"Mělo by to být dobrovolné. Kdo chce, ať ji nosí, kdo ne, ať ji nenosí." Tak se dá slovy jednoho z respondentů shrnout deset názorů, které Aktuálně.cz získalo od lidí, kteří z nejrůznějších důvodů odmítají nošení roušek. Spojuje je jedno - domnívají se, že by nemělo jít o povinnost, ale o svobodnou volbu.
Proti rouškám i dalším opatřením se už v ulicích několikrát demonstrovalo. Předminulou neděli na Staroměstském náměstí v Praze se po oficiálním ukončení protestu dokonce část demonstrantů střetla s policií. K akci se totiž připojili radikální fotbaloví fanoušci, kteří házeli na policisty lahve, kameny, odpadkové koše i petardy. Policisté proti nim použili slzný plyn, vodní dělo, vytlačovali je koňmi i vozidly. Zadrželi 144 lidí. Některým účastníkům protestu zabavili pyrotechniku, boxery, či dokonce střelnou zbraň.
"Ta demonstrace nebyla jen proti rouškám, ale i proti nesmyslným celoplošným vládním opatřením a zásahům do lidských práv a svobod," popisuje jeden z účastníků Ladislav Kytka. Podle svých slov přišel na demonstraci asi 40 minut po jejím zahájení, kdy už se akce měla kvůli překročení v té době povoleného limitu 500 lidí rozpustit, a dostal se pouze do uvolněné části u Dlouhé ulice. Podle něj byla mezi protestujícími většina nekonfliktních lidí, kteří nepáchali žádné násilnosti.
"Mezi tou drtivou většinou slušných lidí bylo asi dvacet provokatérů, kteří chtěli dělat bordel. Nesouhlasím s tím, že jsou všichni označováni za pravicové extremisty," říká. Podle jeho názoru byli lidé naštvaní a začali se srocovat u východů z náměstí, ale nemohli se dostat pryč. "Byli tam i lidi, kteří byli vyloženě provokatéři. Když se tam postavili těžkooděnci, vznikla tam už jen jiskra a policie pustila kvůli dvaceti idiotům slzný plyn do všech lidí. Já jsem si taky pobrečel," dodává.
Typický odpůrce roušek? Neexistuje
Podle zářijového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění považuje 69 procent Čechů nošení roušek za účinné opatření a nemá vůči němu výraznějších výhrad. Oproti tomu 26 procent dotázaných rouškám nedůvěřuje. A někteří z nich je odmítají nosit.
Jedná se přitom o velmi pestrou skupinu lidí. Zatímco některá hodnocení odborníků, která v českém prostředí v posledních týdnech zaznívala, hovoří o egocentrismu, nevzdělanosti nebo o nedostatku empatie, skutečnost je mnohem složitější a "odmítači roušek" jsou mnohem spíše ovládáni svými emocemi než sociálně-ekonomickými faktory. To potvrzuje i výše zmíněný průzkum, který nezaznamenal žádnou souvislost mezi věkem, sociálním postavením nebo vzděláním a postojem k rouškám.
"Registruji snahu některých kolegů se k této problematice vyjadřovat. Osobně jsem žádnou odbornou studii neviděl a nezkoumal jsem žádný reprezentativní vzorek lidí, kteří roušky nenosí - a myslím, že oni také ne. Je potřeba jasně říci, že jde o pouhé hypotézy nebo o osobní názory," upozorňuje psycholog Jiří Šípek z katedry psychologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy na snahy odpůrce roušek škatulkovat.
"Ty lidi k tomu vede jistě celá řada rozumově-emocionálně podložených důvodů. Určitě v tom hrají roli emoce a nějaký vzdor, i ten ale může být různý. Od toho, že někdo od malička nesnáší, když ho někdo omezuje, až ke vzdoru politickému. Nelze říci, že jsou to blbečci, kteří nevědí, i mezi nimi je jistě mnoho nadprůměrně inteligentních lidí, nicméně toto jim vyhovuje a cítí to tak," říká.
To ukazují také rozhovory, které Aktuálně.cz vedlo s desítkou odpůrců povinných roušek. Objevují se mezi nimi jak lidé, kteří koronavirus považují za výmysl, tak i pracovníci ve zdravotnictví nebo třeba podnikatelé.
Rouška jako symbol neschopné vlády
"Já roušku nenosím a nosit nebudu. Na žádný vir nevěřím a můj názor od samého začátku je, že si (politici, pozn. red.) nemohli dovolit udělat ekonomickou krizi, tak ji vytvořili virem covid," myslí si například restauratér ze Znojemska Roman Ševčík, kterému koronavirus významně zasáhl do podnikání.
