Praha - V polarizované společnosti vyšla v předčasných volbách podnikatelům sázka na středového voliče. Získali dohromady přes čtvrtinu hlasů a skoro třetinu míst ve Sněmovně.

Hnutí ANO 2011 a Úsvit přímé demokracie oslovila voliče napříč celou republikou. V žádném z krajů nezískala méně než 19,6 procenta hlasů. Nejvíc jim přáli obyvatelé městských satelitů a obyvatelé menších měst a obcí, kde lidé nevolí levici.

Babiš s Okamurou se naopak významně neprosadili v centrech největších měst, kde bohatší lidé i nadále volí napravo, ani na odlehlém venkově, kde zůstala chudší populace věrná ČSSD a KSČM.

Úspěch obou protestních stran ukazuje, že ekonomická krize zasáhla střední třídu, která se obává o zaměstnání i o to, jestli dokáže splácet úvěry na bydlení a na auta. Proto hledá pomoc u ekonomicky zdatných politiků.

Konec pravice v okolí Prahy

Už lednové prezidentské volby ukázaly, jak se města dělí na bohaté a chudé. Platí to i pro Prahu, kde se zámožní lidé soustřeďují v tradičních čtvrtích ve středu města a chudší v panelových sídlištích. V městském centru tedy získal pravicový kandidát Karel Schwarzenberg naprostou většinu, téměř polovina obyvatel sídlišť, jako jsou Jižní Město nebo Černý Most, volila jeho levicového konkurenta Miloše Zemana.

Překvapivě dobré výsledky Zeman zaznamenal v pražských satelitech. V minulém desetiletí se do nich stěhovaly mladé rodiny, které investovaly do své budoucnosti a věřily slibům pravicových vlád na trvalou prosperitu. Proto zde byly pravicové strany a zvláště ODS zvyklé na nejlepší výsledky v celé republice. Pod vlivem krize nadšení pokleslo a levicový Zeman už získal třetinu hlasů.

Trend rozčarování na pražských předměstích během roku pokračoval. Protestní strany Babiše a Okamury sbíraly nejvíc pražských hlasů v satelitech, především v městských částech na jihovýchodě v okolí Uhříněvsi. V uplynulých deseti letech se tam postavilo nejvíc středostavovských domků, dnes čtvrtina tamních občanů volí protisystémové strany.

Protipólem k satelitům je městské centrum a levý břeh Vltavy, kde se nové strany musely spokojit s tím, že si je vybral každý sedmý volič.

Velká sídliště byla tentokrát uprostřed, v žádném z nich Babiš s Okamurou nezískali čtvrtinu hlasů. To ukazuje, že nové strany oslovily častěji voliče, kteří v minulých letech volili pravici.

Do centra se Babiš nedostal

Praha není výjimkou. V Brně nejvíc věří podnikatelským stranám okrajové čtvrti Bosonohy, Tuřany, Heršpice, Chrlice nebo Žebětín. S pětinovou oblibou se museli Babiš a Okamura spokojit v městském centru a přilehlých čtvrtích Královo Pole nebo Žabovřesky.

Odstup od nových stran si uchovaly i nejbohatší severní periferie Jehnice a Ivanovice.

Olomouc se přidržela pražského a brněnského vzoru. V historickém středu zůstali voliči věrní pravicovým stranám a Babiš s Okamurou brali protestní hlasy především na odlehlých východních předměstích.

Mírně posunutý obraz nabízejí další metropole, kde žije méně lidí z vyšší nebo z vyšší střední vrstvy. Také v Českých Budějovicích získaly nové strany téměř třetinu hlasů v okrajových vilových čtvrtích Husova kolonie, Mladé a České Vrbné. V Budějovicích se ovšem Babiš s Okamurou lépe uplatnili v historickém centru než na velkých sídlištích, kde lidé volí převážně levici. Nové strany se v nich musely spokojit pouze s pětinou hlasů, výjimkou byl pouze Máj známý protiromskými protesty. Od ostatních sídlišť se liší i tím, že zde žijí mladší lidé. Okamura s Babišem dostali na Máji 28 procent.

Po vzoru Budějovic hlasovala další města. Třeba v Plzni nové strany příliš neuspěly v panelových sídlištích Skvrňany a Bolevec, vynahradily si to však v centru a na periferii.

Od Schwarzenberga k Babišovi

Fakt, že lepší odolnost vůči slibům nových stran prokázaly levicové regiony, dokládá i venkov, například jihomoravský okres Vyškov. V celém okrese získaly obě protestní strany dohromady 23 procent, tedy dvě a půl procenta pod republikovým průměrem.

Vyškovský okres se přitom choval podobně jako pražské periferie. V obou případech měli Babiš s Okamurou větší šanci získat hlasy v obcích, kde v lednové prezidentské volbě získal nadprůměrný podíl hlasů Schwarzenberg.

Konkrétně na Vyškovsku volila kandidáta TOP 09 za prezidenta třetina občanů. Ve výčtu deseti obcí, kde měli Babiš a Okamura při sněmovních volbách nejvíc hlasů, se najde šest vesnic s nadprůměrným výsledkem pro Schwarzenberga.

V seznamu příznivců Okamury a Babiše se najdou i obyvatelé čtyř vesnic, kde Schwarzenberg neuspěl, a tento fakt souvislost mezi voličským kmenem Schwarzenberga a protestních stran zpochybňuje. Dvě z těchto vesnic, Rostěnice-Zvonovice a Tučapy, jsou však z bývalého vyškovského jazykového ostrůvku, kde se volební výsledky trvale vymykají kontextu okolních obcí.

Naopak v seznamu deseti obcí, kde protestní strany dostaly nejméně, jsou jen tři, kde Schwarzenberg získal relativně vyšší podíl hlasů.