Zeman vetoval lex Babiš. Pokud mě poslanci přehlasují, poženu to až k Ústavnímu soudu, varoval

Radek Bartoníček Michael Švec Radek Bartoníček, Michael Švec
Aktualizováno 19. 12. 2016 17:01
Prezident Miloš Zeman vetoval zákon o střetu zájmů, kterému se také přezdívá lex Babiš. V dopisu předsedovi sněmovny Janu Hamáčkovi, který zveřejnil mluvčí Hradu Jiří Ovčáček, mimo jiné vysvětluje, že návrh podle něj v rozporu s ústavou zasahuje "do svobody jednotlivce a jeho základních práv". Návrh zákona se dotýká zejména vicepremiéra Andreje Babiše, jemuž zároveň s vládní funkcí neumožňuje vlastnit média nebo ucházet se o veřejné zakázky. Premiér Bohuslav Sobotka avizoval, že poslanci veto přehlasují. Zeman chce ale v takovém případě normu napadnout u Ústavního soudu.
Foto: Ludvík Hradilek

Praha – Takzvaný lex Babiš budou muset opět projednat poslanci. Prezident Miloš Zeman totiž vetoval novelu zákona o střetu zájmů, který mimo jiné členům vlády zakazuje vlastnit média a jejich firmám neumožňuje ucházet se o veřejné zakázky. Ministr financí Andrej Babiš (ANO), kterého se zákon bezprostředně dotýká, prezidentovo rozhodnutí přivítal. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) avizoval, že sněmovna veto přehlasuje. Pokud se tak stane, Hrad už ale avizoval, že je v takovém případě připraven se obrátit na Ústavní soud. 

O vetu informoval mluvčí Hradu Jiří Ovčáček, který zveřejnil prezidentův dopis předsedovi sněmovny Janu Hamáčkovi. Prezident údajně při rozhodování vycházel z odborných posudků, které upozorňovaly na to, že norma nemusí být v souladu s ústavou.

Zeman své rozhodnutí zdůvodňuje mimo jiné schválením poslaneckých pozměňovacích návrhů, jejichž odůvodnění "je založeno na ničím nepodložených domněnkách" a "postrádá jakékoliv konkrétní argumenty".

"Namísto toho převážila snaha, jak to z obsahu těchto pozměňovacích návrhů vyplývá, pokusit se jejich prostřednictvím ovlivnit volnou soutěž politických stran, na které je za podmínek podle čl. 5 Ústavy ČR založen politický systém," sdělil prezident.

Ustanovení zákona také podle něj zasahují do svobody jednotlivce a jeho základních práv – zákaz, aby se členové vlády mohli ucházet o veřejné zakázky, je totiž v rozporu s Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod, napsal prezident. Z ní podle argumentů hlavy státu vyplývá, že "užívání každého práva přiznaného zákonem (v daném případě jde o právo ucházet se o veřejnou zakázku, investiční pobídku nebo dotaci) musí být zajištěno bez jakékoli diskriminace, a to kromě jiného i z důvodu majetku nebo jiného postavení".

Novela má navíc podle Zemana zjevně ústavní rozměr, když "nastoluje otázku neslučitelnosti členství ve vládě se správou vlastního majetku, která spočívá například i ve výkonu práv akcionáře nebo podílníka v obchodní společnosti".

Babiš: Vítám to, zákon je protiústavní

Zemanovo veto potěšilo vicepremiéra Babiše. "Rozhodnutí prezidenta respektuji a vítám ho. Já osobně vnímám zákon o střetu zájmů v takové podobě, v jaké byl přijat, za protiústavní," napsal Aktuálně.cz. "Odepírá mi právo vlastnit, mění pravidla uprostřed hry a diskriminuje mě. Ten zákon není koncipovaný obecně, ale je napsaný proti jedinému člověku, který začal ohrožovat kšefty tradičních politických stran, tedy proti mé osobě," dodal.

