Česko vrátí Bruselu za předražené přístroje 163,4 milionu

Veronika Rodriguez Veronika Rodriguez
27. 11. 2014 5:30
Vyplývá to z výsledné zprávy ministerstva financí, které překontrolovalo podezřelé nákupy zdravotnického vybavení v nemocnicích.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: čtk

Praha - Je rozhodnuto. Česko bude za předražené nákupy nemocničních přístrojů vracet do Bruselu 163,4 milionu korun. Vyplývá to ze zprávy ministerstva financí, kterou má redakce Aktuálně.cz k dispozici.

Peníze ale nebudou muset na svých kontech hledat nemocnice. O vrácení dotací se postará vedení resortu. Právě ministerstvo zdravotnictví totiž podle auditorů selhalo při nastavování pravidel i při kontrole. Pokyny nemocnicím zaslalo ještě za bývalého ministra zdravotnictví Tomáše Julínka a jeho náměstka Marka Šnajdra (oba z ODS).

"Neprověřovali jsme jen nemocnice, snažili jsme se zmapovat celý systém. Nahlíželi jsme na to zezdola i seshora. Audit se proto týkal i ministerstva zdravotnictví. Právě tam jsme objevili největší problém," komentoval zjištění první náměstek ministra financí, který měl nemocniční kontroly na starosti, Lukáš Wagenknecht.

Nezpůsobilé výdaje

Fakultní nemocnice Hradec Králové

  • traumatologické centrum - 28 805 000 korun
  • onkologické centrum - 26 703 980 korun

Krajská nemocnice Liberec

  • onkologické centrum - 14 127 053 korun
  • kardiologické centrum - 18 632 401 korun

Fakultní nemocnice Ostrava

  • traumatologické centrum - 13 798 377 korun
  • onkologické centrum - 11 385 369 korun

Fakultní nemocnice Motol

  • onkologické centrum - 9 343 678 korun

Všeobecná fakultní nemocnice

  • kardiologické centrum - 5 682 600 korun

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně

  • onkologické centrum - 11 119 000 korun

Nemocnice Jihlava

  • kardiologické centrum - 14 894 500 korun

Nemocnice Nový Jičín

  • kardiologické centrum - 6 346 000 korun

Městská nemocnice Ostrava

  • iktové centrum - 30 265 korun

Centrum transplantační a kardiovaskulární chirurgie Brno - 2 530 913 korun

Zdroj: Ministerstvo financí

Mluvčí ministerstva zdravotnictví Jan Štoll ale prozatím nechce zjištění auditorů komentovat. "Ministerstvo financí nás se závěry auditu doposud neseznámilo," vysvětluje. Nevyjádřil se proto ani k otázce, v jakém balíku peněz bude vedení resortu částku pro Brusel hledat.

Největší hříšník: královéhradecká nemocnice

Ministerstvo financí zkontrolovalo od června do října celkem dvacet projektů v osmadvaceti českých nemocnicích. "U třinácti projektů byla identifikována zjištění," píše se v dokumentu.

Vůbec nejhůř dopadla Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Přemrštěné ceny dala podle auditorů za přístroje pro traumatologické i onkologické centrum. Její pochybení kontroloři vyčíslili na 55,5 milionu korun.

Například magnetickou rezonanci 1,5T pro onkocentrum měla nemocnice v roce 2009 pořídit za 34 989 000 korun, tedy o sedm milionů dráž, než za kolik ji pořídily jiné špitály. "Jedná se o cenu asi o dvacet procent vyšší, než jaká je obvyklá v místě a čase," uvádí přímo zpráva.

Podle bývalého ředitele Fakultní nemocnice v Hradci králové a exministra Leoše Hegera (TOP 09) byl ale dodavatel vybrán v naprosto regulérní soutěži. "Přihlásili se do ní tři účastníci," vzpomíná Heger. Vybrána podle něj byla nejlevnější nabídka. "Ono zjišťovat exaktně, jaká byla cena v čase a místě obvyklá, je dost pochybná záležitost," zpochybňuje exministr výsledky auditorů.

Budeme se soudit, hrozí šéfové špitálů

Problematické byly také nákupy v liberecké, jihlavské nebo novojičínské nemocnici. Sankce se budou platit i za pořízení vybavení pro fakultní nemocnice v Ostravě či pražském Motole. Naopak třinecká nemocnice či pražský IKEM dopadly v auditu dobře.

Lukáš Wagenknecht už dříve připustil, že audity mohou vyústit v trestní oznámení. "Budeme se soudit," reagoval na jeho vyjádření šéf pražské Fakultní nemocnice Motol Miloslav Ludvík (ČSSD).

