Začala zákulisní bitva o stíhačky. Američané sondují zájem Česka o nové stroje

Daniel Anýž Jan Gazdík Daniel Anýž, Jan Gazdík
17. 12. 2019 5:30
Nákup dvanácti vrtulníků, který ministr obrany Lubomír Metnar označil za významný milník v česko-amerických vztazích, nemusí zůstat posledním velkým vojenským kontraktem mezi USA a Českem. V budoucnu by ho mohlo zdaleka překonat dodání amerických stíhaček F-16 nebo F-35. Američané podle zjištění Aktuálně.cz už aktivně sondují, zda by Česko mělo o stíhačky zájem.
Který z nich bude chránit vzdušný prostor nad Českem? Americký stroj F-16, anebo - jako až dosud - ten švédský, JAS-39 Gripen (zleva)?
Který z nich bude chránit vzdušný prostor nad Českem? Americký stroj F-16, anebo - jako až dosud - ten švédský, JAS-39 Gripen (zleva)? | Foto: Shutterstock

Jakými nadzvukovými letouny budou Češi chránit v příštím půlstoletí svůj vzdušný prostor? Budou se dál spoléhat na pronajímané švédské stíhačky JAS-39 Gripen, nebo využijí nepokrytého zájmu USA dodat výkonnější stroje F-16 s mnohem větší bojovou hodnotou a perspektivně i F-35 JSF? Odpověď musí česká vláda najít už v nejbližší době. "Je už nejvyšší čas," říká jeden z vysokých manažerů českého vojenského letectva, jenž si vzhledem k politické citlivosti a obrannému významu tématu nepřeje být jmenován. A není zdaleka sám.

Stratégové poukazují na délku výroby stíhaček (zhruba tři roky), výcvik pilotů a pozemního personálu (jeden až dva roky) i komplikované akviziční řízení. "A jsme hned na sedmi letech. Což je doba, kdy končí pronájem švédských gripenů. A čím později s tím začneme, tím silnější bude vyjednávací pozice Švédů. Oni - a ne my - si pak budou diktovat podmínky prodloužení kontraktu. Čas hraje pro ně," říká zmíněný manažer.

A připomíná otálení s výběrem stíhaček z přelomu tisíciletí - po odstoupení a protestech USA, Belgie či Francie kvůli neprůhlednosti soutěže nezbylo Praze nic jiného než přistoupit na požadavky Švédů. "Tohle si moc dobře uvědomují oni, ale i Američané," dodává expert.

"Platíme za tento kontrakt (pronájem gripenů - pozn. red.) velmi draze a stíhačky přitom nejsou naše. Jejich nasazení limituje i smlouva se Švédy," konstatuje například bývalý náčelník Generálního štábu Jiří Šedivý.

Za českou stranu se k tomu politici a diplomaté zatím vyjadřují zdrženlivě a jen mimo záznam, ale jednu věc potvrzují - Američané velmi aktivně sondují, zda by Česko mělo o jejich stíhačky zájem.

"Výrobci nadzvukových letounů, americké nevyjímaje, pochopitelně situaci v Česku znají a s přibývajícím časem lze předpokládat jejich rostoucí aktivitu," řekl Aktuálně.cz ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) po pátečním příletu z USA.

Oficiálně během jednání s americkým ministrem obrany Markem Esperem podle Metnara otázku "nadzvukového letectva" neřešili. V rámci svého programu ve Washingtonu se ovšem český ministr setkal s představiteli organizace ACEBA (American-Central European Business Association), která sdružuje velké americké firmy a investory se zaměřením na střední a východní Evropu.

"A zástupci některých firem se o toto téma (nahrazení pronajímaných švédských stíhaček Gripen americkými stroji - pozn. red.) zajímali," potvrdil ministr Metnar o schůzce, na které byli kromě jiných přítomni i zástupci americké zbrojařské firmy Lockheed Martin, tedy výrobce stíhaček F-16 a F-35.

