Na nákupy k sousedům. Kolik stojí jídlo za hranicemi a pro co si Češi jezdí nejvíce

Pavla Adamcová Pavla Adamcová
30. 8. 2022 6:06
Rostoucí ceny energií a zemědělských výrobků zdražují potraviny v celé Evropě. V Česku rychleji než v okolních státech, ukazují data statistiků. Sousední Polsko navíc u potravin zavedlo protiinflační opatření chránící zákazníky. Počet Čechů, kteří vyrážejí nakupovat k sousedům, se proto zvyšuje. Následující přehled ukazuje, co a za kolik za hranicemi nakupují.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Jakub Plíhal

Za potraviny v Česku platili lidé v červenci o 20,3 procenta více než ve stejném období předchozího roku, ukazují data evropského statistického úřadu Eurostat. V porovnání se sousedy je české zdražování jasně nejvyšší. Druhé je Slovensko s 19,9 procenta, třetí Německo se 14,5 procenta. Nejlépe jsou na tom Rakušané, meziroční zdražení potravin dosáhlo v alpské zemi jen 12,1 procenta.

Spotřebitelská organizace dTest vytvořila modelový nákup, aby červencový nápor na rozpočty domácností ukázala na konkrétním příkladu. Poskládala ho z kuřecích prsních řízků, řepkového oleje, másla, vajec, brambor, chleba, plnotučného mléka, hladké mouky a půlkilového balení špaget.

S výjimkou řepkového oleje nebylo zboží nabízené v Česku nejdražší. Žádné však nebylo ani nejlevnější. "Potěšující je, že v případě brambor a chleba nesly české produkty alespoň druhé nejnižší cenovky," uvedli autoři analýzy.

Ceny nakoupených položek - poznámka: Ceny byly přepočítány podle kurzu ke dni 11. 7. 2022: 1 euro = 24,59 Kč, 1 złoty = 5,126 Kč.

Celková cena modelového nákupu - poznámka : Sazba daně z přidané hodnoty na námi nakoupené základní potraviny v době nákupu byla v České republice 15 %, v Německu 7 %, v Rakousku a na Slovensku 10 % a v Polsku 0 %. Ceny byly přepočítány podle kurzu ke dni 11. 7. 2022: 1 euro = 24,59 Kč, 1 złoty = 5,126 Kč. Modelový nákup zahrnuje 600 g kuřecích prsních řízků, 1 l řepkového oleje, 250 g másla, 10 vajec velikosti M, 2 kg brambor, kilogramový bochník chleba, 1 l plnotučného mléka, 1 kg hladké mouky a 500g balení špaget. Výše průměrných měsíčních čistých příjmů je přepočtena z čistých ročních příjmů v jednotlivých zemích dle Eurostatu.

Celkově byl nákup v Česku jen mírně levnější než v Rakousku či v Německu, stál 489 korun. Oproti Rakousku činil rozdíl něco přes 40 korun, oproti Německu necelé dvě koruny. V obou zemích přitom lidé mají výrazně vyšší průměrný příjem, vyplývá z dat Eurostatu za loňský rok. Zatímco v Česku je to necelých 28 tisíc korun čistého měsíčně, v Rakousku a v Německu jde o více než dvojnásobek.

Na základě těchto čísel si lze spočítat i to, kolik takových modelových nákupů je možné ve sledovaných státech měsíčně pořídit. Nejlépe dopadli Němci, kterým by čistá mzda stačila na 136 nákupů. Češi si za svůj měsíční plat mohou nakoupit 57krát, Slováci jen 45krát.

Oblíbená nákupní destinace Čechů: Polsko

Zdaleka nejlevněji vychází z porovnání Polsko, kde byl modelový nákup o 156 korun levnější než v Česku. Nižší cena byla u masa, oleje i eidamu.

"Rozdíl mezi polskými a všemi ostatními cenami je mimo jiné způsoben tím, že v Polsku v době nákupu stále ještě platila pro potraviny nulová sazba daně z přidané hodnoty," vysvětlil dTest. Úleva pro vybrané potraviny platila původně na šest měsíců od letošního 1. února, polská vláda ji ale prodloužila až do konce roku. Od té doby v polských obchodech přibylo českých zákazníků.

Polská obchodní síť Biedronka, kterou si Češi dle ohlasů na sociálních sítích oblíbili, před více než rokem zpřístupnila svou věrnostní aplikaci uživatelům v zahraničí. "Čeští občané tvoří největší skupinu našich zákazníků ze sousedních zemí, celých 46 procent," potvrdila pro Aktuálně.cz mluvčí řetězce Aleksandra Tabaczyńská.

Od letošního března se podle ní počet českých zákazníků zvýšil, výrazně pak v červnu a červenci. Nakupují hlavně máslo, tavený sýr a tvaroh. "Maso jako kuřata, šunka, vepřová krkovice či bok a ryby jsou mezi českými zákazníky také velmi oblíbené," dodala mluvčí.

Na nákupy k sousedům vyráželi Češi ve velkém už dříve. Na jedné z nejpočetnějších skupin na sociální síti Facebook sdílí nákupní tipy a rady od sousedů od ledna 2021. Skupina má přes 80 tisíc členů a desetitisíce příspěvků. "Jogurty, mléko a kefírová mléka. Hlavně i sýry, vše levné a velmi chutné. A cigarety o 500 korun levnější na karton," jmenovala jedna z uživatelek, pro co do Polska jezdí nejčastěji.

S kvalitou polských výrobků, o níž Češi v posledních letech mluvili v souvislosti s kuřecím masem nebo přimícháváním posypové soli do potravin, diskutující na Facebooku problém nemají. "Jezdím do Polska 30 let. Nikdy mě nákup nezklamal," uvedla další z uživatelek.