Naopak premiér Sobotka chce Zemanovo veto přehlasovat. "Je důležité to nevzdat, je vidět, že jsme novelou zákona o střetu zájmů ťali do živého," napsal na Facebook. "Členové vlády mají hájit veřejný zájem, ne dělat v politice byznys. Nemají se ucházet o veřejné zakázky. Je přece absurdní, aby ministři vlastnili média, která je mají ve fungující demokracii naopak kontrolovat," doplnil. "Politickou, ekonomickou a mediální moc je od sebe nutno oddělovat. Je to v zájmu občanů, udržení demokracie a taky spravedlivého a transparentního fungování státu," dodal.

Reagoval i ministr pro lidská práva Jan Chvojka (ČSSD), autor pozměňovacích návrhů, které hlava státu kritizovala. "Rozhodnutí pana prezidenta mě překvapilo. Zpřísnění zákona o střetu zájmů ale podpořilo přes 130 poslanců, takže se o osud normy neobávám," napsal Aktuálně.cz.

I vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) nepochybuje o tom, že poslanci Zemanovo veto přehlasují. "Je to jeho ústavní právo," napsal k prezidentovu rozhodnutí.

Podobně se vyjádřil i šéf TOP 09 Miroslav Kalousek. "Věřím, že sněmovna veto prezidenta přehlasuje. Tento zákon o střetu zájmů potřebujeme, protože se nám před očima odehrává gigantický střet zájmů. V minulosti takový střet 'hlídací psi demokracie' nikdy nedopustili, Jenže v okamžiku, kdy dostali náhubek, popřípadě ulehli k plným miskám, tak musí nastoupit zákon," uvedl.

Ministr financí Babiš, na nějž především norma míří, se s prezidentem sešel předminulý čtvrtek. Po setkání potvrdil, že zákon o střetu zájmů byl jedním z významných témat. 

Je to důkaz sbližování Hradu s Babišem, míní Fiala

"Respektuji ústavní právo prezidenta vetovat návrh zákona. Předpokládám, že Poslanecká sněmovna zákon projedná na nejbližší schůzi, a vzhledem k tomu, že při obou hlasováních tento zákon získal více než ústavní většinu hlasů, tak předpokládám, že bude potvrzen i po prezidentském vetu," řekl Aktuálně.cz Hamáček.

Za "překvapivý" označil prezidentův krok předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD). "Vždy v minulosti, zejména když byl premiérem, zastával Miloš Zeman názor, že potřebujeme regulační mechanismy proti šedé ekonomice a zneužívání pravomoci veřejných činitelů," upozornil šéf horní komory. "Není možné vyloučit, že motivace k jeho rozhodnutí souvisí s jeho nadstandardními vztahy, které v poslední době rozvíjí s Andrejem Babišem. Pokud takový postoj souvisí s nadcházejícími volbami, je to pro naši zemi nešťastné," dodal v prohlášení.

Také podle šéfa ODS Petra Fialy je prezidentovo veto dalším důkazem o sbližování Hradu s Babišem. "Rozhodnutí prezidenta Zemana vetovat novelu zákona o střetu zájmu dokládá jeho sbližování s Andrejem Babišem," napsal. "Nepopírám, že hlavním důvodem přijetí této podoby zákona je jednání Andreje Babiše. Zákon je však univerzální, není pro jednu osobu, ale platí pro všechny v podobném postavení. Zákon je potřeba tam, kde se přestanou ctít pravidla," doplnil.

Šéf poslaneckého klubu ČSSD Roman Sklenák Aktuálně.cz řekl, že bude prosazovat, aby sněmovna prezidentovo veto přehlasovala hned na své lednové schůzi. V září novelu přijala 135 hlasy ze 183 přítomných poslanců, v listopadu potvrdilo předlohu se senátními úpravami hlasy 125 ze 174 poslanců. 

Hospodářské noviny už před týdnem upozornily, že pro sociální demokraty je Zemanovo sbližování s Babišem nepříjemné a ČSSD jej kvůli tomu nemusí podpořit, pokud se bude ucházet o druhé funkční období. "Velmi mě mrzí viditelné sbližování Miloše Zemana s Andrejem Babišem. Pevně věřím, že prezident bude hledat cestu ke straně, ze které vzešel," řekl na uzavřeném jednání širšího vedení ČSSD ministr vnitra Milan Chovanec.

