Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) zasedá v Evropském parlamentu od roku 2014, už třetí období. Před čtyřmi lety se přidal k Aktivní záloze. V případě válečného konfliktu jsou její příslušníci hned druzí v řadě, kteří by po standardních vojácích ve služebním poměru bránili Česko.
Příslušnost k Aktivní záloze Zdechovský sám opakovaně zdůrazňuje a vyzdvihuje smysl takové služby. "Moji pradědečkové byli legionáři, sloužili v první světové válce a můj dědeček byl také v armádě až do roku 1949, než ho komunisté vyhodili. Sloužit vlasti je pro mě čest," popsal už dříve.
Jak ale zjistilo Aktuálně.cz, s největší pravděpodobností ho z Aktivní zálohy ozbrojených sil České republiky vyřadí. Příslušná legislativa, tedy zákon o službě vojáků v záloze a zákon o branné povinnosti a jejím zajišťování, poslancům Evropského parlamentu takovou službu nedovoluje.
Rozhodnutí o vyřazení ze zálohy
"Ředitel příslušného krajského vojenského velitelství by měl na základě toho, že se dotyčný stal poslancem v Evropském parlamentu, vydat rozhodnutí o vyřazení z Aktivní zálohy," potvrdila redakci mluvčí ministerstva obrany Simona Cigánková. Zdechovský spadá pod velitelství v Hradci Králové, kde má trvalé bydliště.
Tamější krajské vojenské velitelství řídí plukovník Karel Navrátil. Redakci potvrdil, že se jeho lidé budoucností Zdechovského v Aktivní záloze zabývají. "Vede se správní řízení, jehož předmětem je vámi uvedená věc. Řízení je neveřejné. Další detaily vám budu moci sdělit, až rozhodnutí vzešlé z řízení nabude právní moci," řekl.
Do loňského července byla služba Zdechovského v souladu s předpisy. Přidat se k Aktivní záloze zákon zakazoval jen poslancům a senátorům, členům vlády, ústavním soudcům či prezidentovi. Od té doby však platí novela, jež na seznam přidala i europoslance. Jakmile v letošních volbách Zdechovský mandát obhájil, začalo správní řízení o jeho vyřazení.
Jak zní klíčové paragrafy
Česká legislativa omezuje službu v Aktivní záloze ozbrojených sil České republiky následovně:
- Zákon o službě vojáků v záloze (45/2016 Sb.) - § 34 Nezařazení do aktivní zálohy: Do aktivní zálohy se nezařazuje voják v záloze, kterému se podle § 25 odst. 1 a 2 branného zákona stanoví výjimka z povinnosti dostavit se k odvodnímu řízení a vykonávat mimořádnou službu.
- Zákon o branné povinnosti a jejím zajišťování (585/2004 Sb.) - § 25 Výjimky z povinnosti dostavit se k odvodnímu řízení a vykonávat mimořádnou službu. (1) Poslanci a senátoři Parlamentu, poslanci Evropského parlamentu, členové vlády, soudci Ústavního soudu, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, (…), se po dobu výkonu funkce k odvodnímu řízení a k výkonu mimořádné služby nepovolávají.
"Důvodem je posun ve významu činnosti Evropského parlamentu. Pro Českou republiku je prioritou umožnit, aby čeští poslanci byli na jednáních Evropského parlamentu a jeho orgánů fyzicky přítomni a hájili zájmy České republiky," vysvětlila mluvčí resortu obrany, proč europoslanci už v Aktivní záloze být nesmí.
"Nechápu, proč bych nemohl cvičit"
Zdechovský s nuceným odchodem ze zálohy nesouhlasí. Skloubit povinnosti europoslance s vojenskou službou - na výcviku tráví dvanáct týdnů v roce - mu prý nedělá problém. Podle svých slov patří mezi pět nejaktivnějších členů parlamentu. Změnu zákona považuje za účelovou, protože jediným českým europoslancem v Aktivní záloze je on.
"Musím říct, že jsem trochu překvapený, že to opravdu muselo dojít do takového konce. I z důvodu toho, že za celou dobu služby v Armádě České republiky jsem měl výborné hodnocení a ke všemu jsem přistupoval tak, že nebyla ohrožena moje práce europoslance," sdělil Aktuálně.cz Zdechovský.
Státní svátek ve službě vlasti 🫡🇨🇿@ArmadaCR pic.twitter.com/mMuxU7Qi1m
— Tomáš Zdechovský (@TomasZdechovsky) October 28, 2023
Novela z jeho pohledu nedává smysl. Kvůli ní musí z Aktivní zálohy odejít někdo, kdo za čtyři roky prošel náročným výcvikem, získal zkušenosti a naučil se dovednostem, které nebude moci dále rozvíjet. A v případě válečného konfliktu nebude moci přispět k obraně země v takové formě, jako kdyby se průběžně cvičil v záloze.
"Člověk budoval něco, co mělo přesah. A co mohl budovat dál. Prostě nechápu, proč by člověk nemohl cvičit a připravovat se na obranu země, zvlášť v tomto čase," vysvětluje v době ruské války proti Ukrajině. V případě vyřazení ze zálohy hodlá využít všech opravných prostředků včetně podání k Ústavnímu soudu.
Cíl je deset tisíc záložáků
Podle posledních čísel, platí k loňskému 1. říjnu, je v Česku 4275 záložáků. Ministerstvo obrany v čele s Janou Černochovou (ODS) uvádí, že by do roku 2030 chtělo zvýšit jejich počet na deset tisíc. Záložáci slouží u 56 bojových útvarů, útvarů bojového zabezpečení, útvarů bojové podpory a vlastních jednotek u krajských vojenských velitelství.
Při vstupu do Aktivní zálohy musí člověk absolvovat šestitýdenní kurz základní přípravy ve Vojenské akademii Vyškov, každý další rok stráví záložák plněním úkolů dvanáct týdnů. Aktivní záloha v první řadě slouží k doplňování vojenských sil při válečném konfliktu, v době klidu její příslušníci pomáhají třeba při živelních pohromách.
Jak ale upozorňuje mluvčí obrany Cigánková, služba v záloze není podmínkou pro to, aby se člověk mohl zapojit do obrany státu. "Vedle možnosti účasti na dobrovolném vojenském cvičení byl zaveden institut dobrovolného předurčení pro doplňování ozbrojených sil," uvádí. Tímto institutem člověk deklaruje, že v případě nutnosti je připravený osvojit si základní vojenské dovednosti.
