Brno - Nejvyšší správní soud stanovil úřadům postup, jak mohou podle zákona postupovat, když chtějí zabránit akcím extrémistů.
Úřady v Česku nemohou zakázat shromáždění nebo pochod jen s odkazem na to, že akci pořádají extrémisté nebo pravicoví radikálové, uvedl soud ve výkladu rozsudku, jímž řešil sobotní pochod Mladých národních demorkatů Prahou.
Musí velmi důkladně zjistit další skutečnosti, které ohlašovanou akci provázejí. Pokud se tedy podle soudců k tomu, že shromáždění nebo pochod ohlásili extrémisté, přidají takové skutečnosti jako v pražském případě - že pochod se uskuteční v den výročí Křišťálové noci a místem konání má být židovská čtvrť, může to být důvod pro zákaz shromáždění.
"Takový závěr může být zdůrazněn i dalšími okolnostmi - například tím, že předpokládaný den shromáždění připadne na sobotu, která je z hlediska židovského náboženství svátkem a kdy se věřící shromažďují v synagogách," rozhodli soudci.
Verdikt padl i na základě průlomových rozsudků Evropského soudu pro lidská práva a verdiktů soudů v Německu nebo ve Spojených státech.
Zakazovat? Výjimečně
Shromažďovací zákon nicméně podle soudu slouží k ochraně k těch, kteří chtějí protestovat. Chrání menšiny a brání jejich vytěsnění z demokratické debaty.
Zakazovat shromáždění nebo pochody je proto možné jenom ve velmi výjimečných případech.
"I kdyby se jednalo o osoby přináležející k extremistickým skupinám, či projevující extremistické názory, nelze a priori vyloučit, že hodlají svého práva využít v zákonných mezích," uvedl senát Nejvyššího správního soudu pod vedením soudce Petra Příhody.
Úřady musí proto podle soudu velmi pečlivě vážit, zda rozhodnout o zákazu shromáždění.
Souvislosti ZDE: Na radikály si v Praze počká 1400 policistů
Rozpustit až na místě
V případech, kdy nemají jednoznačné důkazy o tom, že shromáždění nebo pochod bude sloužit k jinému účelu než bylo ohlášeno, jim podle soudu nezbude nic jiného než rozpustit akci až přímo na místě.
"Moderní demokracie představuje vládu většiny při respektování práv menšin a musí být připravena i ke konfrontaci s menšinovými názory, které jsou jí v daném okamžiku nepohodlné," uvedli soudci v rozhodnutí.
A jakékoliv omezení politických práv jako je právo shromažďovací by podle soudu mohlo vést až k vytěsnění nepohodlné menšiny z veřejné diskuse.
Nejvyšší správní soud rozhodl, že se pochod židovskou čtvrtí, jak byl původně úřadům oznámen, konat nemůže. Důvodem nebylo nic z toho, co soud vysvětloval o extrémistech a okolnostech jejich akce, ale fakt, že akce nebyla právoplatně ohlášena.
