


Celodenní lyžovačka na domácích sjezdovkách vyjde čtyřčlennou rodinu v průměru na 2900 korun. Třetina skiareálů ponechala v platnosti loňský ceník, některé však zdražily i o více než 20 procent. To jsou hlavní zjištění vyplývající z velké cenové mapy dvou set lyžařských středisek v Česku i blízkém zahraničí, které připravila datová redakce Aktuálně.cz.

Požadovat za jednodenní skipas pro dospělého čtyřcifernou částku už není ani na tuzemských sjezdovkách žádné tabu. Nad tisíc korun za den si účtují známá krkonošská střediska, jako je Špindlerův Mlýn nebo Pec pod Sněžkou, ale i Tanvaldský Špičák v Jizerských horách, Klínovec a Plešivec v Krušných horách nebo Dolní Morava, které leží v masivu Králického Sněžníku.
Většina provozovatelů ovšem nadále drží cenu jednodenního skipasu i v hlavní sezoně mezi svátky pod touto hranicí. Průměr se letos pohybuje kolem 850 korun za dospělého a 600 korun za dítě. To je o pět procent více než vloni, pro čtyřčlennou rodinu to znamená zhruba o dvě stovky více než v minulé sezóně.
„Ceny skipasů zůstávají velmi podobné loňským nebo se zvyšují jen nepatrně. Za celodenní skipas lyžař zaplatí v průměru 750 až 1000 korun,“ uvedla při zahájení zimní sezony Asociace horských středisek ČR. Cenová mapa Aktuálně.cz jí dává za pravdu.
Několik středisek nicméně do ceníku sáhlo razantněji. V Mladých Bukách v podhůří Krkonoš chtějí namísto loňských 710 korun rovných 900 korun, zmíněný Tanvaldský Špičák zvedl cenu celodenního skipasu z 990 na 1200 korun, o více než desetinu šly ceny nahoru také v beskydských střediscích Severka a Karolinka, v krušnohorské Zadní Telnici, na lanovce Paprsek v Rychlebských horách nebo na šumavském Špičáku.
Na druhou stranu v desítkách středisek se lyžuje za loňské ceny. Patří mezi ně ta nejdražší, jako je Špindlerův Mlýn, Lysá Hora – Horní Domky, Klínovec nebo Dolní Morava, tak malé rodinné areály, jako je Kubova Huť, Mariánky, Strážný, Kašperské Hory nebo Razula. V Kohútce dokonce zlevnili skipasy pro dospělé, v Černém dole dětské jízdenky a v Hodoníně na Českomoravské vrchovině obojí.
Aby bylo srovnání férové i vůči skiareálům, kde se lyžuje celou sezonu za jednotné ceny, počítá s cenami v top sezoně (typicky mezi svátky) hrazenými v hotovosti na pokladně. Jinými slovy to jsou ceny nejvyšší, které zaplatí návštěvníci, kteří se pro lyžovačku rozhodnou na poslední chvíli v nejvíce exponované dny a nemají žádné speciální nároky na slevu.
V praxi se dá kromě lyžování během vedlejší sezony ušetřit především nákupem skipasu v předstihu online. Prodej přes e-shop je čím dál rozšířenější, letos jej spustilo například středisko Paprsek v Rychlebských horách. Elektronický lístek zde uspoří čekání ve frontě na pokladnu a navíc je o desetinu levnější. Nákup online tak v tomto případě téměř vynuluje meziroční zdražení.
Větší střediska navíc mají v e-shopu dynamické ceny, s nimiž lze uspořit ještě výrazněji. Například celodenní skipas na pondělí 12. ledna zde v době psaní tohoto článku stál 1020 korun namísto 1690 korun při platbě na pokladně střediska. To je rozdíl bezmála 40 procent. Na Ještědu lze včasným nákupem ušetřit ještě více, například skipas na 20. ledna se nyní v e-shopu prodává za 380 namísto 990 korun. Poplatek za případné včasné storno činí v obou případech 30 korun.
Pouze k jednocifernému průměrnému zdražení oproti minulé sezoně došlo i v okolních státech. Platí tedy to co vloni, tedy že domácí lyžování je stále o něco levnější než to za hranicemi. Rozdíl však není velký. Například na saské straně Krušných hor se lyžuje za podobné ceny jako na české straně. V polských a slovenských skiareálech jsou skipasy oproti tuzemsku dražší v průměru jen o desetinu.
Citelnější příplatek čeká zájemce o lyžování v Alpách, průměrná částka za jednodenní lístek pro dospělého se v rakouských střediscích zařazených do cenové mapy blíží 1400 korunám. Zato však návštěvníkům nabízejí často až vyšší desítky kilometrů upravených sjezdovek s menší závislostí na rozmarech počasí.
Rodiny s malými lyžaři pak u našich německy mluvících sousedů ocení výraznější slevy pro děti. Standardem bývá 50 procent, zatímco v Česku je to méně než 30 procent, na Slovensku a v Polsku dokonce jen 20 procent.



Nikola Bartůšek opustila frakci Patriotů pro Evropu (PfE), nově bude působit jako nezařazená europoslankyně. Ve frakci zasedala spolu s europoslanci ANO a dalším zástupcem hnutí Přísaha Antonínem Staňkem. Na úvod pondělní plenární schůze Evropského parlamentu ve Štrasburku to oznámila jeho předsedkyně Roberta Metsolaová, potvrdila to také Bartůšek.



Společnost Mammoth, která provozovala zkrachovalý e-shop Mamut, podle vyjádření svého vlastníka Plus4U nevěděla o dodávkách tisíců kusů elektroniky Apple, které měly obchodem projít a za které dodavatelé nedostali zaplaceno.



Déle než týden se ve veřejném prostoru spekulovalo o nominaci miliardáře a sponzora Motoristů Richarda Chlada na post ministra životního prostředí poté, co Petr Pavel odmítl jmenovat šéfem resortu Filipa Turka kvůli jeho minulosti. Strana nominaci svého zákulisního hráče zprvu přímo nevyloučila, nakonec však nad celou šarádou mávla rukou.



Tenistky Linda Nosková, Kateřina Siniaková a Tereza Valentová postoupily na turnaji elitní kategorie WTA 1000 v Dauhá hladce do druhého kola. Devátá nasazená Nosková porazila Mayu Jointovou z Austrálie za 65 minut 6:4, 6:0. Siniaková přehrála turnajovou jedenáctku Claru Tausonovou z Dánska 6:4, 6:1. Valentová navázala na úspěšnou kvalifikaci a zdolala Filipínku Alexandru Ealaovou 7:6, 6:1.



Podle agentury Interfax se ruská tajná služba FSB domnívá, že na pokusu o zabití zástupce šéfa ruské vojenské rozvědky GRU Vladimira Alexejeva se podílelo Polsko.