Praha - Fungování vysokých škol by se mohlo výrazně změnit. Vláda schválila návrh novely vysokoškolského zákona, která zavádí nová pravidla pro akreditace studijních oborů a systém hodnocení kvality škol.
Upravuje také možnost odebrat neoprávněně získaný titul, poplatky za uznávání vzdělání či působení zahraničních škol a jejich poboček v Česku. Zvyšuje i sociální stipendia. Aby změny začaly platit, musí je podpořit Parlament a prezident.
Nově by se vydávala povolení ne pro studijní obor, ale pro určitou oblast. Jednotlivé obory by si pak vysoké školy vypisovaly samy, čímž by získaly větší volnost.
Národní akreditační komise by také podle novely měla mít rozhodovací pravomoc, nyní jen vydává doporučení pro ministerstvo. Jmenování profesorů by mělo být ponecháno v kompetenci prezidenta republiky, výslovně se v něm stanovuje, že profesoři jsou jmenováni dvakrát ročně.
Odebírání titulů
Předloha stanovuje také podmínky, za nichž se mohou odebírat akademické tituly. Počítá se s tím, že by o ně mohli přijít lidé, kteří si k nim dopomohli úmyslným trestným činem, plagiátorstvím nebo jiným úmyslným jednáním proti dobrým mravům.
Novela má podporu České konference rektorů i Rady vysokých škol. Změny chystali už bývalí ministři školství, ale bez úspěchu.
Ministerstvo školství uvedlo, že nová opatření v novele budou stát asi 30,2 milionu korun ročně. Nebude kvůli tomu požadovat navýšení rozpočtu, uhradí to ze svých peněz.
Otázka nových oborů
Podle plánu by zákon měl být účinný od léta letošního roku. Zásadní budou také podzákonné předpisy, které budou upravovat mimo jiné podmínky pro institucionální akreditace. Vzniknou definice jednotlivých oblastí vzdělávání, na jejichž základě se stanoví okruhy pro tyto akreditace. Musí být popsán jejich profil a typické obory. V této souvislosti se bude muset vyřešit také otázka nových oborů a mezioborů, které mají přesah do několika oblastí.
O podobě podzákonných předpisů zástupci vysokoškolského prostředí s ministerstvem školství jednají. Konečnou podobu by měly získat do prázdnin.
Vysokoškolské vzdělání má asi pětina obyvatel mezi 25 a 64 lety, což je v porovnání s jinými vyspělými zeměmi nízký podíl. Zatímco před 15 lety vysoké školy přijaly okolo 35 tisíc uchazečů, loni jich vzaly okolo 65 tisíc.