Nabídky jsme připraveni položit na stůl, tvrdí USA

Metnar přitom nebyl ani zdaleka prvním vysokým českým politikem, který se v rámci jednání se sdružením ACEBA s firmou Lockheed Martin setkal. Už nejméně třikrát s americkými zbrojaři jednal i premiér Andrej Babiš.

Schůzky se uskutečnily loni a letos v květnu, kdy zástupci amerických zbrojařských firem navštívili Prahu. Letos v září pak proběhla v New Yorku třetí schůzka v rámci Babišova programu při Valném shromáždění OSN. Na tomto setkání měl podle českých diplomatů sám Babiš zmínit teoretickou možnost budoucího nákupu letounu F-35. Právě tento stroj se podle leteckých expertů stane v následujících desetiletích zcela dominantní stíhačkou evropských armád NATO.

Se zástupci zbrojařských firem, včetně společnosti Lockheed Martin, se pak ve Washingtonu na konci října setkal i předseda českého Senátu Jaroslav Kubera (ODS). Eric Stewart, zakladatel a prezident sdružení ACEBA, při té příležitosti v rozhovoru pro Aktuálně.cz potvrdil, že americká strana je připravena položit nabídky na stůl.

"Vede se o tom velmi živá konverzace. My jsme optimisté - doufáme, že to budou americké stroje," uvedl Eric Stewart na adresu výběru Česka mezi dosavadními pronajatými švédskými stíhačkami Gripen a některým z amerických strojů.

Na budoucí zajištění ochrany vzdušného prostoru se náčelníka Generálního štábu Aleše Opaty nedávno zeptala i šéfka sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová (ODS). A dozvěděla se, že je nejvyšší čas se tématu věnovat. Respektive že je třeba zodpovědět otázku, zda Česko prodlouží po roce 2027 kontrakt na pronájem gripenů, nebo začne jednat s USA.

"Bylo mi řečeno, že se pracuje na analýzách, které počítají i s jinými stroji, než máme doposud," svěřila se Černochová. Poslankyně je zastánkyní koupě a nikoliv pronájmu stíhaček - jak říká, "poněkud problematického". Například Slovensko si přibližně za stejnou cenu 40 miliard (tu Česko zaplatí za gripeny pro období let 2005-2027) hodlá koupit 14 nových stíhaček F-16.

Gripeny jsou podle generála Šedivého kromě toho jen obtížně použitelné ve spojeneckých operacích, jakkoliv v době míru plně dostačují k ochraně českého vzdušného prostoru.

Nákup stíhaček jako signál o směřování země

Prezident Donald Trump po svém nástupu do Bílého domu nesmírně zesílil tlak na evropské spojence v NATO, aby plnili svůj spojenecký závazek, že budou vydávat na obranu nejméně dvě procenta svého HDP. Někteří alianční spojenci tak propojili navyšování svých rozpočtů s nákupem americké vojenské techniky a konkrétně právě nadzvukových letounů. Rumunsko a Slovensko se v roce 2017, respektive loni rozhodly pro stíhačky F-16.

Polsko letos na jaře oznámilo, že flotilu stíhaček F-16 posílí 32 nejmodernějšími stroji páté generace F-35 JSF. Tyto stíhačky už jsou v Evropě mimo jiné ve výbavě britského, norského, nizozemského a italského letectva, kupují je také Belgie a Dánsko.

Na prosincovém summitu NATO v Londýně měl kromě toho prezident Trump separátní oběd se zástupci sedmi zemí (Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko, Bulharsko a Řecko), které kromě USA vydávají nejméně dvě procenta HDP na svou obranu. Bulharsko se mezi tyto země dostalo i díky tomu, že letos v létě potvrdilo, včetně zaplacené zálohy, nákup osmi stíhaček F-16 za 1,67 miliardy dolarů.

