Třetina dotázaných uvedla, že vládě "určitě" nedůvěřuje, 22 procent "spíše" nedůvěřuje. Důvěru má vláda u 36 procent občanů. Jsou to zejména ti, kteří jednu ze dvou vládních koalic loni volili. "Oni budou třeba kritičtí a nebudou se vším souhlasit, ale při vhazování lístku budou stejně postaveni do situace, kdy když tohle nepodpoří, tak každý jeden jejich hlas uvolní hlas té druhé strany," řekl Českému rozhlasu ředitel Medianu Přemysl Čech.
S postupem vlády proti rostoucím cenám energií je "rozhodně" nespokojeno 45 procent Čechů a "spíše" nespokojeno 26 procent. Největší podíl nespokojených je mezi voliči ANO, SPD a KSČM, ve všech třech případech je to alespoň 95 procent. Vládu také nejvíce kritizují lidé ve věku 45 až 59 let.
"Řekl bych, že to může být tím, že je to taková ta aktivnější skupina, které se to může více dotýkat. Jsou to lidi, kteří mají reálný život a budou mít více obavy. Tahle skupina ve velké míře ponese tu zátěž," uvedl Čech. Mezi voliči koalice Spolu je s kroky vlády vůči zdražování nespokojených téměř 40 procent lidí, u voličů koalice Pirátů a STAN je tento podíl téměř padesátiprocentní.
Opoziční hnutí ANO s podporou SPD vyvolalo před týdnem ve sněmovně hlasování o nedůvěře vládě. Kabinet ale prvnímu pokusu o své svržení odolal. Vládní strany mají v dolní komoře většinu. Pro vyslovení nedůvěry hlasovalo 84 přítomných poslanců opozice, nutných bylo nejméně 101 hlasů. Návrh podpořili podle očekávání poslanci ANO a SPD. Proti nedůvěře se vyslovilo 100 přítomných zákonodárců pětice koaličních stran. Ostatních 16 poslanců bylo omluveno, po osmi z vládního i opozičního tábora.
