Ceny, za které Češi ještě loni v únoru běžně nakupovali potraviny, se dnes zdají až nepředstavitelně nízké. Vejce stála méně než tři koruny za kus, kilogram cukru či mouky byl za 16 korun. Pak ale přišla ruská invaze na Ukrajinu a s ní spojené zdražování energií a následně potravin. Cedulky na regálech obchodů dnes ukazují u vajec dvojnásobnou cenu, podobně je na tom i cukr, mouka je dražší o třetinu.
Takové zdražování Česko zažilo naposledy počátkem 90. let při přechodu na tržní hospodářství. Obchody, prodejci i zemědělci obhajují růst cen hlavně drahými energiemi, platí ale, že v porovnání s ostatními evropskými zeměmi se v Česku zdražuje téměř nejvíce. Navíc zatímco ceny energií už dávno klesají, ceny potravin rostou dál.
Na jídlo a bydlení padne podle statistického úřadu skoro polovina výdajů českých domácností. A devět z deseti Čechů se obává, že budou potraviny dále zdražovat, ukázal lednový průzkum agentury Ipsos.
K vyřešení se zavázal ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). A začal ostrými vyjádřeními. V únoru obvinil obchody, že "zkoušely, co zákazníci vydrží", nebo že vysokými cenami "zneužily Vánoce". Požádal lidi, aby mu posílali podněty na nekalé praktiky prodejců, a sám podal stížnost k antimonopolnímu úřadu kvůli cenám cukru. Postupně se hodlá zaměřit i na další důležité zboží a chce zjistit, kdo na zdražování nejvíce "zbohatl". To bude vedle úřadu zkoumat i speciálně zřízená pracovní skupina vedená ministerstvem zemědělství.
Aktuálně.cz přináší velké srovnání toho, jak se vyvíjely ceny zboží od loňského února až dodnes, a to u jednotlivých článků dodavatelského řetězce. Ten dnes funguje zhruba takto: zemědělec podojí krávu a nezpracované mléko prodá mlékárně za 13 korun za litr. Ta ho upraví třeba na polotučné mléko, zabalí a prodá obchodnímu řetězci za 17 korun. Obchod pak zákazníkům prodává litrovou krabici mléka za 24 korun.
Pohled do dat Českého statistického úřadu odhaluje, které potraviny nejvíce zdražily u zemědělců, potravinářů a prodejců. Za mléko sice dají o pět korun více než před rokem, prodejci se ale na zdražení podíleli jen menší měrou. Zatímco jejich marže se oproti minulému únoru zvedly o 23 procent, potravináři zdražili o 29 procent, zemědělci dokonce o 33 procent. Podobně u zemědělců nejvíce zdražily brambory nebo vepřové maso.
Jiné položky zase nejvýrazněji zdražili obchodníci. Třeba eidamský sýr zpracovatelé prodávají dokonce o procento levněji než před rokem, na pultech obchodů je ale skoro o třetinu dražší. Jejich marže se nejvíce zvýšily také u vajec a hovězího masa. Potravináři se zase nejvyšší měrou podíleli na zdražení mouky nebo kuřecího masa. Přehled cen potravin v jednotlivých měsících Aktuálně.cz nabízí v interaktivní grafice.
Nejen energie, ale i krmiva, obaly a odpady
Ačkoli ministr Nekula obviňuje ze zdražování hlavně obchodní řetězce, jednoznačného "viníka" podle analytiků najít nelze. "Situace je různá v různých typech zemědělských komodit, skupin potravin i v maloobchodě. U každého z článků bychom našli příklady, kdy růst cen byl vyšší než u jiných článků, a naopak," říká agrární analytik Petr Havel.
Vyšší marže podle něj nemusí nutně znamenat vyšší zisk. "Důvodem zdražování je růst cen vstupů, symbolem jsou energie, ale nejde jen o ně," dodává.
Se stále dražším jídlem musí lidé počítat i podle potravinářů. "Zdražování potravin je nevyhnutelné. A příčiny jsou jednoznačné: jsou to zvýšené náklady nejen na elektřinu a plyn, současně se zvedají i ostatní náklady, ceny obalů, lidské práce a v neposlední řadě také cena za likvidaci odpadů," uvádí Helena Kavanová z Potravinářské komory.
Zemědělcům se podle šéfa Agrární komory Jana Doležala v posledním roce o vyšší desítky až stovky procent zvýšily náklady na energie a pohonné hmoty, ale také na průmyslová hnojiva, krmivo pro hospodářská zvířata nebo mzdy. Proto si myslí, že zemědělci zdražili ještě málo. "Růst zemědělských cen zdaleka nedosahuje růstu jejich nákladů," tvrdí.
Podobně se vyjadřuje také šéf Svazu obchodu a průmyslu Tomáš Prouza. "Náklady obchodníků rostly rychleji než ceny potravin a obchodníci tento nárůst absorbovali na úkor svého zisku. Jinak by se nemohlo stát, že by tempo inflace bylo vyšší než rychlost růstu cen potravin," říká.
Představitelé obchodníků i zemědělců se shodují na tom, že za zdražováním stojí mimo jiné pro Česko typická nízká konkurence, což umožňuje velkým hráčům určit si podmínky na trhu. Zároveň ale všichni tvrdí, že za zdražování nemohou oni, ale "ti druzí".
Prouza vidí hlavní problém v existenci velkých holdingů, jako je Agrofert, který v sobě sdružuje firmy od prodeje zemědělské techniky přes hnojiva, zemědělství až po výrobu potravin. Nízká konkurence je podle něj i v potravinářství. "Namátkou v oblasti margarínu drží jediný výrobce až 70 procent trhu, u balené vody mají stejný podíl dva výrobci, u piva bezmála 60 procent opět dva výrobci," vypočítává.
Šéf Agrární komory ze zdražování viní naopak obchodní řetězce. "75 procent tuzemského maloobchodu ovládá 11 obchodních řetězců majících obrovskou tržní sílu, která je neporovnatelná s několika desítkami tisíc českých zemědělských podniků," uvádí Doležal.
Snížení daně ministr nepodporuje
Spor hodlá ministr Nekula rozsoudit v příštích měsících. Agrární analytik Havel ale nečeká převratná zjištění. "I bez toho se ceny potravin budou stabilizovat a ve druhé polovině tohoto roku v některých případech i mírně klesat, protože - a to je hlavní příčina zdražování -, budou klesat náklady jak na výrobu, tak na prodej," předpokládá Havel.
Experti i zástupci jednotlivých složek řetězce navrhují ministru Nekulovi, aby ceny potravin zkrotil snížením daně z přidané hodnoty na potraviny. Takový návrh už má ministerstvo připravený a vláda jej projedná ještě v tomto pololetí, Nekula změnám ale nakloněný není.
"Není vhodné udělat tento krok, pokud tady není umravněn trh a není v pořádku konkurenční prostředí, protože bychom dělali jenom díru do rozpočtu, prohloubili schodek a vůbec by se to neprojevilo, jenom by si někdo otevřeně nebo skrytě navýšil své zisky," říká mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.