Nákup tak vyspělé a z vojenského hlediska zásadně důležité techniky, jako jsou nadzvukové stíhačky, se pak promítá i do posílení diplomatických vztahů USA se spojenci. Výběr stíhaček určuje i podle jednoho z nejvlivnějších manažerů českého leteckého průmyslu politickou orientaci země na mnoho let dopředu. "Ano, i tohle je ve hře," souhlasí Černochová. Ona sama se chce soustředit na to, aby Česko splnilo svůj alianční slib z Londýna - tedy aby v roce 2024 dávalo na obranu alespoň 1,4 procenta HDP.

Vliv slibů o výši obranných výdajů na spojenecké vztahy v NATO je dobře vidět na příkladu Rumunska, jehož prezident Klaus Iohannis byl na jaře 2017 prvním státníkem ze střední a východní Evropy, který navštívil Donalda Trumpa v Bílém domě.

Ještě výraznější je to u Polska. Když byl jeho prezident Andrzej Duda letos v červnu ve Washingtonu, přelétla před jeho tiskovou konferencí s Donaldem Trumpem nad Bílým domem stíhačka F-35. Na znamení toho, jak si i americká strana polského rozhodnutí pořídit si tato letadla cení.

Nejen vojenský, ale právě i diplomatický význam nákupu špičkové letecké techniky potvrzuje i český velvyslanec při NATO Jakub Landovský (ČSSD). O tom politickém už ani nemluvě. "Nákupem stíhaček, jako například v případě Slovenska, velmi rychle dosáhnete dvou procent HDP. Politické rozhodnutí se zde navíc silně promítá do vašich skutečných vojenských schopností a tomu Spojené státy velmi dobře rozumějí," říká Landovský.

A připomíná další fakt: "Stíhací letectvo je jeden z nejsilnějších odstrašujících prvků, které můžete mít. Když Polsko kupuje nejmodernější stíhačky F-35, tak tím jasně říká, že si do svého vzdušného prostoru nenechá zasahovat. Je to jasný signál zodpovědné země," dodává Jakub Landovský.

Podle českých diplomatů americká strana v neformálních rozhovorech preferuje právě stroje F-35, neboť předpokládá, že půjde o budoucí převládající leteckou platformu v rámci celého NATO. Američané argumentují i tím, že v poměru "výkonu a ceny" jsou stroje F-35 dlouhodobě lepší investicí, než přece jen generačně starší stíhačky F-16.

Tuto logiku nepřímo potvrzuje i šéf organizace ACEBA. "Jestli by to měly být letadla F-16, nebo F-35? Podívejte se na Poláky, ti se rozhodli posadit své piloty do těch nejlepších možných stíhaček na světě. A do budoucna jim to zaručuje interoperabilitu s letectvem USA i v rámci NATO," uvedl Eric Stewart pro Aktuálně.cz.

Ovšem pořízení strojů F-16 natož nejmodernějších supersoniků F-35 JSF nemá například podle generála Šedivého smysl, pokud by měly být - tak jako gripeny - jen k obraně vzdušného prostoru Česka. "Úzké a časté zapojení do spojeneckých leteckých operací je podmínkou pořízení podobných výkonných strojů. Jinak v tom nevidím smysl," soudí generál. 

Letos na konci října Pentagon uzavřel s firmou Lockheed Martin kontrakt na nákup 478 stíhaček F-35 za celkem 34 miliard dolarů. Cena jednoho stroje, které jsou vedle amerických vojenských sil podle Pentagonu určeny také "pro partnerské země a země, které si je pořídily prostřednictvím zahraničních vojenských prodejů", se dostala těsně pod 80 milionů dolarů.

Současní piloti jsou už roky přetížení

České stíhací letectvo trápí nicméně v tuto chvíli poněkud jiný problém - extrémní přetížení stíhacích pilotů. Manažeři českého letectva hovoří dokonce o více než svízelných personálních poměrech. Se 14 stíhačkami Gripen létá 21 pilotů, kteří plní úkoly vzdušné ochrany země, čtyřiadvacetihodinových pohotovostí, výcviku, ale i zahraničních misí jen za cenu značných přesčasů a mimořádného vypětí.

