Když v úterý 14. ledna předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS) obědval s prezidentem Milošem Zemanem a předsedou sněmovny Radkem Vondráčkem (ANO) telecí medailonky, nejednalo se jen o zdvořilostní návštěvu.
Kubera si dle pátrání Aktuálně.cz vystavěném na několika zdrojích odnesl z Hradu i otevřenou výhrůžku čínské ambasády. S přípisem šéfa zahraničního odboru prezidentské kanceláře Rudolfa Jindráka. Dokument má deník Aktuálně.cz k dispozici.
"Cesta předsedy Senátu J. Kubery je v současné době krajně nevhodná. Lze předpokládat, že v důsledku cesty dojde ke zmražení česko-čínské relace na dlouhou dobu, a to jak na úrovni politické, tak na úrovni ekonomické, jak tomu bylo v roce 2009," píše ve svém stanovisku, které nese datum 13. ledna, Jindrák. Narážel tím na přijetí tibetského duchovního vůdce dalajlamy tehdejším úřednickým premiérem Janem Fischerem v Praze.
Kubera se na Tchaj-wan chystal na konci letošního února, doprovázet ho podle jeho slov měla podnikatelská mise.
Slova o zmražení česko-čínské relace stojí v samém závěru několika listů, které jsou připojeny ke kopii jednostránkového diplomatického dokumentu vytvořeného čínskou ambasádou v Praze. Logo ambasády stojí v hlavičce dopisu, z údaje na spodním okraji listu vyplývá, komu byl dopis adresován - Kanceláři prezidenta České republiky.
Razítko z podatelny Hradu je zároveň důkazem, že do sídla prezidenta papír dorazil. Není známo, že by se Hrad proti obsaženým výhrůžkám oficiálně ohradil, podle informací Aktuálně.cz je však předal Kuberovi.
Výhrůžky Škodě i Home Creditu
Na to, že se jedná o diplomatickou komunikaci určenou reprezentantovi suverénního státu, je dopis nezvykle explicitní a chybí mu jakékoliv zdvořilostní formality. Číňané Hrad od první věty varují před důsledky případné Kuberovy cesty na Tchaj-wan. Podle nich to "silně ublíží cítění čínských lidí, uškodí přátelské atmosféře spolupráce mezi Čínou a Českou republikou, reputaci České republiky u čínské veřejnosti a zájmům České republiky", stojí doslovně v dopise.
Ke Kuberově cestě už nedošlo, předseda Senátu zemřel několik dní poté, co se k němu dokument dostal. Na ostrov ale může vyrazit jeho nástupce.
Číňané v dopise dávají najevo, že případné návštěvě druhého nejvyššího českého ústavního činitele Tchaj-wanu přikládají velkou váhu.
"České podniky, které mají ekonomické zájmy v Číně, budou muset za návštěvu Tchaj-wanu předsedou Kuberou platit. Návštěva Tchaj-wanu předsedou Kuberou nikomu nepřispěje. Doufáme, že česká strana dodrží politiku jedné Číny a zruší tuto návštěvu a tím zabrání porušování čínsko-českých vztahů," praví listina.
Tchaj-wan funguje od roku 1949 fakticky nezávisle na zbytku asijské velmoci. Vláda v Pekingu ho ale považuje za jednu ze svých provincií a brání jeho větší nezávislosti.
"V posledních letech se česko-čínské partnerství nepřetržitě rozvíjí, což přináší českým podnikům hmatatelné výhody. Čína se již stala největším zahraničním trhem pro mnohé české společnosti, jako jsou Škoda Auto, Home Credit Group, Klavíry Petrof a další," zmiňuje dopis některé soukromé české firmy.
Home Credit, tedy úvěrová firma nejbohatšího Čecha Petra Kellnera, má v Číně na spotřebitelských úvěrech rozpůjčováno asi 300 miliard korun. Pro automobilku Škoda je pak Čína největším odbytištěm, loni tam prodala zhruba každé čtvrté vyrobené auto, celkem 282 tisíc vozů.
Aktuálně.cz již v prosinci informovalo, že Kellnerův Home Credit si v Česku tajně platil kampaň s cílem zlepšit obraz komunistické Číny a pokoušel se zasahovat i do politiky. Součástí služeb bylo například brífování opozice na pražském magistrátu, která pak kritizovala zrušení partnerské smlouvy s Pekingem. Právě kvůli tomu, že obsahovala pasáž o jedné Číně.
O ohrožení čínských investic Home Creditu nebo Škody v Číně mluvil také prezident Zeman. Uškodit by jim podle něj mohlo varování českých bezpečnostních úřadů před softwarem i hardwarem čínských firem Huawei a ZTE.
Pojedete na Tchaj-wan? Do Číny se už nikdy nepodíváte
Výhružný dopis Číňanů zaslaný na Hrad jde ale ještě dále. Varuje, že Kubera i všichni členové jeho tchajwanské delegace mohou zapomenout na to, že se po případné návštěvě ještě někdy podívají do pevninské Číny. "Předseda belgického senátu Jacques Brotchi, který Tchaj-wan navštívil v květnu 2019, již odstoupil z funkce a byl mu udělen celoživotní zákaz vstupu do Číny," říká text. Brotchimu přitom loni v květnu jen po volbách skončil mandát.
"České podniky, jejichž představitelé navštíví Tchaj-wan s předsedou Kuberou, nebudou uvítány v Číně ani čínskými lidmi," dodává materiál. Cestu označuje za porušení prohlášení o navázání strategického partnerství, které Zeman podepsal při návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Praze v roce 2016. Čínské velvyslanectví na dotazy Aktuálně.cz, jak přesně by odveta za Kuberovu cestu vypadala, neodpovědělo.
