Praha - Na zaměstnancích státu má rozpočet v příštím roce ušetřit 10 miliard korun, ještě víc peněz je ale ukryto na dopravních stavbách, v majetku železničářů a rezervách zdravotních pojišťoven.

Zaměstnankyni Národní knihovny se po pětadvaceti letech služby sníží plat ze současných 22 tisíc o šest tisíc měsíčně. Ještě hůře je na tom její kolegyně, jejíž manžel pracuje ve státním archivu. Jejich rodinný rozpočet se v lednu propadne o 18 tisíc korun.

Třicetiletý hasič má po deseti letech praxe hrubý plat 29 tisíc korun. Teď se musí smířit, že se jeho příjmy od Nového roku sníží o dva a půl tisíce.

Tři alternativy

Dokumenty státního rozpočtu na rok 2011 potvrzují, že obavy nejsou zbytečné. Platy se ve státním sektoru s výjimkou škol sníží v průměru o šest tisíc korun měsíčně. Jedinou alternativou je masové propouštění, které umožní zachovat platy zbylým zaměstnancům.

Státní zaměstnanci proto chystají po dnešní demonstraci také další protesty a k jejich argumentům patří, že se může šetřit na jiných rozpočtových výdajích.

Vláda bude ve středu schvalovat rozpočet, který počítá s tím, že se na platech v úřadech a dalších státních institucích ušetří něco přes 6 miliard. Stejnou částku by stát získal, kdyby mírně upravil některou z daňových sazeb, například odložil pokles firemní daně z 20 na 19 procent.

Druhou možností je získat zpátky aspoň část peněz z předražených dálnic a železnic. Dopravní rozpočet ukazuje, že v příštím roce bude vláda za stejné stavby platit o 41 procent víc, než před pěti lety. Z 60 miliard dopravního rozpočtu by tak bylo možné teoreticky uspořit 24 miliard.

Dopravní sektor nabízí ještě jednu, úplně jednoduchou alternativu. Daňový poplatník by nemusel platit sedm miliard za dluhopisy, které vydal před sedmi lety státní podnik Správa železniční dopravní cesty. Státní firma může dluhy uhradit prodejem svého majetku. V roce 2003 převzala značnou část nemovitostí Českých drah a ještě předloni dostala zadarmo další pozemky, které vláda ocenila na 12 miliard.

Peníze jsou, lékaři nebudou

Mladí doktoři mají nástupní plat 14 tisíc čistého. Po změně tarifů se sníží na dvanáct tisíc. Právě oni jsou hlavní cílovou skupinou náborových agentur z Německa a Rakouska, které nabízejí v zahraničních klinikách nástupní plat přes tři tisíce eur.

Z tisíce studentů lékařských fakult, kteří každý rok absolvují, se rekrutuje většina lékařů opouštějících republiku. Česká lékařská komora tvrdí, že letos už odešlo 300 doktorů, nejvíc do východní části Německa.

Z kvalifikovaných pracovníků s dlouhodobou praxí má ve zdravotnictví nejnižší plat dvacet tisíc zdravotních sester a ošetřovatelek, které slouží v sociálních ústavech včetně domovů důchodců. Podle zjištění Asociace českých a moravských nemocnic berou sestry v průměru 17 až 20 tisíc korun hrubého, ošetřovatelky mezi 11 a 14 tisíci.

Plat sester se po plánovaných tarifních úpravách sníží v průměru o pět tisíc, ošetřovatelkám o dva tisíce. Podle místopředsedkyně zdravotnických odborů Dagmar Žitníkové se také na sestry zaměřují náboráři ze zahraničí.

Na lékařských platech má rozpočet v příštím roce ušetřit čtyři miliardy. Obdobnou částku by mohl získat jinde. Právě o tuto částku se podle statistického úřady loni zvýšila útrata zdravotních pojišťoven za léky.

Pojišťovny přitom nemají zvláštní důvod šetřit. Výběr pojistného je nejlepší v historii a koncem roku zůstane v jejich základních fondech neutracených 17-20 miliard. V rezervních fondech leží dalších 10 miliard.

Pokud se splní odhad ministerstva financí a objem mezd se napřesrok zvýší o 3,8 procenta, vynese to pojišťovnám v roce 2011 navíc 6 miliard. I tuto částku mohou dát lékařům.

Státní rozpočet přitom paradoxně na úsporách pojišťoven nevydělá. Naopak přijde o dvě miliardy na daních a pojistném z lékařských a sesterských platů.

Zdroj: Rozpočet 2011 a zdravotní pojišťovny