Horší kvalitu neznamenal ani dTest. "Deklarovaného složení jsme si všímali i tentokrát, narazili jsme pouze na pár drobných rozdílů," uvedli autoři analýzy. 

V okolních státech například obchody nabízely nejlevnější špagety ze semoliny, tvrdozrnné pšenice italského typu. V Česku byly vyrobeny z měkké pšenice. Semolina je přitom výživnější a méně zatěžuje organismus sacharidy.

"Všechny ostatní potraviny byly z jakostního hlediska srovnatelné: másla deklarovala 82 procent tuku, u sýru eidam šlo ve všech případech o tučnější výrobky s nejméně 40 procenty tuku v sušině. Kuřecí prsní řízky, řepkový olej, hladká pšeničná mouka, přílohové rané brambory a pšenično-žitný konzumní chléb byly komodity, jejichž kvalita se podle informací dostupných na obale nelišila," vyjmenoval dTest.

Vyšší zdanění i menší konkurence

Podle analytika Jiřího Bartoně ze společnosti Natland jsou polské potraviny levnější především kvůli vyšší konkurenci. "Polsko je čtyřikrát větší trh, kde se i regionálně 'uživí' mnohem více soutěžících. Zemědělský sektor tam historicky zaujímal mnohem vyšší podíl na ekonomice než u nás. Zemědělská výroba tam není koncentrována do několika velkovýroben," vysvětlil analytik. Růst cen je proto podle něj v Polsku o něco nižší.

Foto: Aktuálně.cz

Analytik Vít Hradil ze společnosti Cyrrus zase upozornil, že do konečné ceny pro zákazníka se promítá i rozdílná daňová politika jednotlivých zemí. "Přičemž platí, že čím vyšší jsou daně, tím vyšší ceny," řekl. Například DPH u potravin za běžné situace - tedy bez protiinflačních opatření - činí v Polsku pět procent, v Německu sedm, v Rakousku a na Slovensku deset a v Česku 15 procent.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Hurikán Ian má v USA stovky obětí, tisíce lidí čekají na záchranu, píší tamní média

Hurikán Ian si podle nepotvrzených zpráv ve floridském okrese Lee vyžádal stovky obětí na životech. "Nemám potvrzená čísla, ale vím určitě, že počet úmrtí je ve stovkách. Máme tisíce lidí, kteří čekají na záchranu," řekl stanici ABC šerif okresu Lee Carmine Marceno. Zastupitel sousedního okresu Charlotte Chris Constance stanici CNN potvrdil šest úmrtí.

V Lee se nacházejí města Fort Myers a Cape Coral, která dnes floridský guvernér Ron DeSantis označil za "zdevastovaná".

Bouře Ian ve středu udeřila na západní pobřeží Floridy silou hurikánu čtvrtého stupně s rychlostí větru až 241 kilometrů v hodině. K evakuaci přiměla přes 2,5 milionu lidí a podle guvernéra způsobila nejhorší záplavy ve státě za posledních 500 let.

Bez proudu je nyní na Floridě podle monitorovacího serveru PowerOutage přes 2,6 milionu odběratelů.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 3 hodinami

Šéf České pošty Knap měl odejít na konci září, ve funkci zatím zůstává

Generální ředitel České pošty Roman Knap, který měl odejít na konci září, ve funkci zatím zůstává. Ministerstvo vnitro po dohodě s odborníky vypíše výběrové řízení v říjnu, výsledky by mělo mít do konce roku. Knap do té doby ve vedení státního podniku zůstane. Informace, které ve čtvrtek na webu zveřejnily Hospodářské noviny (HN), potvrdil mluvčí pošty Matyáš Vitík.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) HN potvrdil, že vláda nyní musí rozhodnout o tom, jaké služby bude Česká pošta provozovat, aby bylo možné udržet jejich financování. Nový ředitel má podle něj udělat z pošty, která podle něj není v dobré kondici, konkurenceschopnou firmu.

Vláda má o dalším směřování České pošty rozhodnout během podzimu Samotný proces transformace chce Rakušan nechat na generálním řediteli, který vzejde z výběrového řízení. Od původního záměru vypsat tendr už v létě upustil ministr po dohodě s experty.

"Odborníci nám tvrdili, že vypisovat řízení na takto exponovanou manažerskou funkci v letních měsících je úplný nesmysl. Podmínky budou zveřejněny 3. října a dokončeno bude určitě do konce tohoto roku," dodal ministr.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Šachová federace FIDE vyšetří Carlsenovo obvinění soupeře z podvádění

Mezinárodní šachová federace FIDE se bude zabývat výroky mistra světa Magnuse Carlsena na adresu Američana Hanse Niemanna, kterého norský šampion podezřívá z podvádění. FIDE zřídila tříčlennou vyšetřovací komisi, jež obvinění vyšetří.

"Nejprve prověříme, zda existuje dostatek faktů, které by ospravedlnily obvinění z podvodu. Pokud dojdeme k závěru, že tomu tak je, podáme odpovídající žalobu k etické a disciplinární komisi. Na druhou stranu ale také prověříme, zda se nejedná o křivé nařčení. Také to bychom museli nahlásit," uvedl pro portál t-online německý funkcionář Klaus Deventer.

Jednatřicetiletý Carlsen považuje Niemanna za podvodníka, který nekalé praktiky prováděl ve větším rozsahu a později, než veřejně přiznal. Dlouholetý vládce světového šachu s devatenáctiletým Američanem na začátku září překvapivě prohrál na prezenčním Sinquefield Cupu v St. Louis, načež z turnaje odstoupil. Vzájemnou partii na on-line turnaji prestižního seriálu Champions Chess Tour pak před týdnem nevídaně ukončil po prvním tahu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy