Praha - "Všechnu tu arabskou sebranku postřílet v těch člunech, ostatní by si to ihned rozmysleli a vás, vy kreténi v médiích, taky." Typickým pisatelem podobných výlevů na českém internetu je podle nového průzkumu třiceti- až padesátiletý muž se středoškolským technickým vzděláním, který má na Facebooku průměrně 130 přátel.
Jak vypadá typický "hater" - tedy ten, kdo šíří nenávistné komentáře, veřejně vyhrožuje obyvatelům jiné rasy, etnika či náboženství - zjišťovala studie Člověka v tísni v období od června do září 2015. Analýza se zaměřila především na projevy na Facebooku a v diskusích na českých zpravodajských serverech.
Z údajů, které autoři studie vyčetli z profilů diskutujících lidí, vyšlo najevo, že na internetu častěji vyhrožují muži, a to ze šedesáti procent. Jasně u nich převažovalo středoškolské vzdělání s několika zástupci vysokoškoláků, většinou technického či ekonomického zaměření.
Metodika analýzy
Autoři analýzy použili speciální nástroj ke klíčování jednotlivých projevů. Ten ale nedokázal odhalit komentáře, v kterých chybělo označení, proti komu jsou namířené. Z výzkumu tak vypadly. V obsahové analýze autoři pracovali někde s menšími vzorky, protože ne u všech profilů bylo možné dohledat relevantní informace o věku či vzdělání osob.
"Výsledky této analýzy se velmi dobře potkávají s příklady z jiných zdrojů. Na konci srpna 2015 zveřejnil týdeník Respekt reportáž o muži, který na demonstraci proti migrantům přinesl makety šibenic pro ,vlastizrádce‘. Jeho demografický profil takřka přesně kopíruje výsledky naší analýzy - muž ve středním věku se středním technickým vzděláním, pravděpodobně příslušník nižší střední třídy," uvádějí autoři v analýze, kterou má Aktuálně.cz k dispozici.
Nenávist nešíří nezaměstnaní ani sociálně vyloučení
Autoři s největším počtem nenávistných komentářů měli průměrně 130 přátel na Facebooku. Nepotvrdilo se tedy, že by měli více přátel, než je obvyklé, a fungovali jako názoroví vůdci, ale ani to, že to jsou sociálně izolovaní jedinci. Analýza ukázala, že nenávist na sítích nešíří frustrovaná část společnosti, jako jsou nezaměstnaní či sociálně vyloučení, ale průměrně vzdělaná střední třída.
"Ti, kteří komentáře píší, jsou většinou chytřejší než jejich publikum. Vzdělaní být mohou, ale je možné, že nejsou ve své práci spokojení, to je také třeba brát v potaz," míní sociolog z výzkumné agentury Median Daniel Prokop.
Některé kampaně zaměřené na potírání nenávistných komentářů či odhalování takzvaných hoaxů (nepravdivých zpráv) jsou hodně zaměřené na mladé lidi, ti ale z analýzy nevyšli jako častí autoři výpadů vůči migrantům či islámu.
"Je to logické, mladší lidi na sociálních sítích politika nezajímá. Hnacím motorem nenávistných komentářů bývá strach. Je přirozené, že se více bojí lidé nad třicet let, kteří už většinou mají rodiny a děti a mají se o co bát," vysvětluje Josef Šlerka, vedoucí oboru Studia nových médií na Univerzitě Karlově.
Migranti jsou kriminálníci a ohrožují nás, objevovalo se nejčastěji
Od července do konce srpna loňského roku se nenávistné projevy na internetu nejčastěji týkaly migrantů (v 57 procentech případů) nebo islámu (ve 32 procentech případů).
Nejčastěji, v polovině případů, se objevoval motiv islám je ohrožení. Druhá nejčastější shoda panovala v tom, že uprchlíci jsou kriminálníci či teroristé, kteří pro nás představují nebezpečí. Třetí nejčastější formou výpovědi jsou takzvané hoaxy, sdílené protiislámské mýty. Nejvíce se sdílí ty týkající se žen.
"Mezi typická sdělení patří třeba domněnka, že všichni muslimové znásilňují ženy, a až přijdou sem k nám, tak budou znásilňovat naše ženy a dcery, dále je budou nutit se zahalovat," píší autoři. Za povšimnutí stojí i nenávistné výroky vůči politikům, Evropské unii či neziskovému sektoru.
Vysvětlovat musí osobnosti, ne humanitární organizace
Podle sociologa Prokopa je chyba, že české kampaně se omezují pouze na dvě skupiny; ty, kteří jsou striktně pro přijímání uprchlíků a hodně se v této oblasti angažují, takzvané vítače, a ty, kteří jsou striktně proti a veřejně se za své pravdy angažují, tedy radikální odmítače.
"Průzkumy však ukazují, že vítačů je zhruba 14 procent a odmítačů asi 25 procent. Mnohem silnější je skupina lidí, kteří nemají jasný názor, nejsou konzistentní. Právě na ně by se kampaně měly zaměřit, aby se lidé neposouvali do tábora radikálů," míní Prokop.
Je ale také důležité, aby kampaně vedl někdo, komu tito lidé věří. "Což nejsou lidé z humanitárních organizací," domnívá se Prokop. Spíše než kampaň ve stylu "pojďte k nám, jsme otevření", by podle něj zabíralo strukturování rizik, informování o věcech, které se podnikají pro jejich omezení, přiznání opodstatněnosti některých obav a informace o tom, jaká řešení se připravují.
Soudy neví, jak šiřitele nenávistných komentářů trestat
V České republice lze za extrémní a otevřené nenávistné projevy pisatele trestat. První zlom přišel, když bývalý poslanec Věcí veřejných Otto Chaloupka na Facebooku napsal, že "ještě pár takovýchto cikánských provokací a začne mazec", a dostal za to půlroční podmínku.
Znovu se otázka trestání či mazání nenávistných komentářů objevila loni v prosinci, když policie obvinila šéfa uskupení Islám v ČR nechceme Martina Konvičku za jeho nenávistné komentáře na Facebooku. V jednom z nich například vyhrožoval muslimům, že je "namele do masokostní moučky".
Kdy se už komentář na sociální síti mění v podněcování k nenávisti, je velmi těžké určit, což přiznal i nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. V Česku se nenávistné výroky stíhají a trestají jen minimálně. Z ostražitosti před svobodou projevu, kterou zaručuje Ústava ČR.
"Dostáváme se do situace, kdy si teprve teď vyjasňujeme, co je trestné, a co ne. A k tomu se nám budou muset vyjádřit soudy," řekl Pavel Zeman v rozhovoru pro HN.