"Možná to starším lidem přihorší stav, ale není důvod ke smrti, si myslím já," uvedl. Na dotaz, zda zhoršení stavu způsobuje virus, který ale podle něj neexistuje, odpověděl: "Já to nemám jak dokázat. Možná existuje, ale dle mého názoru to není tak škodlivý vir, pokud je jako chřipka," dodal.
Rouška je pro něj symbolem současné vládní garnitury, které nedůvěřuje, proto ji nosit odmítá. Krize má podle něj politickou motivaci. "Zavřou nám hospody, ale obchody, kde má pan Babiš většinu sortimentu, nechají. A pak otevřou hobbymarkety, kde má opět pan Babiš většinu produktů, ať si chlapec namastí kapsu," říká.
Poukazuje na to, že na jaře se mezi prvními obchody otevřely právě hobbymarkety, jejichž nejširší síť patří Babišovu blízkému příteli Jiřímu Šimáněmu. Otevřená zůstala také květinářství, přičemž holding Agrofert z Babišova svěřenského fondu je většinovým vlastníkem květinářského řetězce Flamengo.
Stíhané estébáky a lampasáky nerespektuji
Politický rozměr lze vysledovat také v argumentech Josefa Žižky. "Nejsem a priori odmítačem roušek. Jsou místa, kde bezpochyby smysl dávají, typicky zdravotnická zařízení, zařízení pro seniory atd. Pak jsou ta, kde jsou naprosto absurdní, například školy. Smysl nevidím ani v obchodech," říká.
"Kromě toho roušky se staly dávno politikem. Dokud bude Česko vést v roli premiéra trestně stíhaný zloděj, udavač StB a lhář Bureš a na pozici ministra zdravotnictví bude sedět lampasák vyhozený z nemocnice v Hradci Králové pro pochybné kšefty, není důvod vládu chaotů v čemkoliv respektovat," napsal ve vyjádření pro Aktuálně.cz v době, kdy byl ministrem ještě Roman Prymula.
Jméno premiéra rezonuje také ve vyjádření brněnské prodavačky Jany Dvořákové. "Bohužel vyjádření premiéra jsou celkově zmatená a celé věty mnohdy naprosto postrádají smysl, natož pak aby byla řádně zdůvodněna opatření. Roušku nosím v zaměstnání, kde je to povinné, ale omezuje mě při práci," stěžuje si.
Vysvětluje, že se jí v roušce špatně dýchá, zamlžují se jí dioptrické brýle a způsobuje jí kožní problémy. Stěžuje si také na zhoršenou možnost artikulace. "Zákazníci mají často problém mi přes roušku rozumět, a když přijde do obchodu babička, která nemůže kvůli špatnému zraku částku z displeje vyčíst, musím se stejně naklonit až k ní, a někdy roušku dokonce poodhrnout, aby mi vůbec rozuměla," popisuje.
"Zdá se mi, že jde pouze o politický kalkul, kdy se Babiš a Prymula staví do pozice zachránců národa, ale přitom nedělají nic jiného, než zakazují a ztěžují lidem běžný život," uzavírá Jana, která se netají tím, že není podporovatelkou současné vlády.
Rouška jako politické vyjádření
Že může mít problematika roušek i politický podtext, připouští také politolog a sociolog Ondřej Císař z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a Sociologického ústavu Akademie věd. "Podle dat CVVM ze září existuje souvislost mezi důvěrou vládě a důvěrou v účinnost roušek a naopak - mezi těmi, kteří nedůvěřují vládě, je také více těch, kdo nevěří v účinnost roušek. Dá se tedy předpokládat, že část těchto lidí se tím staví proti vládě a premiérovi."
"Nejedná se ale o jednoduchý příčinný vztah, u spousty to určitě bude mít i jiné rozměry než úzce politické. Někteří na to prostě kašlou, stejně jako kašlou třeba na dopravní předpisy a další věci, protože se mohou cítit odcizení od této společnosti," řekl Aktuálně.cz Císař. Podle něj se podobné tendence objevují napříč evropskými státy.
Jako snahu získat politické body lze podle něj hodnotit také gesto předsedy SPD Tomia Okamury, který si jako jediný z lídrů politických stran nevzal roušku do závěrečné předvolební debaty v České televizi. V televizních studiích v té době platila z nošení roušky výjimka, Okamura na to během debaty upozornil a zdůraznil, že roušku tak mít až do konce pořadu nebude.
"Myslím, že důvod, proč tu roušku neměl, je, aby přilákal právě tábor lidí, kteří je odmítají. Využil výjimky z pravidla, která mu to umožnila, ale i to, že na to zvlášť upozornil, svědčí o tom, že motiv byl jasně politický. Nevím, jaký to může mít efekt, ale určitě za tím byla politická úvaha, že to bude imponovat tomuto typu voličů," konstatuje Císař.