Hamáček v pondělí na rozdíl od Štěcha nechtěl spekulovat o tom, že by se prezident rozhodl zákon vetovat na základě nadstandardních vztahů s Babišem. A nebude to podle něj mít vliv ani na to, koho sociální demokraté podpoří v prezidentské volbě. "Nevidím důvod, proč by rozhodnutí prezidenta vetoval zákon o střetu zájmů mělo mít vliv na uvažování sociální demokracie ohledně prezidentské volby," sdělil pro Aktuálně.cz.

Jsem z toho zákona nešťastný, dlouho jsem věřil, že to poslanci nemohou myslet vážně, říká ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO). | Video: Filip Horký
 

Právě se děje

před 33 minutami

Policie odložila kauzu známek, kvůli níž skončil ministr Kremlík

Policie odložila kauzu tendru na elektronické dálniční známky, kvůli níž v lednu skončil ve funkci ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO). Odložení případu ale ještě přezkoumá státní zastupitelství. Na webu to ve středu uvedla Česká televize na základě informací Vrchního státního zastupitelství v Praze. Trestní oznámení podával premiér Andrej Babiš (ANO), který zakázku na známky označoval za předraženou.

"Věc byla policejním orgánem odložena," řekl nyní ČT státní zástupce Marek Bodlák. Pražské Vrchní státní zastupitelství však rozhodnutí policie ještě prověří. "Spisový materiál dosud nebyl kompletně přezkoumán," uvedl Bodlák.

Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) v lednu oznámil, že IT části systému elektronických dálničních známek, včetně e-shopu a mobilní aplikace, vytvoří firma Asseco Central Europe. Systém měla také firma následně čtyři roky provozovat a celkem měla od státu dostat 401 milionů korun. Zakázka byla vedena v utajovaném režimu a nebyla vyhlášena klasická veřejná soutěž. Kritizovali to opoziční poslanci, a poté i premiér uvedl, že je zakázka předražená a SFDI o ní vládu neinformoval. Zakázka byla zrušena, Babiš navrhl odvolání Kremlíka a kvůli tendru podal trestní oznámení.

Zdroj: ČTK
před 56 minutami

Europoslanci varovali vlády před ovlivňováním nezávislosti médií

Vlády některých států Evropské unie se podle europoslanců pokoušejí umlčovat nezávislá média a omezovat jejich pluralitu. Evropský parlament ve středu vyzval Evropskou komisi, aby pravidelně hodnotila nezávislost médií v členských zemích a jejich vlastnické struktury. Poslanci v usnesení přijatém výraznou většinou hlasů také odsoudil násilí, pronásledování a nátlak, kterým čelí novináři v některých členských státech EU.

"Média by měla sloužit pravdě, nikoli lži. Měla by sloužit voličům, nikoli těm, kteří jsou u moci, a moc by měla kontrolovat," prohlásila zpravodajka přijatého usnesení Magdalena Adamowiczová zastupující v EP polskou opozici. Rezoluce konstatuje, že v některých případech se vlády snaží tuto roli médiím komplikovat a oslabovat jejich nezávislost a pluralitu. Parlament je "hluboce znepokojen sílícími politickými útoky na média a odsuzuje nedostatečnou ochranu jejich zdrojů". Poslanci kritizovali i stav veřejnoprávních médií v některých zemích, která jsou podle nich "ukázkou provládní propagandy".

Evropská komise od letošního roku posuzuje pluralitu médií v členských zemích v rámci ročního hodnocení stavu právního státu. Ve většině zemí je podle Bruselu situace vyhovující. V Polsku, Maďarsku, Bulharsku a na Maltě má však komise obavy z možného vlivu vládnoucích politiků na veřejnoprávní i soukromá média. Česka, Bulharska a Kypru se zase týkaly výtky spojené s nedostatečnou transparentností vlastnictví médií.

Zdroj: ČTK
Další zprávy