


Sněmovní volby by v lednu vyhrálo vládní hnutí ANO se ziskem 34,5 procenta hlasů, tedy stejně jako v říjnových volbách. S velkým odstupem by skončila druhá ODS, kterou by nyní volilo 16 procent lidí, vyplývá z volebního modelu agentury Kantar CZ pro Českou televizi. Následuje hnutí STAN s podporou 14 procent voličů a Piráti, kteří by získali 9,5 procenta hlasů.

Pokud by strany kandidovaly samostatně, do sněmovny by se dostalo ještě hnutí SPD, které by dosáhlo na 6,5 procenta hlasů. Přesně na pětiprocentní hranici nutné pro vstup do dolní parlamentní hranici se pohybují Motoristé, zatímco TOP 09, KDU-ČSL ani jiné subjekty by ji nepřekročily.
Hnutí ANO si v lednu podle autorů volebního modelu drží velký náskok. Získalo by stejný výsledek jako v říjnových volbách, po nichž sestavilo společnou vládu s SPD a Motoristy a odsunulo do opozice občanské demokraty, STAN, lidovce a TOP 09.
Druhá by byla ODS s odstupem téměř 20 procentních bodů, za ní by se umístilo hnutí STAN, které si oproti volbám polepšilo. Piráti by dosáhli zhruba stejného výsledku jako při loňském hlasování. "Pohoršili si naopak SPD a Motoristé. Pokud by strany kandidovaly samostatně, do Sněmovny by se dostalo celkem šest subjektů," konstatovali autoři průzkumu. TOP 09 přisoudil lednový model 4,5 procenta hlasů, lidovci by získali tři procenta.
Pokud by se voleb znovu zúčastnila koalice Spolu složená z ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, získala by 23 procent, tedy stejně jako u loňských voleb. S přehledem první by i v tomto případě zůstalo ANO se ziskem 34,5 procenta, stejného volebního výsledku jako v modelu se samostatnými stranami by dosáhli rovněž STAN, Piráti, SPD a Motoristé, nikdo další by na poslanecké mandáty už nedosáhl. Situace, kdy koalice Spolu znovu postavila společnou kandidátku, je ale podle autorů výzkumu s ohledem na vyjádření představitelů jednotlivých stran zatím spíše málo pravděpodobná.
STAN, které oproti volbám posílilo o tři procentní body, podle autorů volebního modelu získává zejména dřívější voliče ODS a Pirátů. Podpora SPD je nyní o 1,5 procentního bodu nižší, než byla v říjnových volbách. Tento propad je do velké míry dán tím, že do voleb vstupovalo toto hnutí s podporou tří menších stran, tedy PRO, Svobodných a Trikolory, se kterými model počítá jako se samostatnými subjekty, uvedl Kantar.
U Motoristů byl zaznamenán propad o dva procentní body a s aktuálními pěti procenty se pohybují na hranici vstupu do dolní komory. "Odklon od Motoristů je dán především zklamáním z jejich postojů a povolebního chování, hrají roli také události okolo poslance Filipa Turka, jehož prezident Petr Pavel odmítl jmenovat ministrem. Zklamaní voliči směřují primárně k ANO nebo ODS," dodali analytici agentury.
Průzkum se uskutečnil od 12. do 30. ledna mezi víc než tisícovkou respondentů.



S Íránem nebude uzavřena žádná dohoda kromě bezpodmínečné kapitulace, uvedl v pátek americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Po výběru nového vůdce Íránu se podle něj Spojené státy a jejich spojenci zapojí do obnovy země. Trump dříve uvedl, že se musí osobně účastnit výběru íránského lídra a že Spojené státy mají na tuto pozici několik kandidátů.



Rusko se nechystá ukončit válku, naopak připravuje na jaro ofenzivu na východě Ukrajiny, uvedl v pátek na sociální síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předtím navštívil vojáky v Doněcké oblasti, ohrožené chystanou ruskou ofenzivou. „Je důležité, aby naše pozice byly pevné,“ uvedl Zelenskyj ve videu, které podle agentury Reuters sám natočil ve městě Družkivka.



Hokejisté Hradce Králové porazili v 52. kole extraligy Ml. Boleslav 3:1. Mountfield vyhrál pátý z posledních šesti zápasů a zajistil si účast ve čtvrtfinále. Plzeň zdolala Vítkovice 5:2 a z druhého půjde do Ligy mistrů. Sparta padla 1:2 v prodloužení v Pardubicích a čeká ji předkolo. V něm se utká s Kladnem, další dvojice tvoří Třinec s Olomoucí, K. Vary s Vítkovicemi a Kometa s Č. Budějovicemi.



Američané s Izraelci v sobotu udeřili na centra íránského režimu. Jenže při útoku na základnu v jihoíránském Minabu zasáhli základní školu, kde zemřelo nejméně 175 lidí. Mnohé z obětí byly děti. Bílý dům odpovědnost odmítá, ale americký deník The New York Times či televize BBC teď přinesly důkazy o tom, že na školu opravdu útočily americké síly. Podobnou taktiku přitom využívá ve válce i Rusko.



Írán od začátku americko-izraelského bombardování zaútočil v odvetě na Izrael, Jordánsko, Bahrajn, Katar, Saudskou Arábii, Spojené arabské emiráty, Kuvajt, Irák, Omán a nejnověji také na Ázerbájdžán. Raketu, která mířila na Turecko, sestřelila protivzdušná obrana NATO. Kam se konflikt ještě může rozšířit?