Děti nosí roušky v kapse, autistická dcera vůbec
Poněkud překvapivě se mezi kritiky roušek objevují také pracovníci ve zdravotnictví, například Petra Štraufová Pěchová. Ta vidí problém především v tom, že například děti nedokážou dostatečně dbát na sterilitu, a rouška tak u nich ztrácí smysl. V domácnosti navíc žije s autistickou dcerou, která roušku nosit nemusí.
"Já jsem zdravotní sestra a mám celkem pět dětí. Čtyři žijí se mnou ve společné domácnosti a jedno z nich je autista po operaci srdce. Děti, když jdou do školy (rozhovor byl pořízen v době, kdy byly školy ještě otevřené, pozn. red.), mají roušku v batohu nebo v kapse, takže hygiena a sterilita jdou stranou. V těch rouškách sedí osm hodin a maximálně je z toho bolí hlava a je jim špatně. Autistická dcera ji pro změnu nenosí vůbec, ani ve škole. Vzhledem k tomu, že se doma scházíme všichni včetně postižené dcery, je vlastně u nás teoreticky riziko nákazy také," hovoří o paradoxním případu. Také podle ní by mělo být nošení roušky dobrovolné.
Podle ní nejsou opatření stoprocentně dodržována ani ve zdravotnictví. "Vím, že i na ARO sestry roušky nenosí po celou službu, jen když jdou k pacientovi," říká. Vadí jí také zhoršení lékařské péče. "Kvůli tomuto opatření se celkově zhoršuje lékařská péče pro obyvatele. Náš obvodní lékař například na jaře ordinoval z okna," popisuje.
Žijeme v přírodě, kde silnější přežije
"Ačkoliv je to asi zvláštní a ne úplně běžný názor, jsme pořád jen 'zvířata žijící v přírodě' a vždy tu platilo pravidlo silnější nebo chytřejší přežije. Co se má stát, se stane a každý může ovlivnit to, co se mu v životě děje. Já měl koronu v době, když to ještě nebylo in, a chytil jsem ji nejspíš úplně stejně jako většina lidí. Pokud si má někdo koronou projít, projde si jí. Volba je na každém z nás, jak se tomu bude snažit předejít v rámci osobní hygieny," říká majitel restaurace v Hradci Králové Jaroslav Kočka, který je zastáncem tzv. promoření a kolektivní imunity.
"Vzhledem k tomu, na jakém principu fungují viry, bude lepší se hromadně nakazit, udělat si protilátky a být hromadně najednou doma, než to tahat rok za sebou a čekat, kdy to přijde. Kdo je zdravý a kdo ne, by měl posoudit každý z nás. Pokud se necítí dobře, neměl by to nechat být," říká.
Jiní argumentují například také psychologickými dopady. "Domnívám se, že plošné nošení roušek nic neřeší, je nezdravé a ovlivňuje psychiku lidí. Je mi líto, že se na jejich prosazování a celkovém vyděšení populace podílí lidé, kteří přísahali Hippokratovi. Velmi si vážím všech lékařů i jiných odborníků, kteří s jejich plošným nošením nesouhlasí. Řešením je dle mého názoru posílení zdravotního stavu obyvatel, kolektivní imunita a zachování zdravého rozumu," říká bioanalytička Alena Debsová. Zdravotní stav obyvatel by podle ní bylo možné zlepšit předcházením obezitě, nekouřením, podporou zdravých potravin a dostatečného pohybu.
Řidič v roušce nás může ohrozit
Na zdravotní hlediska a chaotická a nedostatečně vysvětlená opatření se odvolává například pracovnice v energetice Pavlína Tudorová. "Na rouškách mi vadí především plošná povinnost jejich nošení. Nařízení, jak vznikala, jsou podle mého názoru nedostatečně zdůvodněná a nepodložená relevantními daty. Stanovená plošná opatření vnímám jako neadekvátní, a to z hlediska počtu nemocných vyžadujících akutní nemocniční péči v kontextu s minulými respiračními a jinými onemocněními," říká.
Zmiňuje zdravotní hlediska, jako je vdechování CO2, které podle ní může způsobit hypoxii (nedostatek kyslíku v těle), koncentraci bakterií na použité roušce nebo kožní problémy, které rouška způsobuje. Roušku by ráda nosila jen při dlouhodobějším kontaktu s potenciálně nakaženými.
