Pokud se dá po prvním kole letošních senátních voleb mluvit o jejich vítězi, budou to nepochybně Starostové a nezávislí. Do druhého kola proklouzlo hned deset jejich kandidátů, přičemž osm z nich dostalo v prvním kole nejvíce hlasů. K desítce postupujících je nutné připočíst ještě senátora na Děčínsku Zbyňka Linharta, který získal téměř 53 procent všech hlasů a o svém znovuzvolení tak rozhodl již v prvním kole.
Senátní klub STAN se tak může velmi výrazně rozrůst, strana totiž obhajuje pouze čtyři senátní mandáty, přičemž Linhart si ten svůj už zvládl zajistit. Pokud tedy ze zbývajících deseti kandidátů starostů zvítězí více než tři, strana bude aspirovat na nejsilnější klub v horní komoře parlamentu.
Jako úspěch senátní volby hodnotí také vedení strany. "Dle výsledků prvního kola voleb se zdá, že STAN bude tento rok vítězem senátních voleb. Nerad bych ale předbíhal. Ještě budeme muset současný úspěch obhájit za týden ve druhém kole," prohlásil předseda senátorského klubu Petr Holeček.
Podle politologa Josefa Mlejnka z Univerzity Karlovy úspěch starostů není tolik překvapivý. "Dlouhodobě jsou schopni nabízet v senátních volbách zajímavé kandidáty, kteří jsou přijatelní poměrně širokému okruhu voličů z kategorie těch středově liberálních, takže mě to vlastně nepřekvapuje. Jsou to lidé, kteří mají v regionu věhlas nebo jsou v něm minimálně známí. Navíc voliči, kteří se senátních voleb účastní, jsou ve větší míře spíše přívrženci středových nebo pravicových stran," vysvětluje politolog Mlejnek.
Naopak jisté je už to, že si výrazně pohorší vládní ČSSD. Ta má dosud v horní komoře třináct zástupců. Hned deset z nich je však v té třetině Senátu, která se letos obměňuje. Do druhého kola přitom postoupili jenom tři její kandidáti. Pokud za týden nezvítězí alespoň dva z nich, sociální demokraté dokonce přijdou v horní komoře o svůj vlastní senátorský klub, na který se váže řada výhod.
Jednou z nich je i finanční příspěvek ve výši 31 850 korun měsíčně plus dalších 6 615 korun za každého jeho člena. Každá strana navíc dostává ze státního rozpočtu za každého svého senátora 900 tisíc korun ročně, i tady sociální demokraté přijdou jistě o několik milionů.
"Pro ČSSD, která má na krku stále dluhy, je to samozřejmě nepříjemné i z finančního hlediska. Ale nejenom to. Sociální demokracie přijde o senátory, kteří jsou nějakým způsobem viditelní, mohou přitahovat pozornost, do veřejného prostoru přinášet témata a získávat tím pro stranu voliče. Z těchto důvodů je to pro ČSSD velmi nepříjemné," vysvětluje politolog Mlejnek.
Pro ANO bude obtížné získat senátory
Druhé vládní straně, hnutí ANO, se dařilo o něco lépe. Do druhého kola se dostalo osm jeho kandidátů. Navíc má o mnoho lepší pozici než jejich koaliční partner, protože ze sedmičlenného senátorského klubu končí letos funkční období jen jednomu z nich. Politolog Mlejnek však neočekává, že by se počet senátorů hnutí ANO pro další dva roky nějak výrazně rozrostl. Ti, co postoupili do druhého kola, budou mít velmi obtížné v něm uspět.
"Hodně voličů hnutí ANO k druhému kolu voleb vůbec nepřijde. Ti, co šli ke krajským volbám, dali automaticky hlas kandidátovi ANO i v senátních volbách, když už tam přišli. Ale nejsem si jistý, jestli ho přijdou podpořit i ve druhém kole," říká Mlejnek s tím, že voliči hnutí premiéra Andreje Babiše nepovažují Senát za důležitý a jejich ochota jít k volbám je tak výrazně nižší než například u opozičních stran STAN nebo TOP 09.
Navíc ve druhém kole hrozí, že velká část voličů středopravicových stran, jejichž kandidát v prvním kole vypadl, bude hlasovat právě proti kandidátovi hnutí ANO. O tom, že se to děje, svědčí koneckonců i výsledky senátních voleb v roce 2018. Tehdy se do druhého kola dostalo deset kandidátů hnutí ANO, senátorem se však stal pouze jediný z nich.
Zejména kvůli ČSSD tak vládní koalice v Senátu může ještě více oslabit, pro činnost vlády jako takové to ale příliš velký efekt mít nebude. ANO a ČSSD (komunisté, kteří vládu podporují, přišli o posledního senátora před dvěma lety) již před těmito volbami neměli v Senátu většinu a případná ztráta dalších zástupců v Senátu tak již není moc důležitá. Horní komora tak může dál vetovat některé zákony, sněmovna je však může i nadále přehlasovávat.
Spojování má smysl
Letošní senátní volby mohou ovlivnit ty sněmovní, které budou příští rok. V řadě senátní obvodů se opoziční strany domluvily a do voleb postavily společného kandidáta. Chtěly tak zabránit tomu, aby jejich favorité bojovali mezi sebou a připravovali se vzájemně o hlasy. První kolo senátních voleb ukázalo, že těsná spolupráce těchto stran může fungovat.
Nejvýrazněji to bylo vidět v Praze, kde však ani v jednom ze tří obvodů hnutí ANO nepostavilo žádného kandidáta. Na Praze 5 pouze podpořilo zástupce ČSSD Miroslava Ludvíka. Ředitel motolské nemocnice však dostal jen 13,49 procenta hlasů, skončil třetí a do druhého kola se nedostal. Naopak kandidát ODS, STAN a TOP 09 Michael Žantovský obdržel skoro 40 procent hlasů.
Stejné strany se postavily také za bývalou šéfku sněmovny Miroslavu Němcovou (ODS), které chybělo jen necelé 1,5 procenta hlasů, aby zvítězila už v prvním kole. Ta bezprostředně po oznámení výsledků prohlásila, že za jejím úspěchem stojí především spojení právě těchto stran.
Podobná spokojenost ze spojení sil panovala i u TOP 09. "Mám radost z toho, že spojení sil zafungovalo. Myslím si, že dnešní úspěch nám ukazuje cestu, kterou bychom se měli dále vydat," řekl šéf pražské TOP 09 a bývalý předseda strany Jiří Pospíšil.
Dařilo se však i mimopražským kandidátům, za které se postavilo více stran. V Plzni dostal takřka 35 procent hlasů Lumír Aschenbrenner navržený koalicí ODS, TOP 09 či KDU-ČSL, na Znojemsku získal přes 30 procent Tomáš Třetina (ODS, STAN, TOP 09) a nejvíc hlasů na Vyškovsku obdržel Jaroslav Klaška (KDU-ČSL, ODS, TOP 09).
"Pokud udržíme úspěšnou spolupráci z těchto voleb i pro volby sněmovní, tak to bude znamenat, že dokážeme odstavit hnutí ANO od vlády a vyměnit vládu v České republice," komentoval výsledek spolupráce v senátních a krajských volbách předseda ODS Petr Fiala. Poté se již potkal v centru Prahy na pivu s předsedkyní TOP 09 Markétou Pekarovou Adamovou a šéfem lidovců Marianem Jurečkou. Z jejich vyjádření vyplývá, že by se strany rády domluvily na spolupráci právě i v sněmovních volbách 2021.