Audity v českých nemocnicích začaly v červnu letošního roku. V první fázi se zaměřily na čtrnáct špitálů. Do kontroly auditoři zahrnuli také sedm fakultních nemocnic a dvě specializované kliniky. Kontrolovaly se hlavně přístroje, které nemocnice nakupovaly pro svá traumatologická, onkologická a kardiologická centra. Zhruba dvacet nákupů, na které si auditoři posvítili, se odehrávalo v letech 2008 až 2013.

Kontrolu si vyžádala Evropská komise

Hloubkovou kontrolu ve špitálech si vyžádala Evropská komise. Obávala se totiž, že bylo se sedmi miliardami z dotačního programu IOP naloženo nehospodárně. Do doby, než auditoři nemocnice zkontrolují, stopla Evropská unie čerpání peněz na české zdravotnictví.

Pochybnosti evropských komisařů vzbudila studie, podle které je drtivá většina vybavení českých nemocnic předražená. Mohou za to dva důvody: alarmující propojení byznysu s politikou a naprosto nefunkční kontrola. "Po přílivu peněz z Evropské unie se zvýšily ceny zdravotnického vybavení o 15 až 30 procent," píše se ve zprávě, která se do médií dostala na přelomu loňského a letošního roku.

Ceny přístrojů podle ní zvyšují hlavně prostředníci – tedy firmy s anonymními držiteli akcií, přes které často nemocnice nákupy pořádají. Kontrolní pravidla jsou zase nejméně spolehlivá ze všech zemí osmadvacítky.

Odpovědnost padá i na ministra Němečka

Mezi šéfy nemocnic ale vzbudila kontrola nelibost. Brání se tím, že při nákupech postupovali v souladu s pokyny ministerstva zdravotnictví. Právě to nastavilo pravidla, podle kterých se peníze z Bruselu čerpaly.

Za ředitele nemocnic se postavil také současný šéf resortu Svatopluk Němeček (ČSSD). Kontrola se ho totiž přímo dotýká. Sám Němeček přístroje nakupoval ve funkci ředitele ostravské fakultní nemocnice, kde působil v letech 2005 až 2014. Za evropské peníze pořídil například v roce 2009 CT přístroj za 28,4 milionu korun. Ve stejné době se přitom dalo "cétéčko" stejné značky a typu nakoupit za cenu nižší než 15 milionů korun.

Kvůli nákupům přístrojů do traumacentra a onkocentra ostravské fakultní nemocnice se bude do Bruselu vracet celkem 25,2 milionu korun.

 

Právě se děje

před 32 minutami

Na Aljašce udeřilo zemětřesení, úřady varují před vlnou tsunami

Americké úřady vydaly varování před ničivou vlnou tsunami poté, co Aleutské ostrovy ležící u Aljašky postihlo silné zemětřesení, dosahující podle americké geologické služby síly 7,5 stupně. Oznámily to dnes tiskové agentury.

Výstraha amerického střediska pro varování před tsunami se týká měst Sand Point a Cold Bay na Aleutách a města Kodiak na stejnojmenném ostrově, poznamenala agentura Reuters s tím, že tato města leží v řídce osídlené oblasti.

Epicentrum zemětřesení se nalézalo 94 kilometrů jihovýchodně od Sand Point. Otřesy vycházely z hloubky 41 kilometrů.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Egypťan Bahader je v téměř 75 letech fotbalovým rekordmanem

Egypťan Ezzeldin Bahader byl krátce před 75. narozeninami zapsán do Guinnessovy knihy rekordů jako nejstarší profesionální fotbalista na světě. Podle agentury Reuters získal tento primát po sobotním zápase v egyptské třetí lize, v níž podruhé nastoupil za tým 6th October a znovu odehrál celých 90 minut.

První duel zvládl Bahader v březnu, kdy dokonce skóroval z penalty, a pak na potřebný další start čekal déle, než myslel, protože sportovní svět zastavila pandemie koronaviru. O rekord dědeček šesti vnoučat nyní připravil Izraelce Isaaka Hayika. Ten ještě loni hrál ve věku 73 let, a to jako brankář. Hadaderovi bude pětasedmdesát let 3. listopadu.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Spojené arabské emiráty ratifikovaly dohody o normalizaci vztahů s Izraelem

Kabinet Spojených arabských emirátů dnes ratifikoval dohodu o navázání plnohodnotných diplomatických vztahů s Izraelem, kterou zástupci obou zemí podepsali ve Washingtonu v září. Informovala o tom agentura Reuters. Izraelská vláda a parlament dohodu se SAE ratifikovaly minulý týden.

Zdroj: ČTK
Další zprávy