"Pár let to tak lze dělat. Avšak my žijeme v tomto provizoriu, jakési dočasnosti, už od roku 2005," popisuje poměry, o nichž se na veřejnosti příliš nemluví, vlivný důstojník ze štábu českého letectva. Jakkoliv jsou tedy z jeho hlediska začínající jednání o pořízení amerických stíhaček či ponechání si těch švédských pro obranu země důležitá, nemenší váhu má diskuse o konečném počtu těchto letounů.

"Koncem provizoria jsou dvě letky stíhaček - tedy 24 strojů. Ať již těch švédských, nebo amerických. Jen to je cesta ze svízelné personální situace, přetěžování pilotů i pozemního personálu. Je to i cesta k aktivnímu členství v NATO a zapojení se do společných operací. Vystoupení z tohoto provizoria je pro nás důležitější než to, k jakým stíhačkám se nakonec vláda přikloní," apeluje na politiky člen štábu českého letectva.

VIDEO: Stíhačku F-35 jsme vylepšili a zbavili technických potíží, tvrdí americké letectvo

Americké letectvo zveřejnilo záznam testování stíhačky F-35, jejíž vývoj patří se svými téměř 400 miliardami dolar k nejdražším projektům armády. | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 2 hodinami

Tisícovky lidí v Drážďanech demonstrovaly proti Pegidě

Tisícovky lidí večer v Drážďanech demonstrovaly proti radikálnímu hnutí proti islamizaci Pegida a proti předsedovi durynské organizace protiimigrační strany Alternativa pro Německo (AfD) Björnu Höckemu. Do ulic saské metropole vyšly také tisíce stoupenců Pegidy.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Tunisko nejspíš čekají předčasné volby, potvrdil tamní prezident

Tuniský prezident Kaís Saíd potvrdil záměr vypsat předčasné volby v případě, že nová vláda nezíská důvěru. Sestavením kabinetu je momentálně pověřený někdejší ministr financí Iljás Fachfách, kterého Saíd navrhl v lednu poté, co jeho předchozího kandidáta parlament neschválil. Informovala o tom agentura Reuters.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Nejlepšími sportovci roku jsou Messi, Hamilton a Bilesová

Držiteli trofeje Laureus pro nejlepší sportovce minulého roku jsou argentinský fotbalista Lionel Messi, britský pilot formule 1 Lewis Hamilton a americká sportovní gymnastka Simone Bilesová. Ta obhájila loňské prvenství, ocenění označované za sportovního Oscara poprvé získala už v roce 2016. Messi s Hamiltonem, kteří v mužské části ankety dostali stejný počet hlasů, zvítězili poprvé.

Hamilton, jenž se loni pošesté stal mistrem světa F1, převzal trofej od bývalého francouzského fotbalového trenéra Arsénea Wengera. Messi, který je v dvacetileté historii ankety prvním vítězným zástupcem kolektivního sportu, ani Bilesová se dnešního vyhlášení v Berlíně nezúčastnili.

Bilesová na loňském světovém šampionátu rozšířila sbírku zlatých medailí o dalších pět, v 22 letech už má na kontě rekordních 19 titulů. V anketě dostala přednost před americkou lyžařkou Mikaelou Shiffrinovou, jamajskou sprinterkou Shelly-Ann Fraserovou-Pryceovou, japonskou tenistkou Naomi Ósakaovou, americkou fotbalistkou Megan Rapinoeovou a americkou běžkyní Allyson Felixovou.

Mezi muži se do finálové nominace dostali kromě Messiho s Hamiltonem i keňský maratonec Eliud Kipchoge, španělský tenista Rafael Nadal, španělský motocyklový jezdec Marc Márquez a americký golfista Tiger Woods.

V kategorii Návrat roku zvítězila německá pilotka formule 3 Sophia Flörschová, která se po těžkém zranění páteře dokázala vrátit k závodění. Za průlom roku byl oceněn kolumbijský cyklista Egan Bernal, vítěz Tour de France. Týmem roku jsou jihoafričtí ragbyoví mistři světa, nejlepší v akčních sportech je americká snowboardistka Kim Chloeová.

Zdroj: ČTK
Další zprávy