"To, že někoho minu v restauraci při průchodu na toaletu, ho přece nemůže ohrozit. Ani v obchodech zpravidla nesetrváváme s kolemjdoucími v dlouhodobějším kontaktu, který je potřeba pro šíření nákazy. Ani v MHD nejsem pro plošnou povinnost, když je možné dodržet dostatečný rozestup (a jsou časy a linky, kdy je toto možné). Cítím se naopak ohrožena řidiči autobusů v roušce, zmiňovaná hypoxie může způsobit ztrátu pozornosti. Měl by být používán zdravý selský rozum," míní.
Obavy z vdechování oxidu uhličitého
O údajných negativních vlivech CO2 hovoří například také realitní makléř Ladislav Kytka. "Jsou praktické testy, nikoliv studie, co roušky dělají po hodině nošení - různé viry, plísně, stafylokoky, streptokoky, a dokonce i jakési houby. A vdechování CO2 není zdravotně dobré pro zdravý organismus," vysvětluje svůj důvod, proč nošení roušek odmítá.
"Dle mého je to navíc velmi dobrý byznys. Vadí mi také soustavné snižování svobod a zvyšování byrokracie a zákazů, to již cítím a zjišťuji od dob příchodu Babiše," říká a hovoří o shromažďování moci a mediálního vlivu. Plošné nošení roušek podle něj omezuje občany na svobodě a v době, kdy nebyl aktivován nouzový stav, jej považoval za protiústavní. Teď se podle něj situace změnila. S nošením roušek stále nesouhlasí, nicméně nařízení respektuje a nosí ji.
Obavy z nebezpečí vdechování CO2 zmínilo v souvislosti s rouškami hned několik respondentů. Zatím však neexistuje relevantní vědecká studie, která by dokazovala, že při nošení roušky dochází k zásadnímu zvýšení množství oxidu uhličitého v krvi. Molekuly CO2 jsou velmi malé a rouškou bez problémů projdou, na rozdíl od menšího množství kapénkového hlenu. Aby člověk skutečně vdechoval velké množství oxidu uhličitého zpět, musel by mít zcela neprodyšnou roušku, například z igelitu. Ve vydechovaném vzduchu jsou navíc oxidu uhličitého pouze zhruba čtyři procenta.
Epidemiolog a donedávna ministr zdravotnictví Roman Prymula označil informace o škodlivosti roušek za nesmysl. "Zcela 'fejkové' jsou zprávy o tom, že člověk vdechuje zpátky vydechovaný vzduch. Když si představíme, jak blízko máme masku, tak ten objem tam určitě nenacpeme a maska je poměrně velmi propustná. Při výdechu vyjde z plic asi půl litru vzduchu," uvedl. Rouška navíc patří mezi standardní vybavení lékařů na operačních sálech, kde by riziko hypoxie při práci nebylo přípustné.
Nejsem ovce
Někteří respondenti dokonce přiznali, že pro nenošení roušek nemají žádný argument, ale vadí jim především osobní omezení. "Nejsem ovce, abych poslouchal vše, co mi zkorumpovaná vláda přikáže. Roušku nosit nebudu, nenechám se omezovat na svobodě, klidně zaplatím pokutu," říká Jaroslav Černý z Kladna. Že by mohl ve svém okolí někoho nakazit, ho netrápí, podle něj je covid rovný obyčejné chřipce, která se mezi lidmi běžně šíří.
Na to, že někteří nemusí být schopni motivaci svého jednání vysvětlit, upozorňuje také psycholog Jiří Šípek a upozorňuje právě na diferenciaci mezi těmi, kteří opatření odmítají a porušují, a těmi, kdo s ním sice nesouhlasí, ale respektují jej a roušku nosí.
"Je to směska lidí, kteří protestují z nejrůznějších důvodů. Jsou to ti, kteří plošně odmítají, ti, kteří to odmítají ve zvláštních situacích, ti, kteří to odmítají, ale nosí ji. Jsou to všichni odmítači, nebo ne? To vše se spojí do nějaké pomyslné skupiny a hlásí se k tomu. Ale když jsou dotázaní, tak často mají problém to zdůvodnit. A je to v pořádku. My lidé jsme oslovitelní nějakým obecným trendem, který je emočně podložený, takže nám to vyhovuje," konstatuje.
Studie provedená americkou univerzitou Whitman College ve Washingtonu, která na 500 respondentech zkoumala souvislost postojů k omezujícím nařízením a různými typy osobností, poukazuje na to, že v takových případech může jít i o projev narcismu. "Narcističtí jedinci těžko snáší, když je něco omezuje," uvedl autor výzkumu Pavel Blagov.
"To je rozhodně dobrá hypotéza, nacházím v tom jistou logiku, ale to ještě neznamená, že to lze tvrdit se stoprocentní platností. Bylo by potřeba to ještě podrobit nějakému rozsáhlejšímu exaktnímu zkoumání," uzavírá Šípek.
