Praha - Sotva na veřejnost prosákly první výsledky nemocničních auditů nebo zpráva o tom, že si kontroloři posvítí na státní IT zakázky, propíchal mu někdo pneumatiky a za stěrače zasunul kondolenci.
Vrchní auditor Babišova ministerstva financí Lukáš Wagenknecht, který prověrky zadává, však neměl podobné potíže poprvé. V minulosti už se ho například někdo pokusil vytlačit z dálnice. "Pořád se ještě více podobáme východní než západní Evropě," říká nyní Wagenknecht v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Výsledky nemocničních auditů, které si objednal Brusel, odhalují: cena čtvrtiny přístrojů, které české špitály nakoupily, je přemrštěná, někdy až o padesát procent. Česko proto bude muset část dotací vracet - konkrétně to bude pět procent z více než tří miliard, které nyní čekají na proplacení a které Brusel do skončení auditu zablokoval. O částce, která nyní vychází až na 160 milionů korun, se ale ještě bude jednat.
Peníze ale nebudou muset na svých kontech hledat nemocnice. O vrácení dotací se postará vedení resortu. Právě ministerstvo zdravotnictví totiž podle auditorů selhalo při nastavování pravidel i při kontrole. Pokyny nemocnicím, za jaké ceny a co nakupovat, zaslalo ještě za bývalého ministra zdravotnictví Tomáše Julínka a jeho náměstka Marka Šnajdra (oba z ODS).
Ministerstvu financí ale trvalo měsíce, než výsledky auditu zveřejnilo - původně se hovořilo o některém z říjnových termínů, pak prosincovém, nakonec se lidé o předražení dozvěděli v lednu. Mezitím úřad všechny informace v médiích - byť se nakonec ukázaly správné - vytrvale dementoval.
Například Aktuálně.cz už na podzim přineslo zprávu, že stamiliony za pochybení nebudou muset platit jednotlivé nemocnice, ale že o ně kvůli systémové chybě ministerstva zdravotnictví přijde státní rozpočet. Wagenknecht však ujišťuje, že jeho úřad neoddaloval zveřejnění výsledků auditu z politických důvodů.
Aktuálně.cz: Mohl byste shrnout konečné výsledky auditu? Co jste zjistili?
Lukáš Wagenknecht: Během auditu jsme zkontrolovali dvacet projektů v šestnácti nemocnicích. Celkem šlo o dvě stě přístrojů. Kontroly zjistily předražení u padesáti přístrojů, tedy jedné čtvrtiny z kontrolovaného vzorku.
Jak velké bylo to předražení?
V některých případech až padesátiprocentní.
Ve kterých případech to bylo? Které nemocnice nakupovaly draze?
Například Fakultní nemocnice Motol, Fakultní nemocnice Ostrava a Krajská nemocnice v Liberci, kde se celkové předražení za projekt, nikoliv za jednotlivý přístroj, pohybovalo v rozsahu dvacet až třicet procent.
Už v minulosti jste naznačil, že největší problém se nenašel v nemocnicích, ale na ministerstvu zdravotnictví, které selhalo při nastavování pravidel i při kontrole. Co si pod tím máme představit? Kdo konkrétně nastavoval pravidla a jak?
Náš audit zjistil, že ministerstvo zdravotnictví nastavilo takový systém, který předražené nákupy dovolil. Nakupovalo se za maximální možné ceny. Zjednodušeně: ministerstvo mohlo a mělo nastavit úplně jiné parametry. Kdyby to udělalo a řeklo, že mají nemocnice přístroje koupit za půlku, tak by to ty nemocnice za půlku skutečně nakoupily, protože nic víc by jim nikdo neproplatil. Konkrétní viníky teď musí odhalit policie nebo OLAF (Evropský úřad pro boj proti podvodům - pozn. red.).
Za maximální možné ceny se nakupovalo po celou dobu?
Ne, dělo se to jen do začátku roku 2011. Pak se situace zlepšila.
Říkáte, že vinu konkrétních lidí by měla zkoumat policie, nikoliv auditoři. Podávali jste tedy trestní oznámení?
Nepodávali, ale sama policie si ve čtyřech případech náš audit vyžádala.
Žádné porušení zákona, na které byste museli upozornit jako auditoři policii, jste tedy nezaznamenali?
Audit není policejní vyšetřování. Pokud neodhalíte prokazatelný podvod, standardně se trestní oznámení nepodává.
Co teď bude následovat? Může se auditní zpráva ještě změnit?
Ne. Audit je dokončený, vypořádaný a 5. ledna odeslaný do Evropské komise. Ta má nyní třicet dnů na to, aby se k výsledkům vyjádřila. Buď bude spokojená a potvrdí ho, nebo ho odmítne.
Původně ale byly výsledky horší. A to o dost. Podle zprávy, která unikla na veřejnost na podzim, měla například královéhradecká fakultní nemocnice vracet až 55 milionů. Teď je to jenom kolem deseti. Jak je to možné?
Je potřeba si uvědomit, že se jednalo pouze o návrhy zpráv, u kterých je zcela normální, že se mění. Dokud není proces uzavřen, nejsou prošetřeny všechny skutečnosti. A to se stalo i v tomto případě. Auditované subjekty dodaly nové informace, které jsme vyhodnotili a v některých případech akceptovali. Především jsme ale jako hlavní příčinu předražení identifikovali špatně nastavený systém na ministerstvu zdravotnictví. Nemocnice se řídily tím, co jim ministerstvo zdravotnictví dovolilo.