Sám Kubera už loni, když se o jeho cestě začalo poprvé mluvit, nátlak z Hradu zmiňoval, na chystané cestě ale trval. Zdůrazňoval, že jeho návštěva nemá být "protičínskou", a odmítal, že by mohla mít negativní důsledky pro vztahy obou zemí. Prezident Zeman za to Kuberu veřejně zkritizoval v televizi Barrandov, do níž Číňané dříve investovali. "Pokud tam pojede, tak v tomto smyslu to přátelství opravdu končí," řekl Zeman. Kubera dal podle Zemana plánovanou cestou přednost zájmům své politické strany před těmi národními. "Je to jednání proti národním, v daném případě ekonomickým zájmům České republiky," prohlásil tehdy prezident.
Šéf zahraničního odboru Hradu: S Kuberou jsem o tom mluvil
Aktuálně.cz se šéfa zahraničního odboru prezidentské kanceláře Rudolfa Jindráka, který je pod doplňkovými dokumenty podepsaný, ptalo, proč jeho stanovisko společně s výhružným dopisem čínské ambasády skončilo u druhého nejvyššího ústavního činitele.
"O tom nevím, jsem překvapen, že tu zprávu máte, protože to je interní komunikace a určitě ji nepředával nikdo z mých podřízených, ani já jsem to nebyl, nedal jsem ji nikomu mimo úřad," reagoval na dotaz Jindrák.
Připouští ale, že věc s Kuberou probíral. "My jsme se snažili od začátku panu Kuberovi vysvětlovat všechny náležitosti a rizika té jeho cesty. Já jsem dokonce i osobně s ním o tom několikrát mluvil, naposledy dva dny před jeho smrtí na čínské recepci k novému roku. Protože jsem ho znal léta letoucí, snažil jsem se mu nějaké věci vysvětlovat. Jestli to dělal ještě někdo jiný, o tom opravdu nevím," řekl Aktuálně.cz Jindrák.
Stejné argumenty, které Jindrák použil v přípisu, přitom už před Vánoci opakoval například v rozhovoru pro Radiožurnál. "Já nejsem politik, ale nemyslím si, že naše politická reprezentace je v pozici na to se vyjadřovat k čínské vnitrostátní situaci. Je to problém," řekl Aktuálně.cz.
Lidové noviny minulý týden informovaly, že se Jindrák kromě angažmá na Pražském hradě nově stal i poradcem premiéra Andreje Babiše (ANO). Jindrák je podle předsedy vlády nezávislým expertem na zahraniční politiku, výrazně posílí poradní tým a napomůže lepší koordinaci zahraničněpolitické agendy.
Ohradil se proti výhrůžkám Hrad? Neřekneme
Předseda senátního zahraničního výboru Pavel Fischer, který je k Číně dlouhodobě kritický, považuje dopis z ambasády za nehorázný. Hrad by se proti němu měl podle něj ohradit. "Očekávám, že na podobný text musela být z české strany odpovídající reakce. Rázně odmítající diplomatická odpověď. Písemnou nótou nebo ústně," je přesvědčený Fischer. V sázce je podle něj suverenita rozhodování nejvyšších instituci naší země.
Sám šéf zahraničního odboru Hradu tvrdí, že o dopise z čínské ambasády neví. "Já nevím, o jakém dopise mluvíte, já jsem ho asi vůbec neviděl. Není mi známý, nevím o něm," uvedl Jindrák.
Zda se prezident Zeman proti výhrůžkám Číňanů ohradil, se Aktuálně.cz pokoušelo zjistit i u mluvčího prezidenta Jiřího Ovčáčka. Ten ale záležitost odmítl komentovat. "Žádné sdělení k věci nemám a nebudu mít," sdělil pouze.
Pojede na Tchaj-wan Kuberův nástupce?
Senát ve středu v tajné volbě vybírá Kuberova nástupce. Adepty jsou předseda senátorů ODS Miloš Vystrčil a nynější první místopředseda horní komory Jiří Růžička (za TOP 09 a STAN), za favorita je pokládán Vystrčil, kterému podporu vyjádřili zástupci KDU-ČSL a ANO. V nedávném rozhovoru pro Aktuálně.cz se však Vystrčil vyjádřil k cestě na Tchaj-wan neurčitě. "Teď neřeknu, jestli pojedu. Poradil bych se a zvážil to," avizoval.
V nedávno zveřejněném průzkumu agentury Median pro Český rozhlas se 67 procent respondentů vyslovilo pro rozvoj vztahů s Tchaj-wanem, a to navzdory kritice ze strany Číny. Podle 55 procent dotázaných by Česko mělo dále rozvíjet ekonomické vztahy s Čínou, ale jen když nebudou politicky podmiňované.
Krom cesty šéfa Senátu na Tchaj-wan může česko-čínské vztahy ovlivnit i to, zda se uskuteční další diplomatická návštěva. Dubnový summit projektu 17+1, který se bude konat v Pekingu, je pro čínské komunisty zásadní událostí. Prezident Si Ťin-pching chce k jednacímu stolu přivést prezidenty zemí střední a východní Evropy a znovu je přesvědčovat o výhodách spolupráce s Čínou.
Prezident Zeman ale oznámil, že na summit nepojede, protože Číňané nenaplnili sliby o horentních investicích v Česku. Minulý týden ale Hrad připustil, že by se Zeman mohl ještě rozmyslet, pokud nějaké investice Číňané ještě slíbí.
V Česku se Číně pozice za poslední rok řádně zkomplikovala. Například Aktuálně.cz v minulých měsících rozkrylo, že čínská ambasáda tajně financovala konference Česko-čínského centra Karlovy univerzity, které pak rektor zavřel.
Rozhovor s expertem o politických vztazích s Tchaj-wanem a postoji Číny najdete již brzy na Aktuálně.cz.
