychom je dodržovali, tak by Andrej Babiš nemohl vlastnit média a být zároveň místopředsedou vlády," okomentoval dění kolem lex Babiš politolog Šaradín. "Myslím si, že je to zbytečně vyhrocené, ale to může svědčit i o případném sbližování Miloše Zemana a Andreje Babiše," dodal.
Tento boj s větrnými mlýny v podobě přehlasovaných vet však Miloš Zeman nevzdává a po únorovém schválení sněmovní verze novely zákona o národních parcích oznámil, že i toto rozhodnutí poslancům vrátí. Ve sněmovně předtím obhajoval senátní návrh zákona, který vyzdvihuje práva obcí nad ochranu přírody. "Prezident by se měl podívat, jestli ten zákon je skutečně v rozporu s nějakým zákonem nebo ústavou, ale vůle parlamentu by měla být zjevná a opravný prostředek už využil Senát. Prezident by neměl mít v takovýchto věcech tu obsahovou přednost," dodal k chystanému vetu Šaradín.