O kolik se tímto způsobem snížilo celkové předražení? Jakou sumu obsahovala původní zpráva a jaké předražení jste konstatovali nyní?
Samotné předražení se nesnížilo, zůstalo přes 120 milionů korun.
Původně se také předpokládalo, že se závěrečná zpráva zveřejní ještě před volbami. Proč to nakonec trvalo až do ledna?
Těch skutečností, které jsme museli ověřit, bylo opravdu obrovské množství. Audit byl procesně složitý. Ověřovali jsme průběh veřejných zakázek za více než 1,2 miliardy. Zabýval se tím celý tým auditorů ministerstva financí, včetně expertů na zdravotnictví. Výstup taky musela schválit Evropská komise, která to chtěla mít celé pod dohledem. Nešlo to udělat jinak.
Žádné politické dohody, že se audit nezveřejní před volbami nebo v jiný nepříjemný okamžik, v tom tedy roli nehrály?
Ne, v žádném případě. Audit je nezávislý a zprávy z auditu nezveřejňuje. Zprávy, které měla média k dispozici, nebyly médiím poskytnuty ministerstvem financí.
Kolik korun nakonec bude Česko vracet do Bruselu?
My jsme navrhli plošnou korekci ve výši pěti procent.
Pěti procent z čeho?
Z prostředků auditované prioritní osy v auditovaném období (tj. z více než 3 miliard korun - pozn. red.). Jakmile bude audit akceptován Evropskou komisí, měl by Brusel tyto pozastavené tři miliardy uvolnit. Do té doby je čerpání těchto dotací pozastaveno.
Kdo bude tyto peníze vracet? Kdo je bude muset najít ve svém rozpočtu?
To si teď bude muset vyřešit ministerstvo zdravotnictví s ministerstvem pro místní rozvoj, které je řídicím orgánem (pro rozdělování evropských dotací - pozn. red.). To teď musí přijmout nápravná opatření. Brusel nám zřejmě další čerpání peněz o těchto pět procent poníží. Poníží se tedy zřejmě budoucí částka určená k čerpání.
Audity v onkocentrech a kardiocentrech to ale nekončí, ministerstvo financí už začalo zkoumat i nákupy, při kterých se nemocnice vybavovaly z regionálních operačních programů. Kolik nemocnic zkoumáte při těchto kontrolách a jaké jsou zatím výsledky?
Audit zkoumá patnáct operací u patnácti nemocnic. Výsledky zatím nemůžu komentovat, protože audity nejsou dokončeny.
Kdy bude tato druhá fáze auditu hotová?
Pokud nebudou komplikace, předpokládáme, že všechny zprávy z auditu operací i z auditu systému by měly být finálně projednány a uzavřeny začátkem února.
Jak se vám vůbec nemocnice auditují? V médiích se objevila informace, že vám někdo před Vánocemi propíchl pneumatiky. Myslíte, že to s kontrolami nemocnic souviselo?
Jestli to souviselo právě s audity v nemocnicích, to nevím. Těch projektů, které by mohly vzbuzovat vášně, kontrolujeme víc – třeba IT zakázky. Ale je pravda, že Vánoce jsem měl hodně veselé. Propíchali mi tři ze čtyř pneumatik, takže jsem nemohl odjet do práce. Dali mi taky kondolenci za stěrač.
Máte ponětí, kdo to byl? Hlásil jste to policii?
Auto bylo ministerské, takže jsem to policii hlásit musel. Vznikla na něm škoda ve výši 4,5 tisíce korun. Policie přijela na místo, sejmula otisky a nafotila to. Pokud chcete dělat práci auditora v této zemi poctivě, tak to k tomu bohužel patří. V tomto se pořád ještě více podobáme východní než západní Evropě. Snad se to časem zlepší.
Něco podobného jste nezažil poprvé. Když jste předloni auditoval stavbu nového úseku metra trasy A, tak se vás někdo pokusil vytlačit z dálnice. Zjistila tehdy policie něco?
S policií jsem to neřešil a ta věc je pro mě ukončena. Neberu výhrůžky na lehkou váhu, ale pokud bych se tím měl nechat zastrašit, tak bych nemohl dělat práci, kterou dělám.
Nic jste nepodnikl, ani když vám dali výpověď z pražského dopravního podniku kvůli auditu metra? Bránil jste se u soudu?
Ne. Proč bych to měl dělat? Výpověď jsem jednak dostal poslední den ve zkušební lhůtě, navíc to nemá cenu. Když vás někdo nechce, tak vás nechce. Tady zadavatel zjevně skutečný audit neočekával.
Máte jako hlavní auditor ministerstva financí nějaký plán, jak zabránit tomu, aby řada auditů nevznikala jen jako alibi pro zadavatele?
Ministerstvo financí připravilo zákon o vnitřním řízení a kontrole ve veřejné správě, který významným způsobem zvýší nezávislost a jistotu auditorů. Přinese jim ale také více povinností, zejména ve vztahu k povinnému profesnímu rozvoji. Zákon by měl zvýšit odpovědnost konkrétních lidí za vynakládání veřejných prostředků, posílit nezávislost a kvalitu auditu. Dále řeší střet zájmů ve vztahu k veřejným prostředkům a měl by také zjednodušit a zkvalitnit kontroly. Je pro nás zajímavé sledovat, komu se tyto navrhované změny nelíbí.
Komu se nelíbí?
Zákon nechce skoro nikdo.
